SOLOM.

Nejsem žádným zarytým příznivcem Facebooku a rozhodně na něm netrávím každý den hodiny sledováním, co tam kdo hodil na zeď, ale i já vlastním účet. Mám ho však z důvodu toho, že se jsem na něm hlavně v kontaktu se spolužáky, příznivci hororového žánru a cestovatelskými nadšenci, kteří si rádi vyměňují zkušenosti z cest, nebo radí jak cestovat po světě co nejlevněji. Nemám potřebu tam každý den házet selfíčka, psát co zrovna žeru k obědu, nebo kdy se jdu vysrat. Mark Zuckerberg si z toho udělal výnosný obchod, ale poslední dobou vyplouvají na povrch hodně zajímavé fakta, které se samozřejmě mnoha lidem nelíbí. I mě serou všechny ty reklamy a už vůbec se mi nelíbí shromažďování dat o uživatelích – až ta bublina celá praskne, budeme se ještě divit.

Už jsem viděl pár ročníků Eurovision, ale vždy hlavně kvůli přehlídce nejrůznějších exotů z různých koutů světa, než abych jí považoval za nějak hodnotnou soutěž. Snad v době kdy vyhrála taková ABBA, by se o tom dalo ještě mluvit, ale hlavně poslední ročníky stály vážně za to. Samozřejmě se tu objevilo několik zajímavých interpretů nebo skupin (Ruslana, Lordi, Loreen, Alexander Rybak, nebo Conchita Wurst), ale většina ostatních nestála ani moc za řeč. Nějak mě nepřekvapuje, že Česká republika nikdy nějak extra nezazářila. Tedy až letos a to ještě díky borcovi, kterého jsem do onoho večera vůbec neznal. Jeho písnička potažmo vystoupení nebylo nejhorší. To že vyhrála zástupkyně Izraele, komentovat nebudu (v historii soutěže není prvním vítězem z této země, která do Evropy nepatří, ale díky židům je s ní pořád spojována…).

Hudební videoklipy normálně nehodnotím, protože dle mého nemají na filmové databázi co dělat (zvláště když vlastně ani žádný videoklip neexistuje, jen zpívaný text). Ovšem poté co jsem se podíval na film Nahota na prodej, jsem chtěl slyšet celý Hagenův text, který ve filmu nezazněl, byla použita jen jeho instrumentální verze kvůli rasistickému textu. Jenže ten text byl naprosto výstižný a pravdivý, jenže to se tvůrcům a cenzuře nehodilo do krámu. Takže jsem se nechtěl o tento sluchový požitek připravit.

U tohoto filmu mi ještě chybí v závorce uvedená komedie. Páč celý film tak vypadal, přestože mělo jít o vážnou věc. Klíma a hlavně Olmer to však moc nezvládli, přestože samotné téma nebylo vůbec špatné. V dnešní době by byli označení za hnusné rasisty a chudáci cikáni by se s nimi soudili. Jak si mohli dovolit ukázat o nich pravdu a ještě tam vykřikovat, že jsou zloději a černé svině…Za tohle dávám tvůrcům palec nahoru, ale co se týká akční stránky filmu, tak do byla jedna velká špatná parodie (otřesná „bojová“ choreografie a to jak při pěstních soubojích, tak hlavně ta přestřelka na konci), no a herecké výkony taky žádná sláva. Hlavně mladá Třísková a ten její přízvuk – to byl hnus. Ivana Velichová naopak potěšila, no a šoustal výfuků pobavil. Jinak ale žádná sláva.

V rychlosti jsem si přečetl stručný popis děje na internetu a tak nějak podvědomě jsem se těšil na podobnou podívanou, jakou byl Cabin Fever. Navíc jde o australsko-novozélandskou tvorbu, kterou mám docela rád. Jenže jsem jaksi přehlédl, že jde o televizní kousek – což ostatně poznáte již v prvních minutách a zázrak se tentokrát nekonal. Nejde o vyloženě špatný film, ale je pravdou, že je zde spousta nedostatků a hlavně samotná zápletka není zrovna moc záživná. Což byla velká škoda, když už zde figuroval zákeřný virus. Bohužel se ukázalo, že v tomto podání vás spíše unudí k smrti, než abyste se dočkali nějaké záživné podívané. Nečekejte žádné zombie, žádné rozkládající se těla, žádnou pořádnou porci brutální podívané. Jen tu všichni zvrací, následně jim po těle vyraší boláky a těsně před smrtí vykašlou trošku krve. Toť vše přátelé. Tím pádem strašně trpěla i samotná atmosféra, protože o nějakém postupném budování napětí si můžeme nechat jenom zdát. Objeví se tu pár náznaků, ale na tak dlouhou stopáž jich bylo sakra málo. Navíc si nemůžu pomoci, ale kamera a střih rovněž odvedli hodně slabou práci. Místy mě z toho chaotického vizuálního patosu doslova boleli oči. Co se hereckých výkonů týče, tak ty nebyli vyloženě tragické. 30%

Tak dvojka je už vážně dost velká tragédie. To že tu už nehrály Kornová a Chytrová by mi ani tolik nevadilo, ale už se tady ani neurodilo velké množství humorných hlášek „Pička kompletna“ to už moc nevytrhla. Je tu sice zas víc nahoty a Kateřina Hubálková byla celkem pěkná (takový striptýzek bych si nechal líbit), ale příběhově už to stálo téměř úplně za hovno. Hlavně pak ten závěr s vydíráním byl trapný jako prase a to raději ani nemluvím o Pomejem s Bourou. Téměř po celou dobu jsem se vlastně vůbec nebavil a jediný důvod proč tomu neplesknu rovnou ODPAD je právě Kateřina Hubálková a krátký taneček Dagmar Dáškové. Ani se nedivím, že se Páral od obou filmů distancoval…

Dle zdejšího hodnocení jsem očekával opravdu nehoráznou sračku (film jsem viděl poprvé už hodně dávno a moc jsem si z toho nepamatoval. Teď se ke mně dostalo DVD s oběma díly a tak jsem si chtěl osvěžit paměť a hlavně pro mladou Kuklovou jsem měl vždycky slabost), což se nakonec sice tak úplně nevyplnilo, ale je to vážně slabota. Co taky čekat od filmu, na kterém spolupracovala NOVA. Samotný příběh byl místy i trošku humorný, ale to spíše Olmerovou nemohoucností a několika trefnými hláškami, než aby se tady dalo mluvit o nějaké větší kvalitě. Nahoty tu taky moc nebylo a tak jsem si musel vystačit s legrační Adamcovou, která tyhle trhlé role prostě vždycky zvládla v rámci svých možností slušně. Nejtragičtější a nejsměšnější však byl dle mého Pomeje…

Když se potkají dva úchyláci a je úplně jedno jestli je to vyšinutý stařík, nebo potetovaná děvka – bude jistě o zábavu postaráno. Oba mají pro toho druhého připravené nepěkné překvapení, je jen otázkou – kdo to stihne jako první…Troška erotického jiskření, zajímavý kostýmek, perverzní stařík a jakžtakž pěkná ženská – nicméně nejpěknější na tom byli ty krvavé cákance…

Španělská magořina, která ale svou druhou polovinou docela překvapí. Zvláště pak svým krvavým pojetím. Jinak se však za ty tři minuty nedočkáme nikterak úchvatné atmosféry ani smysluplnosti, nicméně když to máte v palici pěkně pošahané, i z králíčka Azurita se může stát vraždící šílenec…

Romantické upířiny rozhodně nepatří mezi moje nejoblíbenější subžánry, přesto jsem chtěl dát tomuto filmu šanci. Už i proto, že mělo jít o hororovou komedii. Jenže jak se následně ukázalo, tentokrát nízké hodnocení napříč internetem nebylo dobré brát na lehkou váhu. Jako celek mě to totiž moc nebavilo, nebylo to ani nějak extra vtipné či zábavné a popravdě jediné co na tom můžu opravdu pochválit, byl samotný plakát. Navíc jsem měl co dělat, abych tu přemrštěnou stopáž vůbec vydržel až do samotného konce. Ani se moc nedivím, že tvůrcům trvali dva roky, než konečně našli nějakou produkci – když film samotný byl natočen už v roce 2011. Zřejmě bylo všem jasné, že z tohoto žádný velký peněžní vývar nebude ani omylem. Příběh samotný sice úplně tragický nebyl, ale amatéřina z toho smrděla na sto honů. Navíc mi byl hlavní hrdina krajně nesympatický. Narážky na jeho slavného hokejového jmenovce se taky míjely tak nějak účinkem, ale alespoň částečně mi náladu vynahradili ti jeho dva pomocníci a závěrečný boj s pohlednými upírkami. Herecké výkony většiny jedinců byli dost slabé, ale sem tam vypotili nějakou tu srandovní hlášku, nebo se objevila humorná scénka, u které jsem i zasmál. Kupříkladu při profesorově shledání se svou Mary a následném přiznání, co udělal její dceři. Bohužel zde převládala hlavně trapnost a nuda.