Vzpoura hraček

Geniální zobrazení jediného českého schopného druhého odboje, jejž reprezentují dřevění vojáčci, hasiči, pejsek i další jedinečné postavičky. Linkersova esesáka vám nemůže nebýt líto, když vidíte, v jakém marastu se tu octl, že mu došly všechny náboje a ta dřevěná banda mu ne a ne dát pokoje. A sám führer, chudák, úpí někde v kamnech! (31.01.2005)

Vynikající pohádka! Poukazuje na tehdejší režim prostřednictvím hlavních tří subjektů, a to: Hračky, řezbář hrařek (rozuměj - dříve byly všechny hračky výhradně ze dřeva) a představitel zákona (nacista, fašista.. to fakt nevim - každopádně záporná postava :)). Řezbár si v poklidu tvoří své malé přátele, kteří mu za jeho lástku se kterou je tvoří naoplátku pomohou. Zničeho nic příjemnou atmosféru naruší náhlý vpád cizího zlouna, který bez logiky zaútočí na řezbáře. Zde je znázorněna nesmyslnost a nelogičnost chování vysoko postavených lidí za režimu ale také bezmocnost, protože řezbáři nezbyde jiná možnost než útěk. Nastává vzrušující část filmu, jak jednotlivé hračky ožívají a chystají vzpouru proti nezvanému hostu. Dávají hlavy dohromady a společnými silami použijí vše možné aby se zbavily přítomnosti zla. Tady vidím podobnost s příslovím, že "v jednotě je síla"... Samotná hračka by toho moc nezmohla, ale za podpory a snahy všech se to k naší radosti povede. Zdálo by se jako když filmek poukazuje na to že režim by se dal zbourat nasazením, chtivostí a spoluprácí všech lidí. Film končí šťastně potupným vyhnáním zmetka. Příběh je natolik jednoduchý že jej pochopí i malé děcko, jako jsem byl já, když jsme si na chalupě promítali tento krásný snímek ještě na 8mm promítačce. (27.01.2006)

Moc fajn nápad. Ještě, že tenhle milý filmeček vznikl až po válce. Jinak by to s jeho tvůrci asi nedopadlo zrovna dobře. Opravdu hezky natočeno. Ten gestapák pěkně reagoval na hračky a oživlé hračky zase na něho. Kvalitně odvedená práce s propojením skutečného herce a hraček. Závěrečná kanonáda neměla chybu. Dobře mu tak. Neměl škodit. (26.01.2017)

Zřejmě nejlepší z animovaných filmů Hermíny Týrlové, což už je samo o sobě záruka vysoké kvality. Jak si žádala poválečná doba, snímek vyniká svou angažovaností, tady je ovšem funkční, jelikož reflektuje období Protektorátu a namířena je proti německým okupantům. Vzpoura hraček proti příslušníku Gestapa, který chce zatknout českého řezbáře a výrobce hraček (který se sám dopouští vzpoury, jelikož vyřezal figurku karikující samotného Führera), je úžasnou a obdivuhodnou revoltou ducha a symbolizuje to nejlepší z druhého československého odboje (po hříchu toho nebylo zrovna moc, Benešidíky za naplánovaný a realizovaný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha...). Výjimečná poválečná atmosféra je ze snímku hodně cítit. Formálně překvapí hodně progresivní propojení hraného a animovaného filmu, loutky i animace jsou typicky ,,týrlovské" a celý film symbolický - i hračky poznají a odsuzují zlo a bezpráví... Vyjímečný dětský pololoutkový protifašistický film, který se může směle měřit s podobně laděnými snímky z dílny Walta Disneyho - kupříkladu legendární Der Fuehrer's Face z roku 1942... (03.09.2008)

Vzpoura hraček je legendární groteskou plastické symbiózy hraného filmu s loutkovým. Účty krutosti válečného běsnění je moudřejší vystavovat se šarmantním nadhledem, což velkolepé galapředstavení fantazie Hermíny Týrlové (za režisérské spolupráce Františka Sádka) dokonale naplňuje. Výsměch poraženému světovému nepříteli je tu zdrojem všeobecné úlevy, Eduard Linkers byl ideálním představitelem všehoschopného úlisného nacisty a Jindřich Láznička se uzdravil svou úlohou hračkářského mistra Josefa Hoblíka. Zlo musí být po zásluze potrestáno a je celkem jedno, zda-li ty způsoby evokují něco hrdinského, nebo se dopřává prostor pro uličnickou duši hravé Hermíniny podstaty. Choreografická souhra prastarých a již dávno zapomenutých hraček je úchvatná, míra potrestání se nestává vulgaritou, ale vyznačuje se důvtipem, rozverností a radostí ze života. Rozkošné to pobavení při záslužném potrestání nacistické zlovůle. (19.09.2020)