Sinecod

Už dlouho jsem neviděla tak strašný film. Ustrašená hlupačka Debbie, Peter, co týden hlídá třináctiletýho kluka a změní mu to život, cizí paní, která zná Debbie dva dny, ale už jí říká věci jako, vím, že to dokážeš, znám tě, viděla jsem, jakou máš odvahu, fakt, že třináctiletý kluk je ze všech postav nejdospělejší, Steve Zahn, jako podivný soused. Romantika nula, komedie nula. Velmi nepříjemný, neuvěřitelný, smysl nedávající film, který měl pocitově asi tak 7 hodin. Jediné příjemné zjištění bylo, že Reese stárne mnohem lépe než Ashton.

Podivné. Hodně se to vleče, koukala jsem na pětkrát!! než jsem to konečně zhlédla celý. Nijak zvlášť se v těchto praktikách nevyznám, ale přišlo mi to hodně přitažený za vlasy. Vlastně mi vůbec nebylo příjemný na to koukat a nebylo to tím tématem, nemyslím, že bych byla nějak zvlášť puritánská, ale stylem, jak se k němu přistupovalo, tak lehkomyslně a hódně povrchně. Hvězda navíc za to, že se něco takového v korejské mainstream produkci vůbec objevilo.

No a mě to prostě ba.

Vlastně jsem celou dobu koukala na naprosto zdevastovaný obličej Lindsay Lohan a přemýšlela jsem, jak by asi vypadala, kdyby si tehdy před lety řekla Ne, nebudu jako další dětská hvězda alias chodící klišé a frňákem si neproženu tuny kokainu (ten botox, to je úplně jiná stránka věci). Jinak klasika, hodný vesničani (ale bez té vesnice), naprosto nesmyslná romance, nevydělávající exkluzivní lyžařské středisko (ya right) a totální happy end dvou odlišných lidí, kteří nemají vůbec nic společného.

Fjů, takže, Owen Wilson je starej..

Takže. Stačí přiložit ucho a prostě jenom otáčet čudlíkem a nakonec to tam zapadne. To bych se mohla lupičem se specializací na sejfy stát i já, morálku mám stejnak na štíru. Takže, otevřem extra spešl drahej sejf, kterej je šíleně slavnej a je vlastně naprosto nemožný ho otevřít, protože má dvěstě triliard kombinací. To neni jen tak, jestli doleva doprava doleva nebo doleva doleva doprava, že jo, jenže cvak cvak cvak a je to, berem prachy, všechny? Jasně, že ne, nám jde o prestiž, že to jako umíme, že to neni ani doleva doprava doleva, ani doleva doleva doprava, ale je to doprava doprava doleva. Naprosto idiotský film. Strašně mě vytáčel, loupeže byly směšný a jak jsem myslím vcelku jasně řekla na začátku, ono otevírání sejfů mě děsně sejřilo. Nejdřív sem se smála, ale pak sem byla spíš dopálená, jak je možný natočit takhle otravný film s takhle pitomou zápletkou a inkasovat za to prachy. Filmy (seriály) typu money heist mám moc ráda, ale musí být chytré, nápadité, tohle je děs s fest nesympatickými postavami, který vlastně ani nedává smysl.

Jsem zcela nekriticky nadšená a zcela neobjektivní. Vztahový kolečkový taneček nejdřív ano a pak ne mi normálně leze na nervy, ale tady nikoliv, jsem si vědoma všech plot holes v příběhu, vedlejší romantická linka byla utrápená a netrpělivě jsem čekala na skončení každé jejich scény (ještě nedávno jsem si myslela, že Kang Tae Oh má jen nevděčné role, ale začínám mít pocit, že je mi prostě jen protivný) a už jen tenhle kratinký výčet by mi stačil na snížení minimálně o hvězdičku, ale hlavní dvojice měla tak skvělou chemii a tak moc to mezi nimi jiskřilo, že těch pět prostě chci dát. Park Bo Young mi poprvé ani trochu nevadila, naopak se mi moc líbila, jak její herecký projev, tak i její postava a In Seo Guk je můj nejnovější crush. V mezidobí, kdy jsem nedočkavě čekala na nové díly, jsem s ním stihla vidět další dva seriály (protože nemůžu čekat pět dní, než znovu uvidím jeho horní ret) a v tomhle mě absolutně pohltil. Z těch dvou mě příjemně mrazilo v zádech a každičkou jejich scénu vytáhla ještě o stupínek výš hudba, všechno jsem jim to věřila a odpustila jsem jim i to, co by mi v jiném seriálu vadilo. Abych nezapomněla, interiér domu Myeol Mang byl skvostný a výborně se k jeho postavě hodil. VELKÝ SPOILER: dobrý konec jsem ani náhodou nečekala, myslela jsem si, že to skončí tak nešťastně, že nešťastněji by to ani skončit nemohlo, tj. oba mrtvý nebo utrápení ze smrti jednoho nebo druhého, možná by mě ani nezaskočilo, kdyby skutečně skončil celý svět, do poslední minutky jsem stále čekala něco ve smyslu City of Angels - nemusel by jí přejet zrovna náklaďák, ale třeba jen osobák. Rozhodně si ale nebudu stěžovat. Konec spoileru. Konec nebyl natahovaný, žádné otázky myslím nevyvstaly (ale hnala jsem se tak rychle do konce, že je docela možné, že mi něco uniklo) a už se těším, až uběhne nějaké množství času a já se podívám znovu. Mně se to prostě moc líbilo a doufám, že tyhle dva spolu nevidím naposledy.

Nebylo by jednodušší přestat si, byť v dobré víře, vzájemně lhát? Prostě vysolit pravdu, copa je to tak těžký? Hlavní herec má sice moc příjemný hlas, ale jinak se celý seriál tváří, jako by ho něco bolelo (tipuji zuby, protože má takový podivný křečovitý úsměv) [změnila jsem názor na Jang Ki Yonga poté, co jsem ho viděla v jiných věcech, je velice zajímavý a moc se těším na jeho další role a doplním si seriály, kde hraje] a hlavní herečka má zase příšerný nelichotivý účes. Tím jak se praštěně oslovují (slečno Dam a Pane - jako ve viktoriánském období) vůbec nenahrává jejich společným romantickým scénám, protože působí, že slečna Dam je služebná a Pan je pán. Poprvé mě v korejském seriálu mnohem víc zajímala vedlejší romantická linka, Kang Han Na byla roztomilá a moc se mi líbila, litovala jsem, že nemá víc prostoru. Než vyšly poslední dva díly, dala jsem si 3 týdny pauzu a vrátila jsem se k němu jen ze setrvačnosti a že už mi jako zbývají dva díly, tak to dám a jaké bylo mé překvapení, kdy jsem si nemohla vzpomenout, co se vlastně stalo těch předchozích 14 dílů. Můj první seriál, kde je Gumiho (což jak jsem pochopila je postava, kterou korejci houfně baštěj) a nějak se mi nechce do dalšího. Štvalo mě, že slečna Dam (:D) studuje historii a zajímá se o ni a ohledně historie položí 999letému Pánovi (:D) cca 2 otázky. Ano, párkrát jsem se zasmála, ale z toho zbytečného přešlapování na místě mi začalo cukat oko. Zklamání.

Dumb selfish americans.  Dialogy prostoduché, postavy nesympatické, příběh pitomý. Nekoukejte na to.

Příjemný, milý, feel good počin. Mám ráda seriály, které se odehrávají v malém městečku s více protagonisty, kteří řeší více či méně běžné problémy. Jako již skoro tradičně, hlavní hrdinka mi ze začátku lezla na nervy, protože se chovala jako snobská husa, pak mi zase lezla na nervy svojí infantilností, ale nakonec jsem si jí celkem i oblíbila, protože se chovala správně ve vážných situacích. Ovšem hlavní hrdina si mě získal hned na začátku a nejen proto, že Kim Seon Ho je extrémně pěkný (uf, ty jeho dolíčky!), ale proto, že jeho postava prostě byla moc miloučká a hned jsem si říkala, jak by to bylo hezké znát někoho takového (a nejen proto, že je tak pěkný). Vedlejší postavy byly fajn, nebyl tam nikdo, kdo by mi vyloženě vadil, jejich příběhy kloužou spíše po povrchu, než že by se pořádně zaryly, ale alespoň nepřekrývají hlavní dějovou linku. Nese to klasické rysy korejských seriálů jako osudová setkání, nějaká ta traumata z minulosti, náznak milostného trojúhelníku, jemné naťukávání témat, která zrovna Koreu pálí, ale kdyby mi to vadilo, tak se na korejské seriály přece nedívám, ne? Příliš se nekřičelo ani neslzelo a když, tak k tomu byl dobrý důvod. Nemám pocit, že jsem se u toho měla řehtat nebo brečet, spíš koukat na seriál, u kterého mi prostě bude dobře. Takže pěkné čtyři hvězdičky za 16 fajn epizod, na které byla radost se dívat, i když by mi asi nevadilo, kdyby se něco prostříhalo a epizod bylo třeba jen 14, třebaže už si na to závěrečné natahování začínám zvykat.