SOLOM.

Stejně kvalitní a výživná podívaná jako klasické Nebezpečné vztahy – což samozřejmě znamená, že je to další nepoživatelný průjem TV Barrandov a Honzy Musila. A třeba tam ale i někdo našel „lásku“, ale hovno, tragikomedie stejně jako všechno na té televizní stanici. Viděl jsem to jen jednou a bohatě stačilo…

Michelle Pfeiffer byla okouzlující a hlavně díky ní jsem se dokázal na tento film podívat hned několikrát. To však neznamená, že by snad John Malkovich nebo Glenn Close podali špatné výkony – to bych si ani netroufal říct. Dobové kostýmy byli okouzlující, stejně jako jistá zvrhlost a intrikářství celého kousku. Ona šlechta nebyla rozhodně svatá, to víme všichni…Mladičká Uma Thurman taky stála za hřích…

„Tak zazvonil zvonec a ztřeštěným filmům Les Charlots je konec…“ Poslední dobrodružství ala výběrčí pro mafii dle mého nebylo zas až tak hrozné. Je pravda, že chlapci doslova ždímali zbytky své fantasie, ale i zde si pro diváky připravili několik humorných chvilek, navíc příběh jako takový zas až tak trapný jako tomu bylo v posledních filmech nebyl. Samozřejmě i zde se najde několik nelogických prvků, ale já si film v rámci možností užil. Možná i kvůli pohledným dámám. Ale především díky tomu, že je konečně KONEC této sérii, které jsem věnoval pozornost několik posledních dní a já se zase v poklidu můžu vrátit ke svým oblíbeným hororům…50%

Občas se tu objeví několik humorných chvilek, ale jinak je to docela bída. Rozhodně jsem od toho čekal mnohem víc a především mě moc nepotěšil výkon Johna Savage. Jediné na co se tu dalo dívat byla docela pěkná herečka, ale ty jsou v každém druhém filmu. Takže si tenhle film rozhodně nekupujte, protože jde o zbytečně vyhozené prachy!!!

Začátek filmu byl velice pomalý a nezajímavý. Šlo hlavně o osobní spory zdravotní sestry a doktora, které se hodí leda tak do romantických filmů. Navíc to bylo podkreslené klavírní a houslovou uspávací hudbou, která mi zavírala oči. Potom, když na scénu přišla pacientka jsem doufal, že se to rozjede. Trochu sice jo, ale žádné velké vzrůšo nečekejte. Následovali jednotlivé úmrtí, kdy těsně před smrtí nabudili tvůrci trochu té tajemné atmosféry, kterou ovšem pohřbili střihem a tmou, takže jsme vlastně nic neviděli. Navíc mi přišlo, že když už se dostavily trochu zajímavé scény tak postrádali logičnost s tím co jsme měli možnost vidět o scénu předtím. No a samotný konec bych raději moc nekomentoval, protože to nemá cenu. Nezajímavý jako celý film. Za celý film byly zajímavé snad jen tři, čtyři scény a okamžik, kdy se zjevila postava nebo spíše obličej mrtvé pacientky.

Rozhodně lepší jak Michal (od stejných tvůrců), tedy hlavně po hororové stránce. Je však pravda, že i zde byli s kvalitou dialogů dost na štíru, ale k dobru jim musím přičíst to, že tentokrát si mě získali na svou stranu zvoleným prostředím – na které si u filmů dost potrpím. Nechybí ani trocha toho potřebného „tvrdšího“ humoru. Jen pro příště poradím režisérovi, aby si dal už konečně pořádnou práci s vytvořením potřebné atmosféry, jinak to už průměrné hodnocení nebude. Za děj a herecké výkony si to totiž víc jak 40% nezaslouží, ale těch dalších 10% dám za již zmíněné prostředí.

Griff Furst se rozhodl konkurovat společnostem, jako jsou Asylum nebo Nu Image a natočil další novodobou žraločí pecku, která má do kvalit Čelistí opravdu hodně daleko. K mému překvapení však nejde ani zdaleka o takový paskvil, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ani zde se sice nevyhneme „přehnaným scénám“ ve stylu vyskakujícího žraloka, který se v pohodě vyšvihne na břeh a pak zase skočí do vody, ale na podobné kokotiny jsme si už přece všichni zvykli. Co na tom že žralok vypadá dementně, když naštěstí není moc vidět, teda až na konci. Základem k alespoň polovičnímu úspěchu je angažování herců a hereček, kteří moc nepřehrávají. Tady se to do jisté míry povedlo, ale nebudu je raději moc přechvalovat. Do hlavní role Furst obsadil známou herečku Kristy Swanson, která mě ovšem zaujala spíše svými fotkami v časopisu Playboy, než výkonem zde. Naštěstí měla po boku několik individuí, jenž dokázali pobavit svou blbostí.

Přestože jde již o pěkně starou pohádku, když jsem k ní dnes usedl - byla to v mém případě dnes má premiéra. A byl jsem velmi příjemně překvapený. Július Matula dokázal vytvořit velmi příjemnou a místy až pěkně ponurou atmosféru, která sebou přinesla kromě jasného happyendu i dávku napětí, humoru a samozřejmě i ponaučení. Ondra měl pro strach uděláno – však to byl taky kus chlapa – no a Ferko (alias Ondřej Vetchý) rovněž splnil svůj účel – většinu času bavil, občas to jeho fňukání bylo otravné – ale to k tomu patří. No a princezna byla pěkná – slušná pohádka, kterou si za rok zase „zopáknu“…

Ale jo. Tentokrát chlapcům z (LudovicoFilm) nemám ani moc co vytknout. Po těch počátečních průserách typu Cyborg Cheerleader se začínají postupně zlepšovat. Casa Carnivora už byla průměrnou záležitostí, na kterou se dalo dívat a tato krátká „reklama“ z knihovny rovněž pobavila. Takže si to průměrné hodnocení Josef Blažek určitě zaslouží. Pokud budou tvůrci i nadále pokračovat v podobném duchu, začnu mít jejich tvorbu snad i rád.

Mnohými opěvovaný Guillermo del Toro mne už nejednou zklamal a tak i do tohoto kousku jsem šel s vážnými obavami, že odejdu znechucený a tak se nakonec i stalo. Původní film mám sice doma, ale ještě jsem k němu jaksi nenašel cestu. Dokud Toro točí duchařiny, tak si nemám téměř na co stěžovat, ale jakmile to začne smrdět „pohádkovostí“ následuje strmý pád mé trpělivosti. Tady se sice ujal režie zelenáč Nixey, ale všichni asi víme, kdo tahal za nitky. Když k tomu navíc připočítám hodně slabé herecké výkony všech zúčastněných (i Holmes jsem už viděl zahrát mnohem lépe), digitální šotci byli spíš k smíchu (no možná to někoho vyděsí) – no a v neposlední řadě jsem po většinu času postrádal nějakou děsivější atmosféru. Pravda, občas se tvůrcům skutečně povedlo navodit trošku napětí (začátek, vana), ale jinak jsem se dost nudil.