SOLOM.

Gary Sherman se sice pokusil navázat na úspěch svých dvou předchůdců, ale největší klacek do cesty za úspěchem si hodil hlavně on sám. Nejenom že usedl do režisérského křesla, ale i on sám se podílel na napsání scénáře, který prostě moc kvality nepobral. Nechci trojku v žádném případě moc hanit (protože v mých očích jde pořád o průměrnou záležitost), ale divák se tu dočká spíše jen několika kvalitních momentů, než aby vše fungovalo jako celek. Navíc si nejsem jistý, zda změna prostředí dům/mrakodrap byla zrovna tou nejšťastnější. Filmu paradoxně asi nejvíce ublížila doslova chaotická druhá polovina, kdy jednotlivé postavy pořád před něčím (zlem) utíkají, přestože se zde dočkáme několika velice zdařilých scén a speciálních efektů. Přestože triky se tentokrát nedočkali žádné nominace, nebo ocenění – tak mě osobně se to „ledové peklo“ líbilo. Stejně jako zrcadlové hrátky. Jenže horší už to bylo se samotnou atmosférou. Občas na nás zpoza rohu kromě reverenda Kanea vykouklo i ono toužebně očekávané napětí, ale vždy jen na velmi kratičkou chvíli. Jinak jsem se totiž dost často nudil.Takže ač mě trojka svým způsobem zklamala, pořád ji považuji za průměrnou záležitost, kterou nechci zbytečně zatracovat. Dá se zde narazit na několik slušných scén i vizuálních efektů, bohužel však jsou zde i značné nedostatky. RIP Heather O'Rourke. 50%

První díl této série na mě zapůsobil nejen svým příběhem, zpracováním a hudbou, ale především skvělými hereckými výkony. I proto jsem se těšil na druhý díl, který už se ovšem musel obejít nejen bez Tobe Hoopera či Stevena Spielberga, ale především tragicky zesnulé (zavražděné) Dominique Dunne. O to víc mě mrzelo, že o ní (postavě) nebyla ve filmu ani zmínka, nebo jsem jí přeslechl. Bohužel citelně byla znát hlavně obměna na režisérském postu. Gibson sice dokázal neudělat ostudu svému předchůdci, ale jeho kvalit dosáhnout nedokázal. A to i přesto, že dvojka má ponuřejší děj. Popravdě ono kouzlo jedničky se jaksi vytratilo a přestože dvojka své kvality bezesporu má, už to v mých očích prostě nebylo ono. Stále tu byla hustá atmosféra, slušný hudební doprovod i postupně gradující napětí, ale narazil jsem tu i na místa, které dost skřípali. Asi se mnou nebudou mnozí souhlasit, ale mě více oslovila ona „rodinná dramatičnost“ prvního dílu. Po vydávení démonického stvoření v babiččině domě a následného rozpoutání pekelného teroru se sice situace mírně zlepšila, ale ten vizuálně přemrštěný finální souboj, to „zabil“. Místy to navíc na mě působilo dost rozpačitě a byl jsem rozhodnutý, že tomu prostě vlepím průměrné hodnocení. Opět skvělá Heather O'Rourke a démonický zjev (škleb) Juliana Becka však nakonec dokázali obměkčit můj úsudek. Ona byla opravdu „andílek“, který podal neuvěřitelný výkon a on ve mně dokázal vzbudit divné šimrání v žaludku. Bohužel se premiéry nedočkal, ale navždy zůstane v mé paměti. Takže nakonec se přece jenom přikloním k lehce nadprůměrnému hodnocení. 65%

Slušný výdělek prvního dílu byl pro Marlona Wayanse jasným signálem, že by se měl hned vrhnout na pokračování a tak bylo potřeba rychle zkouknout několik hororů a posléze sesmolit u flašky tequilly nějaký ten scénář. Do zaměřovače jeho zvráceného smyslu pro humor se tentokrát dostali tyto filmy: Sinister, Annabelle, Insidious, The Possession, The Conjuring a samozřejmě nesmí chybět ani trocha Paranormal Activity. Společně s Rickem Alvarezem však tak trochu ostrouhali, protože dolarové žně se tentokrát moc nekonaly. 20 miliónů dolarů je však i tak slušná částka na takovou blbost. Začátek se nese v téměř totožném duchu, jako tomu bylo u jedničky. Opět si tu popláčou ochránci zvířat a Wayans zase popustí uzdu svých zvrhlým sexuálním choutkám. Jen tentokrát nebude souložit s plyšovými zvířátky, ale posedlou panenkou Abigail. Což bude mít za následek mírně humornou „lovestory“. Na rozdíl od jedničky se tu dá narazit na mnohem více humornějších momentů, které ač jsou samozřejmě stejně trapné – tak se jim divák alespoň trošku zasměje. Zvláště ve scénách, kdy hlavní hrdina sleduje pásky rodin, které poctil svou návštěvou démon Bughuul. Samozřejmě kromě fekálního humoru, nesmí chybět ani sexuální a rasistické narážky (urážky) a přehlídka toporných hereckých výkonů. 50%

Na rozdíl od ostatních kousků tohoto režiséra, mě to tentokrát bohužel zas až tolik neoslovilo. To ovšem neznamená, že by Neill Blomkamp nedokázal zaujmout mou pozornost. Jen prostě dávám přednost District 9 a přesun do vietnamské džungle nedopadl přesně podle mých představ. Opět to bylo po morbidní stránce velmi slušně zpracováno, ale vizuální efekty v některých scénách dost skřípali (hlavně ty hořící). Nicméně tento chlapík má u mě rozhodně zelenou a těším se na každý jeho další kousek. 50%

Neill Blomkamp točit umí, o tom mě dokázal přesvědčit již v District 9, takže jsem na tenhle kousek opravdu těšil. No a vyloženě mě nezklamal ani tentokrát. Po vizuální stránce to bylo opět velice slušné a klidně bych si dokázal představit další celovečerní film. Nechyběla zde akce, morbidnost, pěkné efekty a hlavně z toho sálalo utrpení…Nicméně se tvůrce snažil do cca dvacetiminutovky vecpat velké množství „informací“ a nechal mnoho otazníků – což byla opravdu škoda. Každopádně si z toho odnáším další solidní zážitek. 60%

Musel jsem si na chvíli odpočinout od všech těch paranormálních blbostí, co jsem poslední dobou viděl a svou pozornost zaměřil opět na krátkometrážní tvorbu. S tou novozélandskou nemám povětšinou žádný problém a tak ani tento kousek o pěti hlemýždích/šnecích nedopadl v mých očích vůbec katastrofálně. Jejich zoufalá snaha dostat se zpět z kuchyně do přírody byla pěkně animovaně morbidní, nechyběl trefný černý humor – přesně tak to mám rád.

Již v komentářích na předchozí dva díly (a jeden asijský bonus) jsem se zmínil, že zřejmě nikdy nebudu velkým příznivcem této „nervy drásající nudné“ série a bohužel ani po tomto dílu jsem svůj názor příliš nezměnil. Doteď nedokážu pochopit, co na tomhle tolik lidí vidí a jak mohli tvůrci všech dílů vydělat tak nehorázné prachy na něčem takovém. Found footage filmy však v posledních letech zaznamenali (ač je to k nevíře) opravdu značné úspěchy – tedy alespoň několik z nich určitě a Paranormal Activity patří mezi ně. Já však tento „BOOM“ rozhodně nesdílím a po zhlédnutí předchozích třech filmů (dvou amerických a jednoho japonského), jsem si prostě musel dát od této série oddych, abych načerpal potřebnou dávku trpělivosti na ty další… Přiznám se bez mučení, že tento prequel však ve mně do jisté míry alespoň malý dojem skutečně zanechal. Již v předchozí části jsme se dočkali odpovědí na několik otazníků, kterými je tento příběh doslova přehlcen a tak jsem byl zvědavý, jak se ZLO terorizující obě sestry zrodilo. Sice bych uvítal obsáhlejší informace, ale dokázal jsem se spokojit i s jistým „přitvrzením“, které nám tento díl nabídl. Rozhodně sice nejde o žádné „hororové TERNO“ při kterém bych se schovával pod peřinu, ale zas na druhou stranu jsem se tentokrát ani moc nenudil. Pomalé stupňování agrese nadpřirozených sil v domě sebou konečně přineslo i mírný závan zajímavé atmosféry, kterou oba předchozí díly víceméně postrádali (dočkal jsem se u nich jen několika záchvěvů a to bylo sakra málo). Ovšem i zde jsem byl nucen překousnout několik (ne)logických kiksů, které si pro nás scénárista a oba režiséři tentokrát připravili. Co se hereckých výkonů týká, tak tady jsem byl docela mile překvapen a to zvláště co se představitelek těch dvou malých holek týče. Obě předvedly na svůj věk slušnou práci a ani dospělí jedinci mi nějak výrazně nevadili. Jen ten konec mohl ještě více vygradovat a byl bych (je to pro mne opravdu těžko vyslovitelné…) spokojen. 50%

Pojďme se s našim hrdinou proběhnout noční Prahou v jeho posledním běhu života…2D animace má sice svoje kouzlo, ale já bych dal přece jenom přednost o něco delší stopáži. Protože takhle si divák nemá šanci pořádně vychutnat nejen samotnou atmosféru, ale i to všudypřítomné pípání přístrojů…

Máte-li hlad, není nic jednoduššího než si vzít housle a jít zavrzat doprostřed silnice s nebezpečnou zatáčkou…Jde už o poměrně starý a nepříliš známý československý animovaný snímek, který se tu a tam objeví v České televizi. Animace sice nepatří mezi ty největší klenoty naší tvorby, ale v souladu s černým (morbidním) humorem to zas až tolik nevadilo.

Pro skandinávskou tvorbu mám určitou slabost a zvláště pak pro tu norskou. Navíc režisér Pål Øie pro mne není žádnou neznámou a po jeho Skjult jsem před pár dny viděl i mnohými opěvovaný první Villmark. Sice jsem z tohoto lesního hororu nebyl tolik odvařený jako mnoho jiných hororových nadšenců, ale musím uznat, že jednička měla své osobité kouzlo. I proto jsem neváhal a co nejrychleji si pořídil i druhý díl. Dopředu jsem si nic o tomto filmu nezjišťoval (což byla asi chyba), protože bych tak předešel zklamání, že oba filmy spolu nemají skoro vůbec nic společného. Vlastně kromě spadlého německého letadla do jezera a modelu letadélka vůbec nic. Prvotní zklamání z toho, že se děj nebude tentokrát odehrávat v potemnělých lesích (norská krajina je opravdu nádherná a Norsko patří mezi moje nejoblíbenější země, které jsem během svých toulek nejen Evropou navštívil), ale v ponurém sanatoriu. Naštěstí se ukázalo, že tato změna nebyla zas až tak katastrofální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Režisér totiž dokázal zapracovat v určitých momentech na atmosféře i zde a našel jsem tu i několik velice slibných scén, při kterých se mi trošičku zvýšil tep. Postupné prozkoumávání ponurých chodeb a místností přímo vybízelo k rozpoutání něčeho opravdu velkého, ale to by se scénáře musel ujmout někdo jiný, než sám režisér. Ten měl sice množství zajímavých nápadů, ale ty už nedokázal pořádně zrealizovat a hlavně vytvořit soustavné napětí. Místy totiž jeho bujná fantazie vytvořila takový chaos, že se v tom nejeden divák ztrácel a některé situace byly dost nelogické. Stejně jako chování některých postav. To už je ovšem bohužel zažitý trend mnoha filmů (tvůrců). Nejvíce byl mnohými Pål Øie kárán za to, že nedokázal přijít s nějakými pořádnými mord scénami a s tím musím bohužel souhlasit. Polovina postav zemřela opravdu dost jalovým způsobem, který postrádal nejen nápaditost, ale především potřebnou dávku brutality a krve. 50%