Sinecod

Příjemný, milý, feel good počin. Mám ráda seriály, které se odehrávají v malém městečku s více protagonisty, kteří řeší více či méně běžné problémy. Jako již skoro tradičně, hlavní hrdinka mi ze začátku lezla na nervy, protože se chovala jako snobská husa, pak mi zase lezla na nervy svojí infantilností, ale nakonec jsem si jí celkem i oblíbila, protože se chovala správně ve vážných situacích. Ovšem hlavní hrdina si mě získal hned na začátku a nejen proto, že Kim Seon Ho je extrémně pěkný (uf, ty jeho dolíčky!), ale proto, že jeho postava prostě byla moc miloučká a hned jsem si říkala, jak by to bylo hezké znát někoho takového (a nejen proto, že je tak pěkný). Vedlejší postavy byly fajn, nebyl tam nikdo, kdo by mi vyloženě vadil, jejich příběhy kloužou spíše po povrchu, než že by se pořádně zaryly, ale alespoň nepřekrývají hlavní dějovou linku. Nese to klasické rysy korejských seriálů jako osudová setkání, nějaká ta traumata z minulosti, náznak milostného trojúhelníku, jemné naťukávání témat, která zrovna Koreu pálí, ale kdyby mi to vadilo, tak se na korejské seriály přece nedívám, ne? Příliš se nekřičelo ani neslzelo a když, tak k tomu byl dobrý důvod. Nemám pocit, že jsem se u toho měla řehtat nebo brečet, spíš koukat na seriál, u kterého mi prostě bude dobře. Takže pěkné čtyři hvězdičky za 16 fajn epizod, na které byla radost se dívat, i když by mi asi nevadilo, kdyby se něco prostříhalo a epizod bylo třeba jen 14, třebaže už si na to závěrečné natahování začínám zvykat.

Jo, brečela jsem..

Ne. Ne, ne, ne, ne, ne. V půlce jsem to vypnula. Šílený dialogy, extrémně nesympatické postavy, děsná hlavní hrdinka, super moderní pozadí příběhu super trapné a prvních cca dvacet minut podivně roztřesená kamera, ze které mě začala bolet hlava. She´s all that mám moc ráda i po těch letech, tohle ale ani nemá cenu srovnávat, protože ačkoliv byla Taková normální holka pubertální romantický film z americké střední školy, pořád to byl miloučký oddechový snímek. Tohle je prostě jen nesnesitelná nablblá marnost. Vyhnout se obloukem!

Nebylo by jednodušší přestat si, byť v dobré víře, vzájemně lhát? Prostě vysolit pravdu, copa je to tak těžký? Hlavní herec má sice moc příjemný hlas, ale jinak se celý seriál tváří, jako by ho něco bolelo (tipuji zuby, protože má takový podivný křečovitý úsměv) [změnila jsem názor na Jang Ki Yonga poté, co jsem ho viděla v jiných věcech, je velice zajímavý a moc se těším na jeho další role a doplním si seriály, kde hraje] a hlavní herečka má zase příšerný nelichotivý účes. Tím jak se praštěně oslovují (slečno Dam a Pane - jako ve viktoriánském období) vůbec nenahrává jejich společným romantickým scénám, protože působí, že slečna Dam je služebná a Pan je pán. Poprvé mě v korejském seriálu mnohem víc zajímala vedlejší romantická linka, Kang Han Na byla roztomilá a moc se mi líbila, litovala jsem, že nemá víc prostoru. Než vyšly poslední dva díly, dala jsem si 3 týdny pauzu a vrátila jsem se k němu jen ze setrvačnosti a že už mi jako zbývají dva díly, tak to dám a jaké bylo mé překvapení, kdy jsem si nemohla vzpomenout, co se vlastně stalo těch předchozích 14 dílů. Můj první seriál, kde je Gumiho (což jak jsem pochopila je postava, kterou korejci houfně baštěj) a nějak se mi nechce do dalšího. Štvalo mě, že slečna Dam (:D) studuje historii a zajímá se o ni a ohledně historie položí 999letému Pánovi (:D) cca 2 otázky. Ano, párkrát jsem se zasmála, ale z toho zbytečného přešlapování na místě mi začalo cukat oko. Zklamání.

No, odstřelit tenhle seriál je možná až moc snadné, samo se to nabízí. Nah, moje chyba to není. Popis seriálu je trochu zavádějící, já bych ho napsala jinak. Nezkušená naivní koza bez osobnosti se vyspí s mladým playboyem, který má hodně peněz. A vyspí se s ním, protože to má napsané ve scénáři. Tahle scénka je jediná zápletka desetihodinového (!!!) seriálu, a to je ten největší problém. Ona zápletka by byla dostačující možná tak pro film, kdyby navíc byla natočená méně trapněji. Vzhledem k tomu, že nám jí seriál servíroval, z nějakého důvodu, opakovaně (jako spoustu jiných scén), viděla jsem jí mnohokrát a pokaždé jsem se u ní cítila nepříjemně. On vypadá moc nadrženě a udejchaně, ona zvedá ruce, jako když se vzdává. Takhle nějak si představuju první sex dvou hormonů překypujících puberťáků, co na tajňáka vzali auto rodičům a vůbec netuší, co mají dělat, protože nikdy nečetli Bravíčko. Tak dál. Hlavní ženská postava má v obličeji stále stejný výraz, vyděšený, ale hádám, že to k ní pasuje, protože je to prázdná skořápka. Několikrát jsem na ní přes monitor štěkla: ježiš ty seš dylina! Myslela jsem si, že když už mladému čebolskému hrdinovi dala hned druhý den, tak bude mít nějakou kuráž, sebevědomí nebo aspoň náznak nějaké osobnosti, ale ne. Ve chvíli, kdy se měla projevit, jen víc otevřela oči. Občas něco zakníká o tom, jak jí matka svou kariérou nepříliš úspěšné erotické herečky zničila život, a proto si ona chuděra musí zapínat i ten poslední knoflík na tričku a nemůže mít žádný vztah, protože co by si lidi pomysleli. Pf, husa, sebereflexe nula. Proto nedává žádný smysl, že se celý seriál odvíjí od společné noci hlavních hrdinů, když to zcela neodpovídá tomu, jak nám seriál hlavní hrdinku představuje po zbytek šíleně dlouhé stopáže. Hlavní hrdina je pěkný, ale absolutně nechápu, proč by měl mít rád zrovna tuhle holku. Tolik prostoru nedostává, nebo spíš nedostává prostor sám za sebe, téměř vždycky to nějak souvisí s husou. Teoreticky by zajímavou postavou mohl být spisovatel/cestovatel/nejlepší kamarád hlavní husy, jenže o něm víme jen to, že má rád tu husu, že je hodný, že asi píše (něco), asi cestuje (někam) a vlastní něco jako kavárnu (ale s pivem). Mezi hlavními postavami to nijak nejiskří, možná proto, že nemá z čeho, a to, že je tam spoustu klišé by nevadilo, však které romantické korejské drama jej neobsahuje, kdyby ten zbytek nebyl tak zoufalý, nudný, natahovaný a neskonale prázdný. Jejich nevztah mě přestal zajímat už brzy na začátku a když teď nad tím přemýšlím, nejsem si jistá, proč jsem to vlastně dokoukala. Konec už jsem nějak doklepala za vydatné pomoci šipky. Z celého seriálu se mi líbila pouze jediná scéna, kdy jde hlavní hrdina na dětské hřiště za tónů La Vida Loca od Clover. Takže jsem asi zapšklá třicítka?

Jsem zcela nekriticky nadšená a zcela neobjektivní. Vztahový kolečkový taneček nejdřív ano a pak ne mi normálně leze na nervy, ale tady nikoliv, jsem si vědoma všech plot holes v příběhu, vedlejší romantická linka byla utrápená a netrpělivě jsem čekala na skončení každé jejich scény (ještě nedávno jsem si myslela, že Kang Tae Oh má jen nevděčné role, ale začínám mít pocit, že je mi prostě jen protivný) a už jen tenhle kratinký výčet by mi stačil na snížení minimálně o hvězdičku, ale hlavní dvojice měla tak skvělou chemii a tak moc to mezi nimi jiskřilo, že těch pět prostě chci dát. Park Bo Young mi poprvé ani trochu nevadila, naopak se mi moc líbila, jak její herecký projev, tak i její postava a In Seo Guk je můj nejnovější crush. V mezidobí, kdy jsem nedočkavě čekala na nové díly, jsem s ním stihla vidět další dva seriály (protože nemůžu čekat pět dní, než znovu uvidím jeho horní ret) a v tomhle mě absolutně pohltil. Z těch dvou mě příjemně mrazilo v zádech a každičkou jejich scénu vytáhla ještě o stupínek výš hudba, všechno jsem jim to věřila a odpustila jsem jim i to, co by mi v jiném seriálu vadilo. Abych nezapomněla, interiér domu Myeol Mang byl skvostný a výborně se k jeho postavě hodil. VELKÝ SPOILER: dobrý konec jsem ani náhodou nečekala, myslela jsem si, že to skončí tak nešťastně, že nešťastněji by to ani skončit nemohlo, tj. oba mrtvý nebo utrápení ze smrti jednoho nebo druhého, možná by mě ani nezaskočilo, kdyby skutečně skončil celý svět, do poslední minutky jsem stále čekala něco ve smyslu City of Angels - nemusel by jí přejet zrovna náklaďák, ale třeba jen osobák. Rozhodně si ale nebudu stěžovat. Konec spoileru. Konec nebyl natahovaný, žádné otázky myslím nevyvstaly (ale hnala jsem se tak rychle do konce, že je docela možné, že mi něco uniklo) a už se těším, až uběhne nějaké množství času a já se podívám znovu. Mně se to prostě moc líbilo a doufám, že tyhle dva spolu nevidím naposledy.

Nádherný film. Život Fridy Kahlo byl bolestivý, temperamentní, vášnivý, dojemný, barevný, stejně takový je i film. Vystihuje její osobnost a celý film  podtrhuje výborná hudba. I hope the exit is joyful And I hope never to return_

Ty tři hvězdičky mě hodně mrzí. Prvních pár dílů bylo super skvělých, ty akční scény jsem si vychutnávala na maximum, ať už to byl fight nebo ta skvělá automobilová naháněčka, jenže tohle tempo bohužel nemělo dlouhého trvání. Největší plus celého seriálu je určitě Ji Chang Wook, kterému mu to jde jak v akčních scénách, tak i v těch emočních, a je tak pěkný, že bych brečela (ta jeho křivá pusinka); a postava madam Choi, která byla fakt výborná. Dalším plusem byla poměrně neotřelá hudba, instrumentální OST se mi naozaj moc líbil a akční scény doplňovala až chorálová hudba velmi dobře. No a největší mínus je určitě Yoona. Nejen, že je to příšerná herečka (minimálně tady), ale i její postava je snad nejhorší seriálovou postavou, co jsem za poslední rok viděla. Stále jsem přemýšlela, o co se vlastně snaží, jestli jako hraje nebo někoho paroduje; a co se postavy, kterou ztvárnila týče, tak to byla asi ještě větší marnost. Labilní, hloupá (ale jako fakt pitomá), dětinská, naivní, prostinká. Když jí K2 všemožně pomáhal i s těmi nejtriviálnějšími věcmi (jako třeba zapnout plyn nebo ujít 30 metrů z auta do domu - protože pro prosťáčky je to evidentně problém), tak jsem se až styděla a říkala si, jestli to má Chang Wook zapotřebí. Jejich romantická linka byla fest směšná a jenom tam překážela. Strašná škoda, že se mi do rukou nedostal před realizací scénář, protože z hloupé dcery Yoony bych udělala průměrně inteligentního syna a Sexy Changa bych napasovala k Sexy madam Choi. Zbytek byl fajn, intriky, pletichaření a korupce se mi líbily, napínavé to bylo taky, ale ta holka mě fakt příšerně vytáčela. Pořád jsem čekala na ten moment, kdy se K2 poškrábe za uchem a řekne si: ty kokos, před sebou mám takovouhle madam Šťabajznu Choi a zahazuju se tady s klášterní Annou, pf pf. Jo fakt mě to štve, protože to mohl být akční nářez s politickými boji a příjemnou romantikou a úplně jakože, hm, no, nebyl. A Ji Chang Wook by se měl vybodnout na romantický srágory a točit akčňáky, protože mu to při nich vážně moc sluší. Ano, z mého komentáře je to asi patrné, ale mám velikou slabost pro Ji Chang Wooka. Když pobíhal špinavý v tom tílečku, na chvíli sem i umřela.

Dvě hvězdičky, protože... protože prostě ústřední pár byl moc fajn a líbil se mi i přesto, že nejsem fanoušek Park Bo Young (ten její protáhlý ksichtík a ta zvláštní kníkavá mluva, která vypadá, že si šeptá pro sebe), ale vedlejší postavy byly natolik protivné a příšerné a strašné, že se to skoro aj i nedalo vydržet. Nejdřív sem je snášela ještě celkem v klidu, pak už sem si vzala na pomoc pravou šipku (šipka-sleduju-šipka-sleduju), pak už sem se chytala za hlavu a do šipky bušila (šipka!!!šipka!!!šipka!!!šipka!!!šipka!!!) a pak už sem to vzdala úplně a šipka se stala nedílnou součástí pokaždé, když se na scéně vedlejší postavy objevily (šipkaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa). Tak mi dráždily, že se za chuděru šipku vůbec necítím provinile. Hlavní hezounek se mi nakonec líbil - ten jeho divný křečovitý smích mě pokaždé rozesmál, pár scén mi v hlavě uvízne, romantika celkem fungovala, ale víc dát nechci a nemůžu.

Spravedlnost je slabá a prázdná. Zlo je mocné a úporné. Tedy, Vincenzo rozhodně není prototyp nějakého měkoušského, kladného, hlavního hrdiny. Zlouny kosí, ne zrovna v souladu se zákonem, jednoho po druhém, někdy i dost originálně a fest krvavě. Hlavní hrdinka byla skvělá, nebyla naivní ani nerozumná, hezky se ksichtila, nebrečela, navíc je to kočka. Intriky, pletichaření, zrady sice nebyly zcela nečekané, ale občas dokázaly překvapit. Vlastně se mi líbilo vědomí, že i přes praštěnou situaci se Vincenzo vždycky objeví, aby zachránil den, a to i přesto, že by se tam vůbec objevit neměl, protože je nesmysl, aby věděl na vteřinu přesně, kdy má vběhnout na scénu, ale přece mi to nebude vadit, když u toho navíc tak dobře vypadá. Protože jsem zhltla celý seriál za pár dní, bylo už trochu moc okaté, že se situace mnohokrát opakovala: padouši něco provedou - přijdou jim na to - je tam zádrhel - Vincenzo přispěchá, nakonec se z toho padouši stejně vykroutí, ale oběma stranám je to k prdu, a tak zase dokola. Vlastně vzhledem k tomu, jak moc byl hlavní záporák ke kladným hrdinům poměrně neschopný, to takhle trvalo až moc dlouho, 20 dílů je příliš, standardních 16 by stačilo. Nejdřív mi nájemníci pili krev, ale toto odlehčení chápu a nakonec jsem se s nimi smířila. Se seriálem jsem strávila iks fajn hodin, můžu ho klidně doporučit, řadí se do kategorie: sakra, už musím jít spát, ale nemůžu, protože musím nutně vědět, co bude dál, takže vlastně spokojenost. Nádech italské mafie mě bavil, kolikrát jsem se od srdce zasmála, šílené rodinné tajnosti se nekonaly a fakt, že žádná z postav neztratila paměť, mě mile překvapila. Ciao!