Sinecod

To je sklad porcelánu? Nie, zemiakov. :-)

Ditu mám ráda už od časopisu Albert, který sem poprvé otevřela a pak už se jen těšila na další číslo. Je mi moc příjemná a sympatická a její vaření je takové vaření normální obyčejný ženy, tj. žádné super rychlé krájení cibule, přičemž je každá kostička stejná, žádné profíkovské míchání ani supr obracení jídla do vzduchu. Celý koncept pořadu je mi zkrátka milý. Navíc sem si včera u dílu s krupicovou kaší vzpomněla, jak sem si jako malá v kaši dělala ostrůvky s největším kouskem kakaa a potůčky z rozehřátého másla. Bávííí!

Má ten člověk vůbec nějaký svaly v obličeji? Skvělá Jamie!

Takhle krásně romantické filmy už se netočí. Je to krásně romantické, ikdyž se dva hlavní hrdinové vlastně ani nesetkají. Hm...

,,Wenn du wüsstest, dass es auf dieser Welt nur einen Menschen gibt, der dich glücklich macht, derfür dich bestimmt ist, was würdest du opfern, um ihn zu finden?"

Víte jak máte s něčím spjatou nějakou dobu svého života? Nebo třeba jen zážitek. Vůně ovocného koláče vám evokuje prázdniny u babičky kdy jste měli věčně odřená kolena a poškrábaný nohy; když prší, vzpomenete si na svojí první pusu kterou jste dostali v dešti, zablácený boty vám připomenou když ste jezdili na tábor a tak dále. Víte o čem mluvím ne? Tak je to asi trochu banální, ale tenhle film mi připomíná mě jako dvanácti-třináctiletou bezstarostnou slečnu chodící na základku, jejíž jediný problém bylo, že jí Jarda ze sedmé bé nemá rád. A já se občas ráda vrátím do té doby. A pokud je tenhle film jako prostředek na chvíli se stát tou holkou, nemohu ho brát jen jako hloupou fantazy slátaninu. Nedostatky mi nevadí, tenhle film se mi líbí.

Skvělý! Nejen, že mám takové pořady moc ráda, ale zvířátka jsou roztomilá, je to poučné a hlavně teda mam pořád chuť říkat ňuňu. Jediné co se mi nelíbí je, když se má něco změnit, tak tam přeběhne takové barevné schéma. Není pěkné a je rušivé. Krabi zatim nejlepší!

Nechápu. Zas na druhou stranu hudební doprovod je úžasný a to samé výtvarné zpracování. Každý obraz tohoto filmíku bych si klidně pověsila na zeď.

Kompromis z života, zbude ti samota.

Krásný film o milém, okouzlujícím a hodném člověku, kterým pan Munro jistě byl. Bezelstně si svou cestou podmanil spoustu lidí když šel za svým snem. Byla jsem napnutá jak kšandy, bojíc se o jeho život a stále sem čekala až se něco pokazí. Nepokazilo, film mi zvednul náladu a řekla jsem si, že být hodná, přející a laskavá k lidem mi přece nebolí a tak proč život nezkusit touhle cestou?