foto

Vilém Rittershain

  • nar. 6.4.1889
    Chrudim, Rakousko-Uhersko
  • zem. 13.2.1963 (73 let)
    Praha, Československo

Biografie

Vilém Rittershain (někdy nesprávně psán Rittersheim) se narodil 6. dubna 1889 v Chrudimi do rodiny inženýra a stavitele. Na přání a po vzoru otce absolvoval zprvu stavitelství na pražském Vysokém učení technickém (1907 – 1914). Poté pracoval jako projektant a architekt. Ovšem většina jeho architektonické a tvůrčí i projekční práce spočívá v české kinematografii.

Už roku 1910 se seznámil s Maxem Urbanem, se kterým nejprve spolupracoval na filmech jeho společnosti ASUM (kterou měl Urban s manželkou herečkou Andulou Sedláčkovou), později na nejvýznamnějším filmovém stavebním počinu 30. let – na výstavbě filmových ateliérů A – B na Barrandově (1931 – 1933).

Současně Rittershain projektoval několik vil na Barrandově (i pro Miloše Havla). S Urbanem vytvořili nejmodernější a nejvýraznější filmové ateliéry v Evropě se dvěmi natáčecími halami a také s rozlehlým exteriérovým pozemkem. Inspirovali se zkušenostmi ze zahraničních filmových výroben.

Sám Vilém Rittershain navrhl mnoho interiérů v administrativní centrální budově (př. restaurace U Kouby, ředitelská kancelář Miloše Havla apod.). Už předtím spolupracoval Rittershain na výstavbě a provozu Lamačových filmových ateliérů Na Kavalírce (1926 – 1929). Jako styl upřednostňoval funkcionalismus a urbanismus, jenž právě při těchto pracích s Urbanem nejlépe využil.

Jak již bylo řečeno, poprvé si vyzkoušel práci filmového architekta ve společnosti ASUM Maxe Urbana a Anduly Sedláčkové: FALEŠNÝ HRÁČ (1912), DÁMA S BARZOJEM (1912) a ROZVEDENÁ PANÍ (1913). Ve všech si také zahrál menší role, ovšem ani jeden se nedochoval. Později si ještě zahrál také hosta na maškarním bálu v Pištěkově komedii ANIČKO, VRAŤ SE! / TULÁK (1926).

Po zrušení ASUMu se na deset let Rittershain odmlčel. Až ve 20. letech opět pracoval jako filmový architekt. Spolupracoval často s dalšími architekty (např. Ferdinand Fiala, Hanuš Gödert, Štěpán Kopecký, Bedřich Feuerstein, František Novák, Bohuslav Kulič), jako jeho asistent začínal i budoucí výrazný architekt Jan Zázvorka.

Byl často využíván (např. roku 1926 byl architektem téměř u všech filmů – u 18 titulů) v dobách němého filmu 20. let mj. pro režiséry Jana Justa – Rozvodu (KORYATOVIČ), Karla Antona (ÚNOS BANKÉŘE FUXE, POHÁDKA MÁJE nebo OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA), M. J. Krňanského (VDAVKY NANYNKY KULICHOVY), Přemysla Pražského (ŠEST MUŠKETÝRŮ, PRAŽSKÝ FLAMENDR, PRACH A BROKY, MODCHE A REZI), Vladimíra Slavínského (SYN HOR), Karla Lamače (LUCERNA, KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ, HRABĚNKA Z PODSKALÍ, PANTÁTA BEZOUŠEK, DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, KVĚT ZE ŠUMAVY), Miloše Hajského (WERTHER), Gustava Machatého (KREUTZEROVA SONÁTA), Svatopluka Innemanna (FALEŠNÁ KOČIČKA), Martina Friče (PÁTER VOJTĚCH) a dalších.

Celkem plodně navázal na svojí kariéru i v první polovině zvukových 30. let (roku 1932 se podepsal architektonicky u dvanácti snímků). Jeho jméno jako architekta můžeme číst u titulů režisérů Svatopluka Innemanna (FIDLOVAČKA, TŘETÍ ROTA, PSOHLAVCI, KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ, ŠENKÝŘKA „U DIVOKÉ KRÁSY“, SŇATKOVÁ KANCELÁŘ, PŘED MATURITOU, PÍSNIČKÁŘ, MALOSTRANŠTÍ MUŠKETÝŘI, VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI, U SVATÉHO ANTONÍČKA), Jindřicha Honzla (PUDR A BENZIN, PENÍZE NEBO ŽIVOT), M. J. Krňanského (KARIÉRA PAVLA ČAMRDY, BEZDĚTNÁ), Karla Lamače, Martina Friče (TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, SESTRA ANGELIKA, KANTOR IDEÁL, ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC a znova PÁTER VOJTĚCH), Jana Svitáka či Vladimíra Slavínského.

Od druhé poloviny 30. let opět pracoval jako stavební a bytový architekt, dále setrval na Barrandově jako šéf skladu filmových rekvizit. Po roce 1945 a po zestátnění československé kinematografie, se už jako architekt aktivně neúčastnil. Odešel do penze, pro film pracoval již jen jako velmi zkušený odborný a umělecký poradce.

Psal i odborné studie a články („Filmový námět a filmová architektura“ 1943). Vilém Rittershain zemřel 13. února 1963 v Praze ve věku nedožitých čtyřiasedmdesáti let. Tento architekt patří mezi nejvýraznější zakladatelské osobnosti československé kinematografie a též je zakladatelem české filmové scénografie (hlavně ve 20. letech byl nejvyužívanější a skoro jediný filmový architekt).

Jaroslav "krib" Lopour

Scénografická filmografie

Filmy

1936 Páter Vojtěch
1935 Bezdětná
Cácorka
Jana
Koho jsem včera líbal?
Milan Rastislav Štefánik
Pozdní láska
1934 Tatranská romance
Život vojenský - život veselý
1933 Jindra, hraběnka Ostrovínová
Strýček z Ameriky
U svatého Antoníčka
Vražda v Ostrovní ulici
1932 Kantor Ideál
Malostranští mušketýři
Právo na hřích
Píseň o velké lásce
Písničkář
Před maturitou
Sestra Angelika
Sňatková kancelář
Šenkýřka „U divoké krásy“
1931 Kariéra Pavla Čamrdy
To neznáte Hadimršku
To neznáte Hadimršku (německá verze)
Třetí rota
1930 Fidlovačka
1929 Její pastorkyňa
1928 Děvče z tabákové továrny
Hřích
Pohorská vesnice
Páter Vojtěch
Z lásky
Životem vedla je láska
1927 Dráteníček
Dům ztraceného štěstí
Haničko, co s tebou bude?
Její princ
Paní Katynka z Vaječného trhu
Pražské děti
Pražský kat
Sextánka
Ve spárech upíra
1926 Aničko, vrať se!
Babinský
Bludné duše
Dobrý voják Švejk
Falešná kočička aneb Když si žena umíní
Irča v hnízdečku
Kreutzerova sonáta
Modche a Rezi
Na letním bytě
Otec Kondelík a ženich Vejvara I.
Otec Kondelík a ženich Vejvara II.
Pantáta Bezoušek
Pohádka máje
Prach a broky
Pražský flamendr
Písně vězněného
Werther
Řina
1925 Dvě lásky K. H. Borovského
Hraběnka z Podskalí
Lucerna
Syn hor
Vdavky Nanynky Kulichovy
Vyznavači slunce
Šest mušketýrů
1924 Chyťte ho!
Píseň života
1923 Muž bez srdce
Únos bankéře Fuxe
1922 Koryatovič

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace