Nástupce

Strata času písať vôbec recenziu na tento nudný, impotentný, nezáživný a nudný film, kde sa nič, ale že vôbec nič a ešte, aby som nezabudol poznamenať, naozaj že nič nedeje a jeho sledovaním sa človek zbytočne pripraví skoro dve hodiny života. Ale ak niekoho baví sledovať dve hodiny na chrchlajúceho tuberáka na pokraji smrti vysedávať v aute s jeho fúzkatým kolegom, smelo do toho. (20.07.2022)

Začátek filmu je slibný, později se děj dost stáčí k politice. Naskýtá se otázka, jestli v roce 1982 mohla žít ve Španělsku větší komunita nacistických válečných zločinců, kterou v podstatě chránila tamější policie. Do smrti generála Franca v roce 1975 bych to pokládal za docela možné. Ale později? Větší ryby hned po válce utekly do Latinské Ameriky, kde se rozhodně dá lépe schovat než v Evropě, i když Eichmanna si Mosad našel i v Argentině. Některé menší rybky klidně žily v Německu pod falešnými identitami. Nacisté, které ukazuje film, byli tak někde uprostřed a minimálně někteří z nich měli slušně nakročeno k označení masových vrahů. Ale ať už je na tom ději něco pravdy nebo je to vymyšlené, bylo poznat, jak seniory těšilo, že mohou na Führerovy narozeniny bez obav z represí provětrat černé uniformy. To pokládám za nejsilnější scénu tohoto filmu. (25.06.2022)

Solídny film potvrdzujúci, že Španielsko je (bol) fašistickým unikátom spomedzi Európy, kde našlo útočisko mnohých utekajúcich nacistov z Nemecka. Film znázorňuje stret medzi demokraciou a autoritárstvom a zároveň an konci ponúka nikdy nekončiace sa rozuzlenie - tento stret je kontinuálny a nikdy neprestane. Nikto by však nemal očakávať strhujúci thriller, hoci je inšpirovaný skutočnými udalosťami z roku 1982. Bez poznania španielskych reálií to môže byť dokonca až nuda. (26.06.2022)

Tahle španělská kriminálka se zprvu tváří jako takové staré dobré kriminální retro, sociálně kritické a politizující, nesoucí se v podobném stylu a duchu, ve kterém se kdysi nesly třeba politizující kriminálky francouzské, za totáče v Československu velmi oblíbené, co pamatuju. Ale po uplynutí prvního poločasu už tušíte, že spíš než o staré dobré kriminální retro tu bohužel půjde spíš o přitroublou socialistickou agitku o zlých německých nazistech a španělských fašistech, snažících se prodejem levného héra o jakési lokální konečné řešení cikánské otázky, ruku v ruce s developerskou lobby. Hlavním hrdinou téhle šaškárny je nesmělý a trochu jednodušší policajtský balík, který ovšem pod blahodárným vlivem jednoho uvědomělého soudruha a jedné pěkné soudružky lékařky postupně vyzraje, prozře, a ve jménu pravdy a lásky se neváhá vydat na smrtelný boj s nabobtnalou hydrou fašismu, prorostlou celou tehdejší (1982) španělskou společností. Zoufale nezáživný děj, vyčpělá zápletka, trapné fotbalové vsuvky, film určený hlavně pro španělské publikum. Jednou se na to tedy sice kouknout dá, ale po použití šup s tím do koše. (24.06.2022)

Tématicky zajímavý film o přechodu španělské diktatury k demokracii, jehož hlavní dějový zvrat značně spoileruje plakát. Natočeno spíš na jistotu s předvídatelným závěrem, ale s velice trefně zachycenou atmosférou raných osmdesátých let. Žádný průšvih to není, ale za měsíc si již z tohoto filmu nebudete pamatovat zhola nic. (27.12.2022)