Mrtvý mezi živými

Velmi dobře rozehraná reflexe na téma hrdinství a zbabělosti pozoruhodně přenášená i na téměř existenciální úvahy o životě a smrti. Bořivoj Zeman si ke svému debutu zvolil netradičně předlohu norského autora a vytvořil tak hned napoprvé vyzrálé až sugestivní dílo, které bylo z neznámých důvodů zcela zapomenuto a skryto ve stínu Krejčíkova Svědomí. Mrtvý mezi živými v sobě spojuje ty nejlepší prvky kinematografie třetí republiky - silné téma se společenským přesahem, civilní ladění a jemné průniky autenticity, uměřené herecké výkony neotřelých tváří i důraz na expresivní filmařské postupy zesilující subjektivní ponor. Bořivoj Zeman se nebál ve využití vyjadřovacích prostředků podpořit téma a vypjaté situace - pohyb kamery, osvětlení, originální práce se zvukem a hudebním doprovodem, to vše mu slouží k vytváření neotřelých efektů (například zvláštně nasnímaná Klečkova smrt, tančící stínohra strnulé porcelánové sošky, loutka smrti v přímé kontrontaci s budoucí sirotou...). I přes přenos děje do českého maloměsta si tak film udržuje syrový severský charakter (atmosféra se často opírá o přírodní jevy jako bouře, déšť, mráz...), někdy se dotýkající až makabrózního působení. I když film vzhledem k trochu umělým závěrečným zvratům, kteří hodlají celou reflexi co nejvydatněji uzavřít nepůsobí tak přesvědčivě jako Krejčíkův vzpomínaný snímek, i on ve zkoušce času obstává neméně dobře. Je tak jedním z důkazů toho, že znárodněná kinematografie před únorem 1948 měla smysl a byla otevřená silným, myšlenkově ambiciozním látkám s univerzální platností a možností uplatnit i osobitá hlediska velmi blízká tomu, co v budoucnu získá nálepku "autorský film": (16.11.2013)

Mistrovský psychologický film o vině a svědomí poštovního úředníka. Nikdo z nás nemá právo na morální odsouzení, dokud nestojí před revolverem a dilematem, zda se obětovat pro pomíjivou slávu hrdinství či si zachránit vlastní život. Karel Höger v titulní roli podává strhující výkon. Pro režiséra Bořivoje Zemana pak znamenal tento film celovečerní debut a paradoxně se jedná o jeho nejlepší dílo. (15.08.2009)

Přestože viděno před řadou let, musím říct, že tento film měl poměrně zásadní vliv na moje formování představ o hrdinství a zbabělosti. Někdy to, co nazýváme hrdinstvím, je jen hloupá zbrklost a naopak rozumné jednání je považováno za zbabělost. Každý, kdo se chce silově vyjadřovat k hrdinství a k tomu, co dělal v krizové situaci, by se nejdřív v takové situaci měl skutečně ocitnout. vynikající Karel Höger. Doplnění Radno na film vzpomenout při zprávě na TV NOVA, kde se dozvídáme, jak 120kilová prodavačka statečně zahnala na útěk 15letou rachitickou smažku, která jí chtěla ukrást 50 Kč na prvního práska. Nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí a jak moc je odhodlanej zbraň použít. (23.09.2010)

Jak je vidno byrokracie a předsudky jsou věčné. Na filmu je patrné jak se mění splečenské klima. Dnes by se nikdo nepozastavoval nad tím, že si chtěl někdo zachránit život a vydal peníze. Obávám se, že ani velkými výčitkami svědomí by nikdo netrpěl. Peníze kradou lidé bez empatie, kterým je to jedno, co svým činem způsobí. Jako detektivní příběh hodně předvídatelné. Nebýt té prvoplánovité okatosti s jakou se předestírá hrdinství nehrdinů a "zbabělost" moudrého, byl by výsledek mnohem lepší. Scénář: Bořivoj Zeman, Elmar Klos (18.06.2014)

Hlavná postava tohto film stála pred ťažkou otázkou: Byť za hrdinu a celkom určite zomrieť alebo mať rozum a neobetovať sa len kvoli peniazom. A na rozhodnutie je len nepatrný čas. A aj v tomto filme sa ukáže nielen pravá tvár akože hrdinu, ale aj to, že ospevovaný hrdina, ktorý padol nie za vlasť, ale za poštu je ospevovaný, ale len chvíľu a potom jeho rodina je odkázaná len na seba alebo musí žiť v chudobe. Je to myšlienka na dlhu debatu, lebo niekto by sa zachoval tak a niekto zas  inak, ale či to bolo správne alebo nesprávne by rozhodla len realita tej skutočnosti. Tu sú traja úradníci, každý sa zachoval inak a každého ľudia aj inak posudzovali.  Bořivoj Zeman roztočil úžasný psychologický kolotoč hľadania pravdy, ale aj pohŕdania, výčitiek či ľudskej hlúposti, kde ľudia nielen podľahnú tlaku ale aj davu. Tento film ma držal ako prikovaného, tá jeho úžasná atmosféra a nálada ma nenechali sa ani poriadne nadýchnuť a stále film pumpoval ďalšie a ďalšie fakty a keď prišlo vytúžene a očakávané finále, lepšie to skončiť ani nemohlo. Karel Höger hral bravúrne a bez jeho životného nasadenia by film nemal to, čo mal s ním. Ten ustavičný tlak na diváka, plne mu dôverovať a s každým jeho názorom či činom bez výhrad súhlasiť. Preto si na tom poste neviem predstaviť iného herca, neviem či by sa ešte v tej dobe našiel niekto, kto by to zvládol podobne ako Karel Höger, ale ja si myslím, že nie. Aj kvoli jeho excelentným výkonom film dávam 5*. (16.11.2023)