Biografie
Francouzský herec Michel Peyrelon začal před kamerou vystupovat až po letitých zkušenostech v divadle, od počátku sedmdesátých let ale nakonec na své konto nastřádal přes 120 filmových a televizních rolí. Narodil se v městečku Le Puy-en-Velay v jižní Francii a od dětství vynikal ve škole, zvláště ve francouzštině a historii. Když se rodina dostala do finančních problémů, musel Michel Peyrelon opustit školu a v patnácti letech začal pracovat. Mladistvá náklonnost k umění se změnila v pevné rozhodnutí hrát divadlo po návštěvě jednoho představení na festivalu v Avignonu.
Soukromě studoval herectví, pak ale tři roky strávil v armádě v rámci základní vojenské služby, poté si vzdělání doplnil na konzervatoři ve Štrasburku. Jako divadelní herec začal v souboru Théâtre National Populaire režiséra Jeana Vilara, s nímž se již předtím setkal v Avignonu, hrál například ve hře Dantonova smrt. Jeho touhou ale bylo mít vlastní soubor a s ním vystupovat v jižní Francii. To se stalo realitou v roce 1960, kdy založil divadelní společnost, v níž pak představoval nejen dílo klasiků, ale i méně známých moderních autorů, příležitostně hrál i v pařížských divadlech.
Před kamerou se mihnul poprvé v Mockyho komedii PANICOVÉ (Les vierges, 1963), častěji ale začal ve filmu účinkovat až po roce 1970, kdy byl nucen z finančních důvodů svou divadelní společnost rozpustit. Yves Boisset mu poskytl menší roli policejního inspektora ve filmu KÁMOŠ Z BASY (Un condé, 1970), opět v Boissetově režii se pak objevil jako poručík Keller v politickém thrilleru R.A.S. (1973). Zajímavé příležitosti mu poskytly také u nás méně známé filmy s J. P. Belmondem (SMŮLA – La scoumoune, 1972; DOKTOR POPAUL – Docteur Popaul, 1972).
Nevšední kreaci předvedl po boku Alaina Delona ve filmu LEDOVÁ ŇADRA (Les seins de glace, 1974), kde byl v roli tajuplného Alberta jakýmsi bodyguardem hlavní hrdinky (Mireille Darc). Mistrovský výkon pak podal jako úředník Albert Schumacher v dramatu PAN DUPONT (Dupont Lajoie, 1975), opět v režii Yvese Boisseta. Svou filmografii rozšířil i o středně velké role v dalších filmech známých režisérů jako byli Pierre Granier-Deferre (NELÍTOSTNÝ SOUBOJ – Adieu poulet, 1975), Claude Lelouch (KOČKA A MYŠ – Le chat et le souris, 1975) nebo Bertrand Blier (OSUDOVÉ ŽENY – Calmos, 1976). Znovu točil také s J. P. Belmondem (POLICAJT NEBO ROŠŤÁK – Le flic ou voyou, 1979), v jeho filmografii tehdy převažovaly postavy inspektorů, ředitelů nebo ministrů.
Oproti sedmdesátým letům hrál v následující dekádě ve filmu podstatně méně častěji, mezitím byl ale stál více oslovován televizí a objevil se v řadě oblíbených seriálů. V 80. letech se také znovu začal uplatňovat na divadelních jevištích (Don Carlos, Zločin a trest, Bouře), kromě pařížských divadel působil také v místech svých začátků ve Štrasburku. Z jeho tehdejší filmografie připomeňme opětovnou spolupráci s G. Lautnerem (ROZMAŘILÝ ŽIVOT GÉRARDA FLOQUA - La vie dissolue de Gérard Floque, 1987) nebo Y. Boissetem (RADIO CORBEAU, 1988). V mezinárodním měřítku jej znovu zviditelnila mimořádně úspěšná komedie NÁVŠTĚVNÍCI (Les visiteurs, 1993), kde hrál Édouarda Bernaye. Před filmovou kamerou stál naposledy v rámci příběhu POVOLÁNÍ: UČITEL (Le plus beau métier du monde, 1996), kde hrál opět policejního komisaře.
Ani v televizi v závěru své kariéry nehrál nijak často, ještě krátce před smrtí ale vystupoval na jevišti. Na festivalu v Avignonu hrál v klasickém dramatu Medea (2000), v témže roce také ve dvou pařížských divadlech účinkoval v Brechtově hře Život Galileiho.
Michel Peyrelon zemřel v Paříži 4. června 2003 ve věku 66 let.
Herec
Seriály | |
---|---|
1995 |
Quatre pour un loyer |
1993 |
Un commissario a Roma |
Una chiave (E01) |
|
1991 |
Les Hordes |
1990 |
V comme vengeance |
1989 |
La Comtesse de Charny |
Le Grand Secret |
|
Le Masque |
|
Navarro |
|
1988 |
M'as-tu-vu ? |
Modrá krev |
|
Studený pot |
|
1987 |
L'heure Simenon |
Marc et Sophie |
|
1985 |
Châteauvallon |
Madame et ses flics |
|
Pohled do zrcadla |
|
1984 |
Disparitions |
Pomněnková Marie |
|
Rue Carnot |
|
Série noire |
|
Pitié pour les rats (E10) |
|
1983 |
Život Berliozův |
1980 |
Fantômas |
Julien Fontanes, magistrat |
|
1978 |
Jan Kryštof |
Sam et Sally |
|
1977 |
Les Héritiers |
Les Samedis de l'histoire |
|
1976 |
Komisař Moulin |
1975 |
Lesk a bída kurtizán |
1974 |
Messieurs les jurés |
1971 |
Dobrodružství Arséna Lupina |
1969 |
Fortune |