foto

Elmar Klos

  • nar. 26.1.1910
    Brno, Morava, Rakousko-Uhersko
  • zem. 19.7.1993 (83 let)
    Praha, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Elmar Klos se narodil 26. ledna 1910 v Brně. K filmu se dostal již během studií na gymnáziu, když se strýcem, spisovatelem a humoristou Josefem Skružným (1871 – 1948) psal scénáře k němým komediím s Vlastou Burianem a v režii Svatopluka Innemanna FALEŠNÁ KOČIČKA (1926), LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ (1926), MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (1927) a později i ŠENKÝŘKA „U DIVOKÉ KRÁSY" (1932) a TŘI KROKY OD TĚLA (1934).

Studoval práva na Univerzitě Karlově a pak dále krátce pracoval jako úředník pražské Sociální pojišťovny. Několikrát si i ve filmu zahrál, např. studenta (PŘED MATURITOU z 1932), staršinu (OBŽALOVANÝ 1964) a starého muže (NEMOCNÝ BÍLÝ SLON 1989). V roce 1934 se stal organizátorem nových filmových ateliérů zlínského podniku Baťa.

Zde pracoval až do poloviny 40. let (někdy pod jménem Klaus Hakon) jako vedoucí výroby, produkční, střihač, režisér, scenárista, komentátor a člen filmařské skupiny F. Šestka na různých krátkých, reklamních, osvětových a dokumentárních a snímků (např. ŠKOLNÍ ÚKOL, NOVÁ PÍSEŇ, HLEDÁ SE PANÍ POLÁŠKOVÁ, TŘI MUŽI NA SILNICI, A PROČ...?, SILNICE ZPÍVÁ, CHUDÍ LIDÉ či PŘÍSTAV V SRDCI EVROPY).

Během německé okupace povolal do Zlína Hermínu Týrlovou a Karla Zemana a jako levicově orientovaný byl členem ilegální organizace a podílel se na přípravě i provedení znárodnění české kinematografie.

V letech 1945 – 1948 pracoval jako národní správce filmových ateliérů ve Zlíně, tajemník České filmové společnosti a ředitel Krátkého filmu. Nakonec se stal vedoucím tvůrčí skupiny, scenáristou a režisérem Studia hraných filmů na Barrandově, později Filmového studia Barrandov (1948 – 1970).

Přizval si ke spolupráci slovenského tvůrce Jána Kadára (1918 – 1979) a spolu vytvořili autorskou, scenáristickou a režisérskou dvojici (první a dodnes jedna z mála v českém filmu). Spolu psali náměty, literární i technické scénáře, Kadár pracoval s herci a staral se o samotné natáčení a Klos měl na starosti agendu, hudbu, střih, výtvarno i jednání ve výrobních skupinách.

Dvojice Kadár + Klos společně natočila v 50. letech drama ÚNOS (1952), komedii HUDBA Z MARSU (1955), psychologické drama TAM NA KONEČNÉ (1957), satirickou komedii TŘI PŘÁNÍ (1958), která kvůli politické kritice měla premiéru až v červnu 1963, dokumenty (MLADÉ DNY či SPARTAKIÁDA) a napsali scénář pro Balíkovo drama ZKOUŠKA POKRAČUJE (1959).

Ovšem největšího mezinárodního úspěchu, uznání a slávy zažili Ján Kadár a Elmar Klos svými snímky ze 60. let: válečné drama SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN (1963), psychologické drama OBŽALOVANÝ (1964), oceněné drama o holocaustu OBCHOD NA KORZE (1965) i československo – americkou koprodukční TOUHU ZVANÁ ANADA (1969).

Po emigraci Jána Kadára byl Klos propuštěn roku 1970 z Filmového studia Barrandov, oddálen od filmové činnosti a musel odejít na odpočinek. Začal se (i jako pamětník) zajímat o historii v Československém filmovém ústavu a vydal publikace „Všechno o pohybu" (1983), „Hašek a film aneb Film a Hašek" (1983) a skripta „Dramaturgie je, když..." (1987).

Po listopadu 1989 byl očištěn, jako poradce pomáhal během privatizace státních pražských a zlínských filmových ateliérů a spolurežíroval s Morisem Issou Sci – Fi BIZON (1989).

Jako pedagog a profesor režie vyučoval na pražské FAMU (1966 – 1971 a 1990 – 1993), odkud byl poprvé popuštěn z politických důvodů a pracoval i jako pedagogický vedoucí režie u snímků studentů a Studia FAMU (př. KOČKA V DEŠTI). Jeho synem byl dabingový režisér Elmar Kloss (*1942).

Kadár a Klos získali za film ÚNOS Státní cenu II. stupně za rok 1953 (1953), za snímek SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN Státní cenu za rok 1963 (1964), za OBŽALOVANÉHO Trilobita 1963 za scénář (1964) a Hlavní cenu za režii (společně i za film OBCHOD NA KORZE) při Umělecké soutěži k 20. výroční osvobození ČSSR (1965) a za OBCHOD NA KORZE dokonce Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1965 za nejlepší cizojazyčný film (1966), Nejlepšího režiséra roku 1965 (1966) v anketě britského Svazu filmového a televizního tisku, opět Státní cenu za rok 1965 (1966), Cenu amerických dovozců (1967) a italskou Zlatou plaketu – Donatellova Davida (1967), oba i tituly Zasloužilého (1965) a Národního (1968) umělce

Sám Klos obdržel ocenění Čestná odměna (1948) a Zasloužilý pracovník československé kinematografie (1990) a další festivalové ceny. Elmar Klos zemřel 19. července 1993 v Praze ve věku třiaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Producentská filmografie

Dokumentární

1939 Chudí lidé
Vzpomínka na ráj

Střihačská filmografie

Dokumentární

1939 Chudí lidé
Vzpomínka na ráj

Fanoušci tvůrce

<< 1-20 >>
všichni fanoušci
(24)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace