Reklama

Reklama

Juraj Fándli

Juraj Fándli

nar. 05.08.1948
Šintava, Československo

zem. 02.08.2018 (69 let)
neznámo kde

Biografie

Juraj Fándli své mládí prožil se svými sourozenci (bratr a sestra) v Piešťanech. Vystudoval střední školu elektrotechnickou a poté FAMU – obor kamera a triková technika. Po dokončení studia začal pracovat ve Zlíně jako asistent kamery. Jako druhý kameraman se podílel na tvorbě legendárních filmů pro děti jako např. Indiáni z Větrova, Nekonečná - nevystupovat, Chlapi přece nepláčou. Po dvou letech se dočkal svého debutu a jako hlavní kamareman v roce 1980 natočil film Sonáta pro zrzku.

Ve Zlíně fungoval až do 90. let, kdy se studio rozpadlo. Za dvacet let zde stačil natočit desítky krásných filmů a jeho tvorba byla spojena převážně s režiséry Vítem Olmerem a Vladimírem Drhou. Natočil zde např. filmy Stav Ztroskotání, Do zubů a do srdíčka, Parta za milión atd. Poslední film, který zde natočil, byl Requiem pro panenku (1991) s režisérem Filipem Renčem.

Poté se přesunul do Prahy, kde natočil spoustu dalších známých filmů jako např. Nahota na prodej a komedie Ještě větší blbec, než jsme doufali s Vítem Olmerem. Nebo třeba pohádku Z pekla štěstí se Zdeňkem Troškou.

Kromě natáčení tradičních celovečerních filmů se věnoval také dokumentární tvobě. Na dokumentech spolupracoval převážně s režisérem a producentem Fero Feničem, se kterým se znali ještě ze studentských let. (pozn. bývali společně na kolejích ještě s legendárním režisérem Emirem Kusturicou).

S Fero Feničem spolupracoval od počátku kariéry a v roce 1982 se podílel na vzniku hraného televizního debutu Brehy nehy, který odborníci označují na dobu vzniku jako převratný. Dále pak spolu natočili více jak 20 dokumentárních filmů z cyklu GEN (Geniální Elita Národa) pro společnosti Febio. V rámci dokumentární tvorby se podílel také na známém seriálu Deset století architektury nebo cyklu Jak se žije.

V závěru kariéry se vrátil do zpátky Zlína a učil na Vysoké odborné škole filmové. Byl také jedním ze zakladatelů University Tomáše Bati, kde později učil více jak 15 let. Závěr svého života věnoval mladým a začínajícím kameramanům a se svými studenty vytvořil mnoho zajímavých a oceněných filmových projektů.

Po celou dobu jeho kariéry byla pro něj hlavní doménou maximální profesionalita a smysl pro humor. Veselou zajímavostí také je, že ve spoustě jeho snímků ho můžeme zahlédnout i před kamerou. Například v pohádce Z pekla štěstí se krátce mihne jako strážce-halapartník.

ČSFD.cz

Kameraman

Herec

Filmy
1999

Z pekla štěstí

Reklama

Reklama