FilmFan24

Někdy nám není přáno a jediný moment změní celý život. Žážitkoidní krásně a přitom obyčejně natočené milostné drama odehrávající se v rozmezí 30 letech.

Přepísklé tak, že místo aby to byla neustále připomínaná “rodina” je to rychlá a zběsilá “konina”!

Scorseseho mistrovský opus je díky své stopáži k divákovi nevstřícný, ale na druhou stranu vidět jak si herecky užívá de Niro svého dalšího padoucha na což by klidně mohl mít ochrannou známku a DiCapriova oddaného naivního přizdisráče, kterého ztvárnil širokou škálou svého hereckého projevu a krade si pro sebe každý okamžik kdy se objeví. A že mě svými svěšenými koutky, předkusem a mumláním místy připomínal jiného hereckého velikána a to Marlona Branda v roli kmotra. No a fantastické herecké duo doplňuje výtečná Lily Gladstone, která hraje jako o život. Však jí také o život šlo. Vynikající filmové drama založené na skutečných událostech jaké se dnes už moc netočí. Bravo Marty!

Vašek, Helenka a Marta. Golden Kids. Byli mladí, byli krásní, byli NEJ. Mohli být světoví, ale režim tvrdě zasáhl. Neckář toho dokázal hodně. Dik za ty krásné písničky. Jenom škoda, že zřejmě kvůli letitému sporu se v dokumentu objevila Vondráčková pouze v archivních záběrech.

Ani ryba ani rak. Sci-fi? Horror? Akční thriller či rodinný film? Přeplácané a otravné tak, že Stathamovo charisma je pro smích všem podmořských potvorám. Nečekané filmové překvapení v tom horším smyslu.

Pomalu budovaná atmosféra pomocí chladných barev, hudebního doprovodu a skvělých herců kde nejenom Benicio Del Torro a Justin Timberlake jsou skvělí. Po delší době kriminálka, která i přes malá zaškobrtnutí mě udělala opravdu radost. Stejně tak fajn bylo vidět M. Pitta a Alicii Silverstone, která mě tady příjemně překvapila.

“Lásko má já stůňu” ikonická písnička patřící ke Karlštejnu snad jak žádná jiná. A to už přesně 50 let co spatřila světlo světa v dnes už kultovním filmovém muzikálu “Noc na Karlštejně” kde zazněla v podání Helenky Vondráčkové. Krásný koncert.

Výtečný filmový opus, který je velmi dobře obsazený v hlavních i vedlejších rolích mě po celé tři hodiny nenechal vydechnout. Přestože je skoro celý Nolanův film založený na dialozích o kvantové fyzice mě díky tomu, že to tak skvěle do sebe zapadalo a bylo umocněno výbornou kamerou, zvukem, střihem a hudbou přineslo v kině Imax v 70 mm vynikající audiovizuální zážitek.

Neskutečné, co se tvůrcům povedlo a že se ještě stačilo v tom pro naši zemi nešťastném roce 1968 v televizi v čase vánočním odvysílat.  Původní písně - byť vánoční byly v podstatě protest songy - všechny potom zakázané, bílou barvou přetřené dopravní značky s ukazateli směru aby okupačním vojskům byla znesnadněná orientace a tři králové na audienci u národem milovaného generálního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka…V tomto díle hodně potěší pěkná směs koled zpívaná všemi tehdejšími hvězdami populární hudby na půlnoční mši v závěru epizody. Písnička ”Přejdi Jordán” Helenkou zpívaná cenzorům potom hodně vadila protože vlastně nabádala k emigraci…Opravdu krásná vánoční “Píseň pro Rudolfa III”, která byla pohlazením po duši v nelehké době. Jak já jsem to jako kluk u televize hltal…

Humorem odlehčený seriál The Recruit se sympatickým hlavním hrdinou mě zaujal a pobavil. Nečekaný konec a pro diváka (Netflixem potvrzeno) příslib další řady…Kvality bohužel sráží mnohdy nelogické chování postav v takové organizaci jakou je CIA.