Mr.Apache

První film, který jsem od Davida Lynche kdy viděl. (Šel jsem na to 3x, a pokaždé mě velice bavilo sledovat postupně se vyprázdňující kino.) Společně s Blue Velvet Lynchův nejlepší kousek. Doporučuji těm, kdo mají rádi svérázné rebelské hrdiny a rock´n´roll, nevadí jim trocha drsné brutality a bláznivé romantiky. K tomu je třeba samozřejmě připočítat i typicky lynchovské obskurnosti a jeho fascinaci temnotou.

Husarský kousek Olivera Stonea: Z téměř zapomenuté kapely, kterou na prahu 90. let poslouchalo už jen pár nostalgických pamětníků, se podařilo „přes noc“ vyrobit světové megastars, a z jejich zpěváka zbožňovanou ikonu mladých po celém světě.

Vlasy neměly velký úspěch, protože je Forman natočil deset let poté, co hnutí hippies stanulo na svém vrcholu. Myšlenky „flower generation“ byly tehdy už skoro dekádu „out“, a na nějakou nostalgii bylo zase ještě příliš brzy. V Americe (a v západním světě vůbec) proto film zapadl, a později, když nastal čas na revival, už tam nikdy nebyl pořádně „znovuobjeven“. Jiná situace je ovšem u nás. Tady byl tenhle film vždycky kultem. A zůstává jím doposud. Dlouho byl zakázaným ovocem, ale i poté je objevován stále novými generacemi diváků (i když asi pořád užším okruhem). Líbí se dokonce i lidem, kteří by pravého hippie pokládali nejspíš za zapáchajícího bezdomovce. Muzikálová móda mě nechává zcela chladným. Vlasy jsem viděl poprvé koncem 80. let. Za sebou jsem tenkrát měl už skoro dva roky drezúry v bláznově zeleném šatu, a svoboda byla cítit ve vzduchu. K jejímu dosažení ovšem pořád chyběl ještě nějaký ten pátek. Forman mi na chvíli dal to, po čem jsem prahnul už více než 700 dlouhých dní. Ten film pro mě zůstává čistě osobní záležitostí. Kašlu na muzikály. Vlasy jsou krásným filmem o svobodě, o pocitech i iluzích. A jasně... Ty písničky jsou super.

Nikdy bych nevěřil, že se film o životě Kryštofa Kolumba dá natočit jako takřka regulérní žánrový horror. Ridley Scott to ale dokázal, a neuvěřitelné se stalo skutkem. Za takto pojatý historický film by se nemusel stydět žádný z velmistrů hrůzy. Najdeme tu řádění inkvizitorů, popravy čarodějnic, rej kanibalů, uťaté končetiny a jako bonus zlého aristokratického démona (téměř-upíra). Jedno z nejneočekávanějších filmových překvapení, jaké jsem kdy zažil.

Na několika místech se Johnu Carpenterovi podařilo navodit stylově bezchybnou atmosféru, na jakou jsme si zvykli u jeho starších děl. Scény z lovů na upíry jsou brilantní a zachraňují slabší scénář. Herci jsou většinou dobří, ale jejich postavy špatně napsané. Přes všechny zápory jde o kvalitní horror, který stojí zato shlédnout minimálně jednou. Společně s In The Mouth Of Madness jeden z těch lepších filmů mistrova pozdního období.

Tenhle film ve své době kritika příliš ne(d)ocenila... Divácký ohlas byl jen vlažný... Přesto jde o excelentní a silný horror, který se dá řadit k takovým klasikám žánru jako The Thing nebo Omen. Celkový dojem z Carpenterova jedinečného stylu i jednotlivé scény, nabité čirou, ničím neředěnou hrůzou, hravě smetávají ze stolu jakýkoliv pokus o kritickou výtku. Gotický děs je konfrontován s racionálně vědeckým přístupem hrdinů; kombinace sci-fi motivů a satanského horroru je poměrně výjimečná. Dobrou trefou je také zasazení děje do prostředí starého kláštera. A angažování Alice Coopera coby vůdce party šílených bezdomovců, to je vyložená výhra. Dobový neúspěch tohoto (dnes už takřka kultovního) snímku, lze vysvětlit ztracením se v záplavě mnoha nových moderních trháků, které dal rok 1987 světu hrůzy. Račte posoudit: Hellraiser, Evil Dead II., Noční můry z Elm Street 3, The Lost Boys, Angel Heart, Bad Taste, Near Dark ..... Přesto si troufám tvrdit, že strašidelnější film byste v 80. letech hledali jen těžko.

J.C. je bezpochyby jedním z nejslavnějších (a nejlepších) horrorových režisérů všech dob. Toto je jeden z jeho nejslavnějších (a nejlepších) horrorů. Je snad třeba k tomu něco dodávat?

Jeden ze solidních Carpenterových horrorů, který v jeho filmografii sice nijak nevyčnívá, a určitě se nedá srovnávat s jeho stěžejními díly, přesto stojí za zhlédnutí. Ctitele Halloweenu také jistě potěší Jamie Lee Curtisová v jedné z hlavních rolí. Příběh má půvab, ze kterého dýchají hrůzostrašné námořnické historky, a každý přece tuší, že pod rouškou přicházející mlhy se může skrývat ledacos. Moderovat noční rádio je navíc určitě činnost, která může podráždit leckterou záhrobní sílu. Carpenter sice ze svého námětu zdaleka nevymačkal vše co se dalo, ale na druhou stranu i takto umírněný přístup může mít svá plus.

Mistrovské dílo. Asi nejlepší horror za posledních zhruba deset let. Tady není co dodat, to se musí vidět. [Ale raději ne na DVD od Intersonic, kteří vymysleli tak pitomý český název, a jistě film opatřili (jak je u této firmy zvykem) obzvlášť vypráskanými titulky.]

Militantní akční sci-fi, vycházející ze známého válečného SF románu, a obsazené typy jako z Beverly Hills. Nejhorší je asi to, že jej spousta lidí bere jako kdovíjak zábavnou parodii. Jde zřejmě o přirozený obranný mechanismus, spuštěný šokem z odporného světa, který zde Verhoeven ukazuje. Parodie to ovšem není ani zdaleka. Jen poněkud zvrhlá vize možné budoucnosti, která mě ovšem jako celek irituje natolik, že si to beru osobně.