Divočák

Kosmopolitnost dnešního světa a jeho omezení, která ale nenacházíme v distanci mezi kontinenty a kulturami, ale mezi lidmi samotnými. Toto je asi hlavní poselství, které nám režisér ve svém Babylonu servíruje a to na setsakramentsky působivém talíři. Podobnou atmosféru jsem neviděl snad od Coppolina Ztraceno v překladu. ***Věděli jste, že: Další režisérovy spolupráce se scénáristou Guillermem Arriagou už se nedočkáme. Po dlouholetém přátelství se totiž rozešli kvůli sporu o autorství "21 gramů".//Do role hluchoněmé Japonky chtěl Inarritu obsadit skutečně postiženou dívku. Na konkurzu ho ale natolik oslnila herečka Rinko Kikuchi, že kvůli ní od svého záměru upustil.//Adriana Barezzová, jež v "Babelu" hraje tetu Gaela Garcii Bernala, ve snímku "Amores perros" pro změnu ztělesnila jeho matku.***

Já vím, že všichni jen pějete ódy na Bad Taste a na Braindead, ale já nemůžu říct nic jiného, než "strašná nuda". Film je sice napěchovaný stále se opakujícími záběry krve stříkající někomu do ksichtu (ze začátku to byla ještě sranda, ale ke konci už to vyznívalo fakt trapně a nudně), vytékajícími mozky a různými podobnými nechutnostmi, ale ten děj mezi nimi vás prostě příšerně uspává. Příběh je sice záměrně slabý, ale je ještě daleko slabší, než by záměrně slabý příběh měl být, což jenom podporuje celkový chabý dojem z filmu. Co jen říct nakonec? Aspoň je to lepší než ještě nudnější Braindead.

"V lese se objevil člověk..." Bambi to je klasika nejklasikovatější a bylo by asi škoda dát mu míň než čtyři hvězdičky. Animace je na svou dobu opravdu perfektní, je udělaná neskutečně milým a vyhlazeným způsobem a na rok 1942 je to prostě bomba. Scénář je navíc hodně nekompromisní a autoři se do něj nebály vložit i zvrat, který své doby způsobil dlouhodobé trauma polovině americké dětské populace (nebudu spojlovat, ale stejně asi všichni víte o co jde). Problém ale je, že mimo něj Bambiho příběh moc toho děje neobsahuje a je rozhodně velké plus, že tomu autoři neudělali delší stopáž, protože dívat se další hodinu jenom na to, jak kreslení jeleni běhají po lese, bych už asi nemusel bez úhony přežít.

Společně s Excaliburem asi nejlepší "předPánoPrstenovské" fantasy. Výborná hudba, geniálně obsazený Arnold a správně drsný příběh bez zbytečných odboček. Velkým plusem také zůstává nezabřednutí do bažin mizerných zvláštních efektů, ve kterých se tak ostudně utopilo Conanovské filmové pokračování.

Film, ve kterém hlavní hrdinka připraví o panictví slepého anděla a posléze je "mučena" na hrůzném přístroji zvaném "orgasmatron"!!!;) Jane Fondová je tu navíc opravdu šťavnatá a úvodní scéna se striptízem ve stavu bez tíže už pro mě asi navždy zůstane symbolem 60. let (minulého století). ***Věděli jse, že: Najít herečku, která by roli promiskuitní kosmonautky Barbarelly přijala, se ukázalo jako více než velký problém. Rachel Welchová ji odmítla rovnou a když se ji producent Dino de Laurentis pokusil vnutit vycházející hvězdičce Virně Lisiové, rozplakala se, zrušila svůj hollywoodský kontrakt a vrátila se zpět do Itálie.//Natáčení filmu připomínalo jeden veliký mejdan, který přilákal i spoustu tehdejších hvězd. Terryho Southerna přijel navštívit jeho kamarád John Lennon a vajíčka jim smažila Joan Bazeová. Černou královnu si zase zahrála Anita Pallenbergová, přítelkyně Keitha Richardse z Rolling Stones.// Role Barbarelly později ležela Fondové natolik v žaludku, že přiměla svého manžela - digitálního magnáta Teda Turnera - aby film koupil a strčil ho do archivu, kde vydržel až do roku 1991. Důvodem jeho znovuvytažení na svět byl rozpad jejich manželství. Pokaždé, když se dvojice pohádala, zavolal Turner do své televize Superstation WTBS a přikázal pouštět Barbarellu. Jednu dobu ji stanice dokonce vysílala 4x týdně.// Skupina Duran Duran získala své jméno právě podle hlavního záporáka z "Barbarelly". Jejich první singl se pak jmenoval "Eletric Barbarella".//Ve Vídni můžete vidět muzikál "Barbarella", k němuž složil hudbu Dawid Stewart z Eurythmics.***

První, rozhodně ne nejlepší, ale pořád skvělý Batman. Burton svým charakteristickým filmovým rukopisem nastartoval filmového "Netopíra" přesně tím směrem, který byl pro něj nejlepší a nedokážu (a ani nechci) si představit, jak by série asi dopadla, pokud by ji místo něj startoval rovnou Schumacher. Vystylizovaná vizuální stránka efektně překrývá i poněkud jednoduchoučký a nevýživný děj a skvělý Nicholson je pro mě doposud nejlepší batmanovským záporákem vůbec. ***Věděli jste, že: Když Tim Burton vstoupil do ateliéru určeného pro továrnu Axis Chemicals, kde se Joker stane Jokerem, ocitl se v kulisách, jež tu zbyly po Cameronových "Vetřelcích" - britské studio poskytlo jejich hnízdu útočiště o tři roky dříve. Vetřelčí sliz a podobné rekvizity musely sice pryč, přesto si nemůžete nevšimnout nápadné podobnosti kovových lávek a schodišt, po nichž se protagonisté obou filmů pohybují.***

Ubíjení netopýra neony. Proč Schumachere, proč?

Připadá vám střední škola jako místo, kde vás nikdo nemá rád a každý vám chce dát na hubu? Tak to byste si měli pustit Battle Royale, aby vás připravilo o iluze! Za velmi originálním a popravdě ehm "ne moc reálným" námětem se skrývá tupá, ale velice zábavná vyvražďovačka, u které budete často kroutit hlavou, co se těm Japoncům může všechno urodit v hlavě. Autoři filmu asi sami věděli, že něco takového bude jen steží brát někdo vážně a tak film naplnili potřebnou dávkou nadsázky, která vám dovolí v poklidu sledovat vraždící se děcka a tajně držet palce právě tomu svému favoritovi. (Mitsuko, Mitsuko...!!!;))

Dobrý Němec JE dobrý film. Možná se tady teď budu trochu brodit proti proudu, ale mně se zkrátka líbil. Ano, je pravda, že zvlášť v úvodní části je citově sterilní jako šedesátiletý eunuch, s přibývajícími minutami ale tato sterilita nepozorovaně ustoupí do pozadí a i díky překrásnému vizuálnímu zpracování se z něj začne linout jakási podmanivá atmosféra 40. let, která vám bude snad každým okamžikem (zvlášť při závěrečné scéně na letišti) připomínat božskou Casablancu. Na co film ale bezpochyby doplácí je nevyrovnanost příběhu. Často nestačíte přecházet mezi tématy a i význam některých souvislostí či dokonce samotných postav vám občas zůstane značně nejasný. Nejhůře je na tom asi George Clooney. Filmem se celou dobu jaksi podivně motá (a dostává do držky) a vy si nejste přesně jisti, jestli je jeho postava opravdu důležitá a nebo je její význam pouze v přítomnosti atraktivního obličeje na plakát. A jelikož je Brian De Palma lepší režisér než Soderbergh a pokud jsem jeho Black Dahlii něco přidal za oživování mého oblíbeného noiru, musím tak udělat i u Dobrého Němce.

Zajímavý nápad a slušná režie, díky absenci souvislejšího děje a přepálené stopáži ale prakticky nedokáže udržet divákovu pozornost.