Götz George

"Legendární komisař Schimanski" se narodil 23.čevence 1938 v Berlíně. Jeho rodiče, také herci, se jmenují Heinrich George a Berta Drewsová. Je bratrem herce Jana George. Navštěvoval základní školu v Berlíně-Lichterfelde a gymnázium Alpinum v Zuozu.

Na jevišti se poprvé objevil v roce 1950, v berlínském Hebbel-Theater jako mladý pastýř ve hře Williama Saroyna MÉ SRDCE JE V HORÁCH. V letech 1955-1958 absolvoval herecké kurzy pod vedením Elsy Bongersové ve studiu UFA. Šest měsíců byl členem souboru Deutschen Theater v Gottingenu, kde hrál v klasických hrách. V dalších letech vystupoval v divadle jen jako host. V roce 1981 se představil na divadelním festivalu v Salcburku. Uspořádal turné s inscenací Gogolova Revizora ve vlastním režijním pojetí.

Před kamerou debutoval počátkem 50. let, ale upozornil na sebe až o deset let později hlavní rolí válečného dezertéra Roberta Mertense, který je dohnán v posledních dnech války k sebevraždě, v dramatu POSVÍCENÍ. Během 60. let se uplatnil také jako zdatný kaskadér. Neměl za sebe dublera. Hrál ve filmových adaptacích indiánek Karla Maye (POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE, MEZI SUPY, VINNETOU A MÍŠENKA APANAČI).

Účinkoval v oblíbených TV krimiseriálech DER KOMMISSAR a TATORT (Místo činu). Popularitu mu od roku 1981 přinesla postava Horsta Schimanského, neohroženého a velmi energického komisaře z Duisburgu. Hned při prvním natáčení Místa činu musel spolknout syrové vajíčko. Režisér scénu točil dvanáctkrát. Postava komisaře Schimanského měla být původně "kravaťákem", ale to herec odmítl. Na procházce městem objevil v jednom armyshopu béžovou vojenskou bundu a ta se stala jeho poznávacím znamením. Za ztvárnění svého nekonvenčního komisaře obdržel v roce 1985 Německou hereckou cenu a v témže roce se stal ještě laureátem Německé filmové ceny za úlohu reklamního manažera Jorga (VÝTAH). Na MFF v Benátkách(1995) byl oceněn Volpiho pohárem za roli masového vraha Fritze Haarmanna (ZABIJÁK). Hrál ve filmu NIC NEŽ PRAVDA, zde ztvárnil nechvalně proslulou postavu Josefa Mengeleho.

V letech 1966-1976 byla jeho manželkou Loni von Friedlová, s níž má dceru Tanju (1967). Tanja je režisérkou krátkých filmů v Austrálii. V roce 1997 ho opustila jeho dlouholetá přítelkyně Gabi Paulerová. Soudili se spolu o majetek. Má o mnoho let mladší přítelkyni, novinářku Marice Ulrich. Střídavě bydlí v Hamburku a na Sardinii. Jezdí na motorce, plave, potápí se. Právě potápění se mu málem stalo osudné. V roce 1996 u jeho sídla na Sardinii ho přejel motorový člun s německými turisty.

Markéta "blackrain" Rejzková