foto

Alain Poiré

  • nar. 13.2.1917
    Paříž, Francie
  • zem. 14.1.2000 (82 let)
    Neuilly-sur-Seine, Francie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Na utváření podoby francouzské kinematografie druhé poloviny 20. století se podílelo několik významných producentů. Jednou z nejznámějších osobností v tomto oboru byl Alain Poiré, který pod hlavičkou společnosti Gaumont podpořil vznik desítek filmů různých žánrů a jeho jméno mohli v titulcích číst často i naši diváci. Poiré, vlastním jménem Alain Adrien Poiret, pocházel z Paříže, kde také vystudoval práva a začal pracovat pro významnou reklamní společnost Havas. Již v roce 1938 ale vstoupil do filmové společnosti SNEG (pozdější Gaumont), kde na pozici asistenta generálního ředitele měl zajistit finanční oživení.

Společnosti SNEG (Societé Nouvelle des Etablissements Gaumont) zůstal Poiré věrný až do své smrti, tedy více než šedesát let. Svět filmu mu učaroval a od manažerských postů přešel koncem čtyřicátých let k produkci, protože se chtěl podílet na vzniku filmů. Hned první film, pod nímž je podepsán jako producent, ŠKŮDCI (Les Casse-pieds, 1948) režiséra Jeana Drévilla, získal ocenění nejen ve Francii, ale také v Belgii nebo Holandsku. Výčet filmů Alaina Poiré je bohatou přehlídkou úspěšných titulů různých žánrů a také řady režisérů, převládají ale tvůrci komerčně motivovaných titulů bez vyšších uměleckých ambicí.

V padesátých letech se velké obliby dočkaly historické veselohry o krásné šlechtičně Caroline se slavnou Martine Carol v hlavní roli (ROZKOŠNÁ CAROLINE – Caroline chérie, 1951; ROZMARNÁ CAROLINE – Un caprice de Caroline chérie, 1953; SYN SLADKÉ CAROLINE – Le fils de Caroline chérie, 1955). Z umělecky hodnotnějších titulů připomeňme Bressonův film K SMRTI ODSOUZENÝ UPRCHL (Un condamné a mort s´est echappé, 1956) nebo dnes již méně známý, ale mezinárodně oceněný příběh kněze ze zajateckého tábora BEZ SUTANY (Le défroqué, 1954). Na dvou filmech z konce padesátých let se Poiré podílel i jako scénárista, šlo o kriminálky SVĚDEK VE MĚSTĚ (Un témoin dans la ville, 1959) a NOC ŠPIÓNŮ (La nuit des espions, 1959).

Velký komerční úspěch v následujících letech zaznamenaly tři filmy o Fantomasovi natočené režisérem André Hunebellem (FANTOMAS – 1964; FANTOMAS SE ZLOBÍ – Fantomas se dechaine, 1965; FANTOMAS KONTRA SCOTLAND YARD - Fantomas contre Scotland Yard, 1966). S Louisem de Funèsem pak produkoval i další filmy, nejúspěšnější z nich byl OSKAR (Oscar, 1967). Rok 1967 byl vůbec pro Poirého dobrou sezónou, v tomto roce za vstup do kin na jeho filmy platilo přes patnáct miliónů diváků jenom ve Francii. Podobně si mohl mnout ruce počátkem sedmdesátých let, kdy se podepsal pod filmy s J. P. Belmondem (MANŽELÉ Z ROKU II – Les mariées de l´an deux, 1971) nebo P. Richardem (ROZTRŽITÝ – Le distrait, 1970).

Znovu točil také s L. de Funèsem, častěji ale opět s Richardem (připomeňme například filmy o Velkém Blondýnovi) nebo Belmondem, jako producent zaštítil také vznik velmi úspěšných válečných komedií o sedmé rotě. Mezitím společnost SNEG změnila v roce 1975 název na dodnes existující firmu Gaumont a Poiré se stal ředitelem dceřiné společnosti Gaumont International. V roce 1985 pak obdržel čestného Cézara za celoživotní přínos francouzské kinematografii.

Přední příčky v návštěvnosti kin na přelomu 70. a 80. let zajistily opět filmy s J. P. Belmondem (POLICAJT NEBO ROŠŤÁK – Le flic ou voyou, 1979; KAŠPÁREK – Le guignolo, 1980) a P. Richardem (ÚTĚK - La carapate, 1978; RÁNA DEŠTNÍKEM – Le coup du parapluie, 1980), největším úspěchem té doby byla ale komedie VEČÍREK (La boum, 1980). V následujících letech své aktivity pro film Poiré omezoval, ještě v závěru života se ale mohl těšit z úspěšné spolupráce s režisérem Francisem Veberem (BLBEC K VEČEŘI – Le diner de cons, 1998; KOndoMEDIE – Le placard, 2000). V roce 1996 byl dekorován nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Čestné legie.

Alain Poiré zemřel následkem rakoviny 14. ledna 2000 krátce před 83. narozeninami. Jako producent realizoval přes 200 celovečerních filmů a většina z nich zaznamenala velký úspěch i za hranicemi Francie, což bylo dáno především účastí velkých hvězd francouzského filmu (L. de Funès, J. P. Belmondo, P. Richard, v dřívějších dobách Bourvil nebo slavné herečky Martine Carol a Michèle Morgan). V roce 1988 vydal autobiografii 200 filmů na slunci (200 films au soleil). V těchto pamětech prezentoval své základní stanovisko, které vysvětluje jeho úspěch – žádná nuda a respekt k divákům. Se svou manželku Yvette Poiré-Gaubert (*1918) měl tři syny, všichni se pohybují v oblasti filmu a televize. Nejznámější z nich je Jean-Marie Poiré (*1945), úspěšný filmový režisér.

Pavel "argenson" Vlach

Producentská filmografie

Filmy

1999 Le schpountz
1996 Jaguár
Řidič a fantom
Victimes, Les
1994 Cache Cash
1993 Cuisine et dépendances
1992 Rej výtržníků
1991 Neige et le feu, La
Triplex
1990 Maminčin zámek
Tatínkova sláva
1989 Invité surprise, L'
Roselyne et les lions
Vouivre, La
1987 Promis... juré !
Rozmařilý život Gérarda Floqua
1986 Takhle to děláme v Moskvě
1984 P'tit Con
1983 Rovník
1982 Antonieta
Eso es
Večírek 2
1981 Clara et les Chics Types
Dvě tváře války
On n'est pas des anges... elles non plus
1980 Kašpárek
1979 Hlavička
1977 Monsieur Papa
1976 Dracula a syn
Oublie-moi, Mandoline
Záletník
1975 Agrese
Téléphone rose, Le
Žádný problém
1974 Comme un pot de fraises!
Facka
Grande Paulette, La
Jak získat úspěch, když je člověk hloupej...a ufňukanej
Návrat velkého blondýna
1973 Gang des otages, Le
Kufr na slunci
Nejpomatenější rozum
1972 Život plný malérů
1971 Byl jednou jeden policajt
Rumový bulvár
1968 Nepřemožitelná Leontýna
Paša
1967 Idiot v Paříži
Oskar
Peau d'espion
Risques du métier, Les
1966 Fantomas kontra Scotland Yard
Trois enfants... dans le désordre
1965 Past na Popelku
Quand passent les faisans
1964 Gentleman z Cocody
1963 Méfiez-vous, mesdames !
1962 Jusqu'au bout du monde
L'Assassin est dans l'annuaire
1961 Menace, La
Quai Notre-Dame
1960 Tendre et violente Elisabeth
1959 Generál della Rovere
Nezralé mládí
Nuit des espions, La
Podepsán Arsen Lupin
1958 Dos au mur, Le
Et ta soeur
Miroir à deux faces, Le
Tant d'amour perdu
1957 Nathalie
Peau de l'ours, La
1956 K smrti odsouzený uprchl
1955 Aristocrates, Les
Zápisník majora Thompsona
1954 Escalier de service
Le défroqué
Le Fil à la patte
1953 Capitaine Pantoufle
Révoltés de Lomanach, Les
1952 Ouvert contre X
1951 La Belle image
Plus belle fille du monde, La
Vie chantée, La
1950 L'Invité du mardi
1948 Casse-pieds, Les
1947 Coeur de coq
1942 Journal tombe à cinq heures, Le

Scenáristická filmografie

Herecká filmografie

Dokumentární

1990 Ne m'oubliez pas: Hommage à Bernard Blier (TV film)

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace