Reklama

Reklama

Vilém Rittershain

Vilém Rittershain

nar. 06.04.1889
Chrudim, Rakousko-Uhersko

zem. 13.02.1963 (73 let)
Praha, Československo

Biografie

Vilém Rittershain (někdy nesprávně psán Rittersheim) se narodil 6. dubna 1889 v Chrudimi do rodiny inženýra a stavitele. Na přání a po vzoru otce absolvoval zprvu stavitelství na pražském Vysokém učení technickém (1907 – 1914). Poté pracoval jako projektant a architekt. Ovšem většina jeho architektonické a tvůrčí i projekční práce spočívá v české kinematografii.

Už roku 1910 se seznámil s Maxem Urbanem, se kterým nejprve spolupracoval na filmech jeho společnosti ASUM (kterou měl Urban s manželkou herečkou Andulou Sedláčkovou), později na nejvýznamnějším filmovém stavebním počinu 30. let – na výstavbě filmových ateliérů A – B na Barrandově (1931 – 1933).

Současně Rittershain projektoval několik vil na Barrandově (i pro Miloše Havla). S Urbanem vytvořili nejmodernější a nejvýraznější filmové ateliéry v Evropě se dvěmi natáčecími halami a také s rozlehlým exteriérovým pozemkem. Inspirovali se zkušenostmi ze zahraničních filmových výroben.

Sám Vilém Rittershain navrhl mnoho interiérů v administrativní centrální budově (př. restaurace U Kouby, ředitelská kancelář Miloše Havla apod.). Už předtím spolupracoval Rittershain na výstavbě a provozu Lamačových filmových ateliérů Na Kavalírce (1926 – 1929). Jako styl upřednostňoval funkcionalismus a urbanismus, jenž právě při těchto pracích s Urbanem nejlépe využil.

Jak již bylo řečeno, poprvé si vyzkoušel práci filmového architekta ve společnosti ASUM Maxe Urbana a Anduly Sedláčkové: FALEŠNÝ HRÁČ (1912), DÁMA S BARZOJEM (1912) a ROZVEDENÁ PANÍ (1913). Ve všech si také zahrál menší role, ovšem ani jeden se nedochoval. Později si ještě zahrál také hosta na maškarním bálu v Pištěkově komedii ANIČKO, VRAŤ SE! / TULÁK (1926).

Po zrušení ASUMu se na deset let Rittershain odmlčel. Až ve 20. letech opět pracoval jako filmový architekt. Spolupracoval často s dalšími architekty (např. Ferdinand Fiala, Hanuš Gödert, Štěpán Kopecký, Bedřich Feuerstein, František Novák, Bohuslav Kulič), jako jeho asistent začínal i budoucí výrazný architekt Jan Zázvorka.

Byl často využíván (např. roku 1926 byl architektem téměř u všech filmů – u 18 titulů) v dobách němého filmu 20. let mj. pro režiséry Jana Justa – Rozvodu (KORYATOVIČ), Karla Antona (ÚNOS BANKÉŘE FUXE, POHÁDKA MÁJE nebo OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA), M. J. Krňanského (VDAVKY NANYNKY KULICHOVY), Přemysla Pražského (ŠEST MUŠKETÝRŮ, PRAŽSKÝ FLAMENDR, PRACH A BROKY, MODCHE A REZI), Vladimíra Slavínského (SYN HOR), Karla Lamače (LUCERNA, KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ, HRABĚNKA Z PODSKALÍ, PANTÁTA BEZOUŠEK, DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, KVĚT ZE ŠUMAVY), Miloše Hajského (WERTHER), Gustava Machatého (KREUTZEROVA SONÁTA), Svatopluka Innemanna (FALEŠNÁ KOČIČKA), Martina Friče (PÁTER VOJTĚCH) a dalších.

Celkem plodně navázal na svojí kariéru i v první polovině zvukových 30. let (roku 1932 se podepsal architektonicky u dvanácti snímků). Jeho jméno jako architekta můžeme číst u titulů režisérů Svatopluka Innemanna (FIDLOVAČKA, TŘETÍ ROTA, PSOHLAVCI, KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ, ŠENKÝŘKA „U DIVOKÉ KRÁSY“, SŇATKOVÁ KANCELÁŘ, PŘED MATURITOU, PÍSNIČKÁŘ, MALOSTRANŠTÍ MUŠKETÝŘI, VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI, U SVATÉHO ANTONÍČKA), Jindřicha Honzla (PUDR A BENZIN, PENÍZE NEBO ŽIVOT), M. J. Krňanského (KARIÉRA PAVLA ČAMRDY, BEZDĚTNÁ), Karla Lamače, Martina Friče (TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, SESTRA ANGELIKA, KANTOR IDEÁL, ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC a znova PÁTER VOJTĚCH), Jana Svitáka či Vladimíra Slavínského.

Od druhé poloviny 30. let opět pracoval jako stavební a bytový architekt, dále setrval na Barrandově jako šéf skladu filmových rekvizit. Po roce 1945 a po zestátnění československé kinematografie, se už jako architekt aktivně neúčastnil. Odešel do penze, pro film pracoval již jen jako velmi zkušený odborný a umělecký poradce.

Psal i odborné studie a články („Filmový námět a filmová architektura“ 1943). Vilém Rittershain zemřel 13. února 1963 v Praze ve věku nedožitých čtyřiasedmdesáti let. Tento architekt patří mezi nejvýraznější zakladatelské osobnosti československé kinematografie a též je zakladatelem české filmové scénografie (hlavně ve 20. letech byl nejvyužívanější a skoro jediný filmový architekt).

Jaroslav "krib" Lopour

Scénograf

Filmy
1936

Páter Vojtěch

1935

Bezdětná

 

Cácorka

 

Jana

 

Koho jsem včera líbal?

 

Milan Rastislav Štefánik

 

Pozdní láska

1934

Tatranská romance

 

Život vojenský - život veselý

Reklama

Reklama

1933

Jindra, hraběnka Ostrovínová

 

Strýček z Ameriky

 

U svatého Antoníčka

 

Vražda v Ostrovní ulici

1932

Kantor Ideál

 

Malostranští mušketýři

 

Právo na hřích

 

Píseň o velké lásce

 

Písničkář

 

Před maturitou

 

Sestra Angelika

 

Sňatková kancelář

 

Šenkýřka „U divoké krásy“

1931

Kariéra Pavla Čamrdy

 

To neznáte Hadimršku

 

To neznáte Hadimršku (německá verze)

 

Třetí rota

1930

Fidlovačka

1929

Její pastorkyňa

1928

Děvče z tabákové továrny

 

Hřích

 

Pohorská vesnice

 

Páter Vojtěch

 

Z lásky

 

Životem vedla je láska

1927

Dráteníček

 

Dvě oči, které nezklamou

 

Dům ztraceného štěstí

 

Její princ

 

Paní Katynka z Vaječného trhu

 

Pražské děti

 

Pražský kat

 

Sextánka

 

Ve spárech upíra

1926

Babinský

 

Bludné duše

 

Dobrý voják Švejk

 

Falešná kočička aneb Když si žena umíní

 

Irča v hnízdečku

 

Kreutzerova sonáta

 

Modche a Rezi

 

Na letním bytě

 

Otec Kondelík a ženich Vejvara I.

 

Otec Kondelík a ženich Vejvara II.

 

Pantáta Bezoušek

 

Pohádka máje

 

Prach a broky

 

Pražský flamendr

 

Písně vězněného

 

Tulák

 

Utrpení mladé lásky

 

Řina

1925

Dvě lásky K. H. Borovského

 

Hraběnka z Podskalí

 

Lucerna

 

Syn hor

 

Vdavky Nanynky Kulichovy

 

Vyznavači slunce

 

Šest mušketýrů

1924

Chyťte ho!

 

Poslední píseň

1923

Muž bez srdce

 

Únos bankéře Fuxe

1922

Koryatovič

Herec

Ovládací panel

Reklama

Reklama