SOLOM.

Není nad to dát si u Castla doma partičku pokeru se všemi policejními parťáky, šéfem a samotnou Kate a nechat si do toho mluvit a radit vlastní matkou…Příběh točící okolo bývalých teroristek, mrtví a podezřelí nejsou těmi, za koho se vydávali – a kolem se motá celkem pohledná spisovatelka. Mělo to i pár vtipných momentů – viz, jde transvestita Yasmin okolo recepčního a věta „Jak ti visí Yasmin…?“. Smůla je, že samotná zápletka tak dobře zpracovaná nebyla, jako jsem si u této první série zvykl.

Další z céčkových kousků, které mi „leží v šuplíku“ již strašně dlouho a dost dlouho jsem jej jen nečině přehlížel. V televizi to běželo již několikrát, ale velmi nízké hodnocení napříč internetem bylo varovným signálem, že ani tohle nebude rozhodně moc dobrá podívaná a je nutno dodat, že zcela oprávněně. Syfy se v produkci podobných nízkorozpočtových scifi -hororových monster paskvilech přímo libuje, což taky není žádnou neznámou a člověk který už má od nich ledasco nakoukáno, tak nemůže být moc překvapen mrzkou kvalitou těchto kousků. Hlavní důvod proč jsem se na to podíval, byla účast Cassandry Scerbo, pro kterou mám od dob Žraločího tornáda určitou slabost. Ani ta se zde však příliš nepředřela a společně s ostatními předvedla rovněž dost podprůměrný herecký výkon. Příběh samotný moc kvality nepobral – je plný stupidních momentů, klišé a nelogických scén, nicméně největší perličkou jsou samotní mořští upíři. Na první pohled něco mezi rejnokem, netopýrem a plyšovým maňáskem, kteří člověka doslova vysají za pár sekund, nebo vás probodnou špičkou svého ocasu, nebo vás použijí jako svého hostitele pro své potomstvo (jako jsme to viděli třeba u Aliena). Místy to dokonce spíše připomínalo spíše něco jako nepovedenou hororovou komedii (přirovnatelnou třeba k Pirani 2). Mám však spíš za to, že to nebylo prvotním plánem samotných tvůrců, ale spíše jejich neschopností. Moc se tomu ale nedá divit, když do režisérského křesla usedl packal Don E. FauntLeRoy (ten vskutku moc kvalitních filmů nenatočil). Samotný závěr však už nebyl ani moc humorný a díky špatnému podsvícení, temnu a chaotickému střihu, divák vlastně ani pořádně nevidí, co se právě odehrává před kamerou. 30%

Úvodní mrtvolka nacpaná do trezoru – no prostě paráda – oni vědí, jak příjemně navnadit diváka na každou epizodu. Nicméně tento díl diváka rozesměje nejen flirtováním obou hlavních protagonistů na střelnici, ale především samotnou charitativní akcí, kde Kate přijde v opravdu pěkných a odvážných šatech, že i Esposito „tiše závidí“. Jen to dopadení vraha bylo takové suší, ale zas alespoň Castle dostal jednou i přes hubu.

Jo takový divoký sex s exmanželkou to si Castle vychutnat rozhodně umí, navíc má potřebu o svém „koblížkovi“ každému vykládat – no na sex super, pro život nepoužitelná. Kate zase nechutná nigerijská kuchyně a pomletá kopyta, navíc jí Castle tentokrát i zachrání život před kulkou (ta přestřelka v bytě byla nejlepší na celé epizodě – tahle totiž patří k těm prozatím slabším). Škoda, že těch rituálních vražd nebylo trošku víc.

Quentin Tarantino nám nabídl další slušnou podívanou, leč místy kurevsky natahovanou a místy i lehce nudnou. Ty konverzačky fungovaly tak na půl, všechny ty nadávky, negři, černí ptáci, hašteření Kurta a té děvky, černocha a starého dědy – ok přistoupil jsem na to, nicméně následující krvavá řežba byla na tom všem stejně nejlepší. Ta osmička v názvu má zřejmě spojitost hlavně s tím, o kolikátý film režiséra šlo, protože těch postav tam bylo už od samotného počátku víc, pokud umím počítat (Kurt, Samuel, nový šerif, děvka vezená na popravu, kočí, starý děda, Madsen, „městský kat Oswaldo“, mexičan Bob) – to je devět – inu když nebudeme počítat třeba kočího tak to sedí…). To ale nic nemění na tom, že nám ve své druhé polovině nabídl hodně slušnou krvavou lázeň, kamera nebyla vůbec špatná, herecké obsazení solidní, některé hlášky (nadávky) taky. Bohužel občas jsem se i nudil – toho kecání tam bylo až moc. Pořád jsem čekal, že se tam ještě někde objeví i Travolta s Willisem a Umou a budou komplet…

Poslední dobou dělám doma velkou čistu ve starých videokazetách, co jsme si kdysi dávno nahrávali z televize a nestačím zírat, na jaké kraviny jsme čuměli. Matně jsem si vzpomínal i na tenhle film, ale jediný důvod proč jsme si to zřejmě nechali – byla celkem pohledná představitelka hlavní hrdinky Heidi Lenhart. Jinak si to nedokážu ani moc představit (i když pravda, ségra je mladší o pět roků a tak si zřejmě v dětství nahrávala kdejakou píčovinu). Příběh je plytký jako sviňa, ti dva malí spratci mi byli silně nesympatičtí, stejně jako ta rádoby nová macecha. Jediný opravdu vtipný moment jsem našel na načapání záletného snoubence v restauraci a následné konfrontaci. A ono to má proboha ještě dvě pokračování…? 30%

Filmů s válečnou hororovou tématikou není zrovna mnoho, pokud jste však příznivci tohoto mixu, porozhlédněte se rozhodně někde jinde. Tento scifi hororový kousek z dílny společnosti Syfy vám moc kvalitní podívané vskutku nenabídne. Především zde nehledejte nějakou logiku ve scénáři ani dobré speciální efekty, ale tak to vám snad ani nemusím říkat. Pro ženskou rovnoprávnost zde máme pětici sličných dam – posádku nejmodernějšího bombardéru, s jejich úděsnými účesy, několik vojáků a plukovníka, který hlídají tajný náklad a hrstku japonských vojáků, kteří přežili prvotní masakr na ostrově. Scénárista však byl jasně nejslabším článkem na celém tomto výtvoru. Hromada nelogických situací, rozhodování, trocha té romantiky a hlavně fakt, že v jedné jeskyni dřímaly stovky vajec prehistorických ptakoještěrů, ze kterých se najednou vyklubalo obrovské hejno obřích zabijáků. Pro velkou parádu tu máme množství jejich útoků, z nichž se však většina nedá označit ani za „směšné“. Především pak ty odehrávající se na zemi. Ty vzdušné na tom byli o trošku lépe, ale kolikrát zazní během komunikace dam ono „přepínám“, jsem se neodvážil ani spočítat. Bohužel celková atmosféra byla dosti suchá, nějaké napětí aby tu člověk pohledal a těch několik rádoby emočních momentů (smrtí některých postav), to prostě nemělo šanci zachránit, stejně jako atraktivita některých ženských hrdinek. Váleční ptáci tak prostě nejsou ničím jiným než podprůměrným céčkovým televizním brakem. S rozpočtem milión a půl samozřejmě nelze očekávat žádné zázraky, nicméně tady bylo špatně skoro všechno. 30%

Ležet někde mrtvý pět let v mrazáku a pak být pohozený jen tak na staveništi, tak to bych opravdu nechtěl. Rozlousknout starý případ vypadá jako pěkně zapeklitý oříšek, ovšem ne pro Castla a Kate. Jako bonus se dozvíme i něco z minulosti samotné detektivky a nahlédneme, cože za hry doma provádí samotný spisovatel. Opět další vcelku kvalitní příběh, který dokáže zaujmout. Nicméně nevím, jestli bych měl žaludek takhle pomoci svému kamarádovi a dokázat to tak dlouho zatajovat.

Politika je mnohdy špinavou záležitostí a tak samozřejmě není divu, že se ve spojitosti s ní objevují, intriky, vydírání, vražda…Hašteření ústřední dvojice se rozjíždí na plné obrátky, detektivové si konečně můžou vychutnat dobrou kávu (až dosud pijí dle Castlových slov) jen samé bračky, Kate to zase sakra sluší, no a některé eskort dámy, by vážně stály sakra za hřích. I tento díl pobavil a první série se mi líbí čím dál tím víc.

Prominentní spratci a jejich život za peníze movitých rodičů – jo tak na tohle téma už toho bylo natočené opravdu dost. Kate a Castle jim na to ale neskočí a přestože se chvíli zdá, že jsou na špatné stopě a nechají se obalamutit, nakonec vyšetří i tento případ. Tentokrát je tu dost vedlejších postav – většina z nich podala slušné výkony a samotná zápletka byla taky zajímavá. Někdy si říkám, že bylo jen dobře, že naši zrovna moc prachů neměli, zbraně taky ne a nám v mládí stačil vážně jen ten chlast, opékačky nu a někdo si leda tak zahulil…