Karel Šebesta

Karel Šebesta se narodil 17. srpna 1921 v Chýnově u Tábora. Ještě za okupace započal se studiem na dramatickém oddělení pražské Státní konzervatoře, kterou absolvoval roku 1948. Jako student statoval na scéně pražského Národního divadla.
Po absolutoriu prošel postupně až do odchodu na odpočinek oblastní scény karlovarského Městského oblastního divadla (1948 – 1950), libereckého Severočeského divadla (1950 – 1951), Krajského oblastního divadla v Českých Budějovicích (1951 – 1956), brněnského Divadla bratří Mrštíků (1956 – 1961), Východočeského divadla v Pardubicích (1961 – 1964) a nakonec kladenského Divadla Jaroslava Průchy (1964 – 1976).
Na konci 80. let ještě hostoval v pražském Divadle E. F. Buriana a na začátku 90. let ještě v Agentuře pražské kulturní služby. Karel Šebesta vytvářel své herecké kreace přirozeně a jasně, s notnou dávkou lidství.
Zahrál si ve hrách „Pygmalión“ (Higgins), „Zdravý nemocný“ (Barald), „Revizor“ (Svistunov), „Jan Hus“ (Havlík), „Hamlet“ (Hamlet), „Poprask na laguně“ (Toffolo), „R. U. R.“ (Harry Domin), „Tři sestry“ (Veršinin), „Kupec benátský“ (Antonio), „Maryša“ (Vávra a Strouhal), „Ze života hmyzu“ (Inženýr), „Sen noci svatojánské“ (Theseus), „Macbeth“ (Macbeth), „Svatá Jana“ (Richard), „Višňový sad“ (Gajev), „Bílá nemoc“ (Galén), „Večer tříkrálový“ (Malvolio), „Rozmarné léto“ (Hugo), „Lucerna“ (Vrchní), „Siréna“ atp.
Ještě jako student debutoval na filmovém plátně v dokumentárním snímku ROZHODUJÍCÍ GENERACE (1946) a v roli mladíka na plaveckém stadionu ve Slavínského komedii POSLEDNÍ MOHYKÁN (1947).
Jeho oblastní angažmá později zkomplikovaly jeho přístup do filmových ateliérů. Ve filmu se objevil jen jednou v polovině 50. let jako poručík v Kachyňově ZTRACENÉ STOPĚ (1955) a v polovině let 60. jako hlavní kameraman Pangrác ve filmu 5 MILIONŮ SVĚDKŮ (1965) Evy Sadkové.
Pravidelně a několikrát ročně začal filmovat až během normalizace 70. a 80. let. Takto započal roku 1972 filmy CESTY MUŽŮ (podporučík Velecký), NÁVRATY (předseda Janík), …A POZDRAVUJI VLAŠTOVKY (komisař Friedrich).
Během 70. let se před diváky zjevil jako politruk v Astrachani (VĚTRNÉ MOŘE), anglický žurnalista (DNY ZRADY), člen ÚV KSČ Bohumír Šmeral (DVACÁTÝ DEVÁTÝ), kapitán Procházka (SOKOLOVO), zaměstnanec Omegy architekt Hromada (HŘIŠTĚ), vedoucí výkupu a číšník Viktora (TAM, KDE HNÍZDÍ ČÁPI), zákazník v knihkupectví (PALETA LÁSKY), druhý ministerský předseda a politik Vlastimil Tusar (SKANDÁL V GRI – GRI BARU), poručík SNB Bičovský (DRSNÁ PLANINA) a jako arcikníže Matyáš (PAN VOK ODCHÁZÍ). Po filmu CESTY MUŽŮ (1972) sehrál svojí druhou výraznou a první a jedinou hlavní roli v Kachlíkově tendenčním snímku podle „Anny proletářky“ Ivana Olbrachta ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ (1973), kde Šebesta sehrál poslance JUDr. Karla Jandáka.
V 80. letech navázal Karel Šebesta na svojí filmografii tituly ROMANETO (bankéř Wiedermann), HRA O KRÁLOVNU (pán z Říčan), KAŽDÉMU JEHO NEBE (herec Vedra), KOUZELNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (stavbyvedoucí), PŘÍHODY PANA PŘÍHODY (komisař Dr. Tibitancl), RADIKÁLNÍ ŘEZ (psychiatr, ale mluvil ho Mirko Musil), ZÁCHVĚV STRACHU (koncipient), PODIVNÁ PŘÁTELSTVÍ HERCE JESENIA (major), PAN TAU (filmový architekt Skála), OZNAMUJE SE LÁSKÁM VAŠIM (komisař gestapa) a zcela naposledy v 90. letech svým posledním českým snímkem SVATBA UPÍRŮ (1993) Jaroslava Soukupa, kde jedenáct let před smrtí ztělesnil preláta.
Kromě toho byl často využíván pro rozhlas (př. „Odyssea soudního sluhy“, „Bronzový poklad“, „Štěstí“, „Sládci“, „Veselohra na mostě“ apod.), televizní inscenace (např. LIDÉ NA KŘIŽOVATCE, LEPŠÍ PÁN, HOSTINEC U LÉTAVÉHO DRAKA, SVATÝ MICHAL, SVĚDKOVÉ OBŽALOBY, MUŽ A ŽENA, JAK TO BYLO V ÚNORU, ZLODĚJ KROKŮ, POSLEDNÍ DOPIS, PŮLPENNY, OHNIVÝ MÁJ, Ó ROZUME, Ó LÁSKO, KRÁLOVSKÝ GAMBIT atd.) i seriály (DUHOVÝ LUK aj.) a občas v dabingu (KULIČKA a nebo JAROSLAV MOUDRÝ).
Hrál ve studentských (mj. POSLEDNÁ FOTOGRAFIA – otec) a po roce 1989 také v zahraničích (NEBESKÝ PLÁČ / HEAVEN’S TEARS) produkcích. Získal Cenu Senior Prix (1994). Karel Šebesta zemřel po deseti letech zcela naprostého zapomenutí 12. listopadu 2004 v Praze (toto datum bylo osm let neznámé) ve věku 83 let.

Jaroslav "krib" Lopour