Sinecod

Tam, kde jsem se měla smát, jsem se smála, tam kde jsem měla klepat nohou do rytmu jsem klepala, když se pakoníci hnali údolím, měla jsem o Simbu strach a když táta Mufasa umřel, tak jsem brečela. Všechno to funguje a přitom mám v puse zvláštní pachuť (naštěstí ne od toho svinskýho popcornu). Animace se mi líbila, byla fantasticky reálná, až jsem tomu nevěřila, hudba byla taky fajn a vlastně vůbec s celým filmem nemám žádný problém, ale nemám ten hřejivý pocit, který jsem měla u původního lvího krále, takový ten klasický disney pocit, že tohle je ta kouzelná pohádka, u které co chvíli ukníknu. A pravda, je to tak trochu (hodně) vykrádačka.

Tak jo, už jsem si zvykla na koncept korejských dramat a že určitá naivita a upejpavost prostě ke korejským dívčím postavám patří, ale tady to hraničilo až s diagnózou. Hlavní klučičí postava jí v tom ale rozhodně nenechávala samotnou, kolikrát jsem s nima prostě chtěla zatřást. Spolubydlící nedostávají tolik prostoru (přičemž u kluka je to dobře), ale Ga-rin byla, díky svému původu, postavou ze všech nejzajímavější a mohli se jí věnovat trochu více. Poslední výraznější postavou byl kámoš a nový boyfriend, který byl vykreslen moc hezky a pak ho úplně zkazili, jako kdyby si uvědomili, že vlastně má být jen postavou vedlejší. A rodinný drama/tajemství, no, úplně vidím scénáristku u stolečku, jak se při psaní posledního dílu plácne do čela a uvědomí si: ,,ty kokos, vždyť já zapomněla na typický korejský tajnosti s rodinou, no tak to ne, to budu muset upravit" a do předpředposledního dílu švihne první pitomost, která jí napadla. Nebylo to nijak nesnesitelné, spíš bych řekla, že prostě už nejsem cílová skupina, že je to spíš pro mladší diváky (a to říkám, i když nejsem ještě žádná starocha).

Teda já jsem docela překvapená. Kdyby to bylo jen o malinko méně stupidní a ubralo to na patetičnosti, dala bych o hvězdičku víc. Hlavní postavy se mi líbily, ona nebyla žádná fiflena a jemu ta jeho role sexy, slušného, mlčenlivého a trpělivého novozélanďanského řemeslníka taky šla, chemii bych si mezi nimi asi představovala lepší, ale máv rukou. Divný, zrovna u tohohle filmu nemám potřebu si moc stěžovat (a přitom jsem se připravovala na Velké Stěžování 2022), protože si naštěstí na nic nehraje. Hodní vesničani, záporná postava neexistuje, všichni jsou nápomocní, nikdo nechce za práci peníze, všichni se mají rádi, prostě idylka se vším všudy, nechybí ani koza (ale na housle nehraje). Klišé neklišé, nijak mě ten film nepobouřil a rozhodně oceňuji nepřítomnost trapných scének.

Nechápu, že jsem se tomuhle seriálu tak dlouho vyhýbala! Vtipný, poutavý, svěží, nevtíravý, plný skvělé hudby. Jsem absolutně nadšená. Snad poprvé nemám pocit, že LGBTQ je tam proto, aby se vyhovělo dnešnímu leckdy podivnému diktátu doby, ale protože to tam prostě sedí. Asa Butterfield je pro mě rozhodně velké překvapení. A nemůžu se vynadívat na Gillian Anderson, která v padesáti vypadá lépe než ve dvaceti, fakt kost. Snažím se nad tím příliš nepřemýšlet a neporovnávat se svojí střední školou :D oblíbená postava: Otis, jeho máma a Aimee. Neoblíbená postava: rozhodně Maeve

Jsem až překvapená, jak se mi to líbilo. Že mě to dokonce i rozesmálo (na komedie si nepotrpím). Italský originál jsem neviděla, jen podle traileru usuzuji, že jej německá verze hodně kopíruje, ale raději se tím nebudu zabývat. Příjemný, v podstatě konverzační film, který odsejpal, který, i přes delší stopáž, ani na chviličku nenudil, herci se mi líbili (prostě na Floriana se moc dobře kouká) a minimálně mě donutil se zamyslet, co skrývám před svým partnerem a co by na mě eventuálně mohlo prasknout. Dokonce i příšerný německý jazyk se mi dobře poslouchal. Trochu víc se začnu zajímat o německé filmy, protože mám pocit, že mohou nabídnout mnohem víc, než si myslím.

Vodděláme truly bad motherfuckers, který ničí svět. No jasně. A přitom zabijem další desítky civilistů, no problem. You know what Michael? Jdi do řitě!

Ale teda těma čtyřma hvězdičkama si nejsem vůbec jistá - správně, jen po pár dnech jsem snížila hodnocení na tři, a to hlavně z toho důvodu, že to prostě je jen průměr. Obecně mám dost často problém s korejskýma ženskýma postavama, nechápu, proč se musí chovat jako neurotický nány. Tady je hrdinka nánou cca 1/3 stopáže, čili ještě dobrý. Seo Kang Joon byl výborný, plecháče jsem mu věřila, stejně tak jako extra nepříjemného lidského Nam Shina (kterého jsem ale vůbec nechápala, já mít robota Zuzku, byla bych echt nadšená). Dvojice robot - člověk celkem fajn, ještě na začátku posledního dílu jsem skutečně netušila, jak to s nimi dopadne, ale snad poprvé mám problém s dobrým koncem. Prostě mi nedává smysl, je hodně povrchní a otázka jejich vztahu vlastně ani nebyla vyslovena. Asi prvně jsem měla u korejského seriálu pocit, že se do nějakého vysvětlování nechtějí pouštět, a to ne proto, že by to nedávalo smysl, ale že prostě chcou dělat z diváků blbce - koukej na hezkou tvářičku, mají se rádi, o co ti jde, mlč a buď ráda - něco takového. I přes tyhle výhrady se na seriál dobře koukalo a jsem celkem spoko. Čechy hoooodně potěšily, vůbec jsem nemohla uvěřit, že slyším češtinu, jak z řad komparzu, tak zejména od hlavního herce (no čeština, víte jak to myslim, snažil se). Zajímalo by mě, proč zrovna čechy a jestli si korejci hned hromadně bookovali letenky :-)

Přiznám se, že nevím, jak moc můžu být se svým hodnocením objektivní, protože Lee Joon-giho miluju. Když promluví tím svým medovým hlasem, tak taju. Postava kterou hrál je přesně ten typ co mám ráda, arogantní, sebevědomý, rozhodný, výřečný, hodný, schopný a ještě se umí bít, kdykoliv je v nesnázích, nejsem si jistá, jestli tam skutečně je nebo je to nějaký plán. Nadpozemsky krásná Seo Ye-ji byla fajn, moc jsem si užila její nehysterickou, vyrovnanou postavu. Romantická linka jich dvou byla téměř nijaká, škoda že mezi nimi nebylo ukázáno víc citů, stačilo by jen málo. Příběh se mi líbil, intriky a podrazy mezi postavama mě bavily, parta okolo Sang Pila byla v rámci možností snesitelná. Co mě dráždilo byl Choi Min-soo, nezařadím se k ostatním pochvalným komentářům, ta jeho mluva a chůze mě strašně vytáčely. Jo, hrál dobře, ale já při jeho výkladech slyšela skřípání nehtů po tabuli a už sem začala klepat nohou a říkala si boha jeho, tak už se vyžvejkni. Poslední díl mi trochu zkazil výsledný dojem, neznám sice korejské soudnictví, ale připadalo mi to dost praštěný. Nedalo mi to a začala jsem se zajímat víc i o systém našeho trestního práva, zejména státní zastupitelství a jejich symbióze s policií a vyšetřováním jako takovým, a sice to je trochu zklamání, že u nás to taková kovbojka asi nebude (a u nich pravděpodobně taky ne), ale to mi nevadí. Aspoň jsem se díky jihokorejskému seriálu dozvěděla víc o trestním stíhání v České republice :D I tak, hezké čtyři hvězdičky.

Název: When time stopped. Jo, tak tohle se nepovedlo. Po půlce jsem to vzdala. Téma mě moc zaujalo, jakékoliv hrátky s časem mě zajímají a proto jsem zklamaná. Takový fajn námět a takhle to zašlapat. Nudné, nevtipné, naprosto zabitý potenciál, vlastně i mizerní herci, vůbec se nedivím, že spousta z nich už nic nenatočila (ale nechci to úplně svádět na tenhle seriál, podrobnosti, proč to zabalili, jsem si nevyhledávala), dialogy jsou hloupoučké, hudba tam asi nějaká byla, ale nevybavím si jediný tón, příběhy vedlejších postav úplně mimo (máme dům s pěti byty a osazenstvo je: ten zastavuje čas, tu je bývalý gangster, tu znásilněná, ten je zas lichvář a ten poslední je nejlepší kámoš, co je zamilovaný do hlavní holčičí postavy - napsal sám život, pf). No nic, děkuji a sbohem.

Seriál pro děti. Pro malé děti. A trochu hloupé. Seriál pro malé, trochu hloupé děti. Těm se to líbit bude. Vlastně ne. Kdyby mi bylo 13 let (kde jsou ty báječné časy, fňuk), tak by se mi to pravděpodobně líbilo. Taky bych to mohla brát jako nástroj k výuce angličtiny. Ale má to nesympatické postavy a podivně nekonzistentní magický svět (asi, viděla jsem 4 díly). Lidé nad 15 let by se tomuhle měli vyhnout. Jinak dobrý.