Jiří Marek

Jiří Marek se narodil 30. května 1914 v Praze jako Josef Jiří Puchwein. Své spisovatelské jméno užíval už od roku 1937 a přijal ho za své roku 1946. Po studiích na Jiráskově gymnáziu v Praze a na klasickém gymnáziu v Písku odmaturoval (1933) a začal navštěvovat abiturientský kurz při obchodní akademii, ale rozhodl se pro studia češtiny a němčiny na FF Univerzity Karlovy (1933 – 1939).

Po absolutoriu se stal učitelem ve Strakonicích (1939 – 1940), Soběslavi (1940 – 1943, 1944 – 1945), Náchodě (1943 – 1944) a v Praze (1945 – 1946, 1947 – 1948). Jako levicově orientovaný působil půlrok ve vojenské službě jako osvětový inspektor (1946 – 1947) a na stavbě Nové huti Klementa Gottwalda (1951 – 1952).

Dále se stal s pomocí Jana Drdy redaktorem „Lidových novin" (1948 – 1950), „Rudého práva" (1952) a „Světu sovětů" (1952 – 1954). Následně vstoupil do světa filmu jako (i předtím pracoval jako scenárista) ústřední ředitel Československého státního filmu (1954 – 1959).

Dále se realizoval při literární činnosti (1959 – 1960), odborným asistentem (1960 – 1961), docentem (1961 – 1972), děkanem (1964 – 1966) a vedoucím katedry české literatury Institutu osvěty a novinářství UK a docentem Filozofické fakulty UK (1972 – 1982) až do odchodu na odpočinek. Poté se věnoval už jen psaní. 1974 získal titul CSc. Kromě jiných aktivit byl členem ÚV Svazu čs. spisovatelů (1949 – 1963) a do 1953 vedoucím filmové sekce.

Podnikal četné cesty do zahraničí a už jako písecký student se zapojoval do literárního a veřejného života. Přispíval do časopisů a periodik („Studentský časopis", „Národní politika", „Dikobraz", „Tvorba", „Mladá fronta", „Květy", „Literární měsíčník" atp.) a psal romány a prózy („Lidé z Poljany" 1937, „Život se nevrací" 1944, „Muži jdou ve tmě" 1947, „Vesnice pod zemí" 1949, „Nad námi svítá" 1950, „Pionýr Feďa" 1953, „Z cihel a úsměvů" 1953, „Žít mezi lidmi" 1961, „Za tebou stín" 1962, „Autopohádky" 1965, „Blažený věk" 1967, „Panoptikum starých kriminálních příběhů" 1968, „Můj strýc Odysseus" 1974, „Tristan aneb O lásce" 1985 či „Lásky mých předků" 1995), reportáže („Radostná setkání" 1951, „V krásné zemi" 1951, „Země pod rovníkem" 1956 apod.), divadelní („Jak se Honza králem nestal" 1950 aj.) a rozhlasové hry.

Jeho tvorba byla zpočátku ovlivněna budovatelským nadšením a socialistickým realismem. Jiří Marek se do českého filmu poprvé zapojil jako spoluautor scénáře u dramatu Miroslava Cikána PŘÍPAD Z – 8 (1948).

Dále byl v 50. a 60. létech spoluscenáristou (často na projektech, ke kterým dodal též námět a nebo byl aspoň autorem předlohy) u agitkách Čeňka Duby VÍTĚZNÁ KŘÍDLA (1950) a Jiřího Krejčíka NAD NÁMI SVÍTÁ (1952), komedie ZAOSTŘIT, PROSÍM! (1956) Martina Friče, dramatu Jiřího Hanibala a Štěpána Skalského VŠUDE ŽIJÍ LIDÉ (1960) a kriminálky Vladimíra Čecha ALIBI NA VODĚ (1965).

A s Vladimírem Čechem ještě pracoval na scénáři nové hudební komedie podle Františka Langera SVATÁ HŘÍŠNICE (1970). S Josefem Machem psal scénář k Machově krimi NA KOLEJÍCH ČEKÁ VRAH (1970).

Na úspěch seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO (1968) navázal Jiří Marek a režisér Jiří Sequens čtyřmi díly podle Markových předloh a scénáře (v autorství se Sequensem) PĚNIČKA A PARAPLÍČKO (1970), PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA (1970), VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR (1971) a SMRT ČERNÉHO KRÁLE (1971).

Na námět jeho děl vzniklo koprodukční drama VĚTRNÉ MOŘE (1973) a snímek AUTOPOHÁDKY (1982) z NDR. Podle původních námětů a předloh vznikly ještě filmy Studia FAMU (JAK DĚDEK FALTUS POTKAL ANDĚLA a V PODZEMÍ) a snímky animované (POHÁDKA O DRAKOVI a AUTOPOHÁDKY). Spolupracoval též na textu komentáře k dokumentům (SPARTAKIÁDA).

Úspěšná a dodnes velmi populární byla Markova práce námětová a scénáristická pro Československou televizi (př. ŠESTÝ DO PARTY, ŠTĚDRÝ VEČER PANA RADY VACÁTKA, NOČNÍ JÍZDA, MUŽI JDOU VE TMĚ a seriály HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO a nebo PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO).

Za povídky „Nad námi svítá" (1950) získal Státní cenu II. stupně (1951), za scénář k filmu NAD NÁMI SVÍTÁ (1952) druhou Státní cenu I. stupně (1953), dále tituly Zasloužilého (1964) a Národního (1989) umělce, Výroční cenu Svazu českých spisovatelů (1982), Cenu Antonína Zápotockého (1987) a Prémii Českého literárního fondu (1989).

Jeho druhou ženou byla herečka Eva Kubešová (1925 – 1999). Scenárista, spisovatel, prozaik, novinář a pedagog, doc. Jiří Marek, CSc., zemřel 10. prosince 1994 v Praze ve věku osmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour