René Clair

Na podzim 1928, kdy byl dokončován film Dva nesmělí, vstoupila do Francie zvuková revoluce, o níž byl Clair přesvědčen, že zničí poetiku němého filmu. Ještě v roce 1972 potvrzoval publicistovi Charlesi Samuelsovi svou tehdejší snahu „podat i řeč prostřednictvím obrazů spíše než zvukem“. (Zdroj: Letní filmová škola)

Alexandre Mnouchkine, který již stál za filmy Muž z Ria (1964) a Les Tribulations d'un Chinois en Chine (1965), měl produkovat i tento film, ale po obdržení prvních odhadů od projektu upustil a předpověděl, že film bude příliš drahý. Film převzal Alain Poiré ze společnosti Gaumont. Poté, co Poiré požádal Reného Claira, aby natočil svůj film Les Fêtes galantes (1965) v Rumunsku, navrhl stejný princip i Rappeneauovi, aby měl přístup k velkým prostředkům, kulisám a komparzu s přijatelným rozpočtem, což by ve Francii nebylo možné. (classic)

Kniha, ze které cituje paní Jirásková, je „Po zralé úvaze“ a je od režiséra Reného Claira. (sator)

Malle chcel cieľavedome ukázať moderné mesto ináč, odbočiť od tradične prezentovaného Paríža Reného Claira. Malle chcel ukázať jednu z prvých moderných budov v Paríži. Sám tvrdil, že ukázal Paríž, ktorý nebol mestom budúcnosti, no moderným mestom, už tak trochu dehumanizovaným svetom. (Biopler)

Charles Chaplin bol veľký fanúšik Reného Claira. Po pozretí tohto filmu sa vyjadril, že nepotreboval vidieť ani titulky, po dvoch minútach mu bolo jasné, že je to jeho film. (dwdb)

Charles Chaplin bol kvôli filmu Moderná doba obvinený z plagiátorstva. Produkčná spoločnosť Tobis tvrdila, že nápady a scény prevzal z filmu Ať žije svoboda. Režisér filmu, René Clair, bol veľkým obdivovateľom Chaplina a preto odmietol vypovedať. (Diazbros)

Fantastická komedie, postavená na kontrastu starého světa a americké drzosti, se stala nejnavštěvovanějším britským filmem roku 1936. Byl to zároveň začátek Clairova působení v anglofonním kulturním prostředí, nejprve v Anglii, v letech 1940 až 1945 v USA. (Zdroj: NFA)

V původní jevištní podobě šlo o humornou jednoaktovku, již kritik Charles St. Cyr považoval za „tretku... lehčí než uschlý list“. Dokonce i pro mnohé dobové filmové kritiky neznamenali Dva nesmělí více než příjemnou variaci na bravurní Slaměný klobouk (1928). Ovšem při bližším zkoumání autorka Clairovy monografie Celia McGerrová dospěla k názoru, obecně stále sdílenému, že se jedná o „jeden z vizuálně nejnápaditějších a nejúspěšnějších filmů němé éry“. (Zdroj: Letní filmová škola)

Když společnost Films Albatros obnovila v roce 1927 po úspěchu Slaměného klobouku (1928) smlouvu s René Clairem, režisér začal pracovat na realistické krimi „Enquéte est ouverte“ (Vyšetřování započalo). Avšak problémy s cenzurou projekt zastavily. Clair se proto vrátil k rozpracovanému scénáři, stejně jako v případě Slaměného klobouku založenému na divadelním kusu Eugèna Labiche, a natočil komedii Dva nesmělí. (Zdroj: Letní filmová škola)

Na své začátky coby filmového diváka vzpomínal: "Nebyl jsem moc velkej filmovej fanda. V padesátých letech tady nebyly žádné filmové kluby, jenom pár nadšenců zorganizovalo promítání filmů z filmového archivu. Každý čtvrtek večer v Kinu mladých v Klimentské ulici. Tady jsem poprvé viděl Intoleranci, Občana Kanea, Zrzka, Pepé le Moko, Dovženkovu Zemi, Děti ráje, filmy Chaplinovy a Clairovy, Ejzenštejnův Křižník Potěmkin. Bylo to v době, kdy jsem toho moc nevěděl, ale moje hlava i srdce byly otevřené a tyhle filmy mi řekly všechno, co jsem potřeboval o filmu vědět. Jeden z těch večerů byl věnovaný Renoirovi a před Velkou iluzí běžel krátký snímek Výlet do přírody. Tenhle film rozsvítil mou hlavu jako lampu na plyn, mohu-li citovat klasika. Spolu s filmem Soví řeka patří k absolutní špičce mého diváckého žebříčku. Film, i ten zvukový, nemá být nic jiného než vyprávěním v obrazech. Vedle těch dvou filmečků mi připadají současné filmy většinou spíš užvaněné a ukodrcané." (NIRO)

Krátkometrážní
1925	Paříž spí
1924	Mezihra

Krátkometrážní
1925	Paříž spí
1924	Mezihra

Dokumentární
2019	Les Trésors de Marcel Pagnol - a.z.
1974	Histoire du cinéma français par ceux qui l'ont fait (seriál)
1969	Cinéma de notre temps : René Clair (TV film)
1964	Chroniques de France (seriál)
1956	Cinépanorama (seriál)