Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poslední setkání s kouzelným panem Tau v příběhu, který je určen nejen dětem. Jeho hrdinou je herec Rudolf Karásek, který byl před patnácti lety slavným představitelem dětmi milovaného pana Tau. Dnes už jen vzpomíná na zašlou slávu a hledá útěchu v alkoholu. Jednoho dne se ovšem v jeho vilce, kde žije se svou dcerou Hankou a jejími dvěma syny, objeví barrandovský zaměstnanec a předá mu scénář na nový film o Panu Tau. Už při zkouškách některých scén se však ukáže, že Karásek na obtížnou roli nestačí. Režisér se začne poohlížet po náhradě nebo po dublovi. Asistentka Alena mu přivede pana Nováka, který jako by panu Tau z oka vypadl. Ten bravurně zvládne všechny náročné scény. Karásek začíná žárlit na dvojníkovy úspěchy i na jeho oblibu u dětí, které ve filmu hrají. Na klidu mu nepřidají ani náhodně vyslechnuté a nepříliš lichotivé režisérovy poznámky na svou adresu. Po řadě zmatků a dokonce záměn Karáska a Nováka se štáb přesune do Tater, aby tu natočil exteriérové scény. Tady se herec rozzlobí a prohlásí, že žádného dvojníka nepotřebuje, a když si dubl narazí koleno při autonehodě, sám zahraje náročnou scénu v hořícím letadle. Znovu získá ztracené sebevědomí a dokonce získá v divadle roli Cyrana. Natáčení končí a pana Nováka najednou nikdo nemůže najít. Prostě zmizel. Teprve závěrečný záběr potvrdí, že tajemný pan Novák byl skutečný pan Tau, a tak se realita filmu opět vrací k pohádkovosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (78)

deep blue 

všechny recenze uživatele

Musim říct, že pan Tau mi nepřijde jako moc zajímavá postava (jak by asi jeho vzkříšení přijala dnešní, na pedofílii ostražitá společnost..) a filmy o natáčení filmu taky moc nemusim - tim spíš, že je to film o panu Tau, ve kterém se natáčí film o panu Tau. Přesto mi ale tenhle výtvor přijde mnohem zajímavější než třeba „Od zítřka nečaruji“ (tam si myslim, že kvalita filmu těžce zaostává za kvalitou názvu). Dokonce bych řekl, že má něco z té zvláštní atmosféry jako „Velká filmová loupež“, a jména jako Spielberg a Lucas, znějící v českém sci-fi z roku 1988, to bylo tedy překvapivé. Žanetě Fuchsové by v té době evidentně slušel punk účes, Tatry byly zajímavé a dřevěné obklady vyzařovaly zvláštní paprsky předlistopadové, interiérové architektury. Pro mě osobně je nejzajímavější ten samotný film, který se tam natáčí - se zlými „sexy“ UFOny v ženské podobě, co chtějí lidem ukrást sny. Škoda, že Jindřich Polák, nebo možná soudruzi, co rozhodovali o tom, co se bude natáčet považovali toto téma za nedostatečně nosné, nebo možná moc kapitalistické aby vznikl celý, skutečný film o panu Tau a mimozemských Amazonkách, jak by je asi nazvali. Podle těch pár záběrů myslim, že by to mohl být docela úlet a možná by mohl dosáhnout podobně vysoké výtvarnosti jako „Četník a mimozemšťané“. Mohl by tak vzniknout drahokam československé sci-fi, která filmů s „explicitními“ mimozemšťany vyprodukovala zoufale málo. Možná by akademická obec a veřejnost ohrnula nos a dílo by bylo k vidění někde na Festivalu otrlého diváka mezi filmy jako „El Santo bojuje proti upířím ženám“ nebo „Och, ten domovní profi wrestling“ - ale šel bych tam na něj rád. ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

50% — Jako dítě jsem příhody Pana Tau měl rád. Když se pak objevil tento film, již jako čerstvě dospělý jsem jím byl v zásadě zklamán. Dnes, po třiceti letech, na něj koukám zase trochu jinou optikou. Předně mám pocit, jako by se všichni tři zásadní autoři (Hofman, Polák, Šimánek) tímto filmem loučili, a to nejen s postavou, se kterou žili téměř čtvrt století. Ota Hofman zemřel za pár měsíců po dokončení filmu, Otto Šimánek za tři roky (a jeho filmografie za tu dobu obsahuje pouze dva televizní filmy), Jindřich Polák žil sice déle, ale po tomto filmu má na kontě už jenom Kačenku a strašidla. Jedná se tedy nejspíš o jakési bilancování zmíněných pánů, čemuž odpovídá i několik sestřihů z předchozích dílů, zařazených do filmu. Potom ani nepřekvapí, že tento Pan Tau je určen spíše dospělým, než dětem. A že je tak trochu „autobiografický“. Tau tentokrát nepomáhá primárně dětem, ale zestárlému herci, který byl kdysi slavný právě díky ztvárnění jeho postavy v nesčetných filmech a seriálech a který nyní hraje pouze v jakési pofidérní divadelní hře, utápí svou hořkost v alkoholu a je v zásadě nepříjemný na své okolí. Nastaví mu zrcadlo a pomůže mu zmobilizovat všechny jeho vnitřní jak fyzické, tak psychické síly, takže se herec Karásek opět stane tou hvězdou, kterou kdysi byl. Filmový Pan Tau je tedy spíše takovou nahořklou nostalgickou podívanou, definitivní tečkou za tímto fenoménem. Bohužel tím přišel o podstatnou část svého kouzla a hravosti, které se alespoň mně na něm vždy líbily. Tím spíš, že pohádka, kterou filmaři s panem Tau natáčí, vypadá příšerně. Rozumím tvůrcům, že se k tomuto kroku odhodlali, ale tento film bude těžko patřit k mým oblíbeným. ()

Reklama

gizi 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem poprvé až včera 27.11.10. Nic moc jsem neočekával a taky to nic moc nebylo. Nemohu ale zapřít propracovanost, jistě to nebyl odbytý levný film, naopak bylo zajímavé dívat se, jak fungují některé filmové triky. I po psychologické stránce zajímavé, ale ne až tak moc jdoucí do hloubky (je to konec konců taky pro děti). Celkově 65%. ()

Smileface 

všechny recenze uživatele

Smutná tečka ke kdysi tak zbožňované postavě pana Taua. Atmosféra nadpřirozena zde vyjma snad až hloupého konce úplně chybí. Film o stáří, který dětem nebude nic říkat a dospělým připadně ztěží uvěřitelný, bude už navždy hyzdit filmovou tvář pana Taua. Nejlépe by bylo, kdyby nevzniknul, takto ho ovšem beru jen jako nevydařenou poctu Ottu Šimánkovi...30% ()

butnot 

všechny recenze uživatele

Takové sentimentální rozloučení s panem Tau. Pan Tau je nejen českou filmovou a seriálovou legendou, s níž i já jsem strávil dětsví a při sledování tohoto filmu mě nutně na mysl přicházely všechny ty nejrůznější epizody pana Tau, které jsem kdysi sledoval. je to nicméně opravdu sentimentální rozloučení, zvýrazněné zvláště tím motivem stárnutí a zahořklosti. Celkově však nijak zajímavé, odráží se v tom filmu tehdejší nadšení československé společnosti pro vesmír - film by se klidně mohl jmenovat i Konec starých časů, vezmu-li si název z Menzelova filmu té doby. Střet starých řádů s novými. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Dcera pana Šimánka Alexandra v cyklu Předčasná úmrtí (od r. 2001) v souvislosti s filmem doslova uvedla: "Je to o naší rodině". (sator)
  • Scéna s balónom sa natáčala tak, že ten bol v skutočnosti pripevnený lanami k vysokému lešeniu postavenému na nádvorí v zámku Červená Lhota. (Raccoon.city)
  • Film se točil zejména v Praze na Starém i Novém městě - hlavně na Malostranském, Maltézském a Jiráskově náměstí - a také v Záběhlicích. Mimopražské scény se natáčěly v Novém Městě nad Metují, na Červené Lhotě a na Slovensku v Tatrách na Štrbském Plese. (hippyman)

Reklama

Reklama