balone

Romantika mezi policejním vyšetřovatelem a vymahačkou dluhů, nic nového, film plný klišé, jediné, co je tu nové, že pokaždé, když spolu mluví, tak na sebe křičí, až na dobu, kdy jsou opilí. Lepší dvě.

Takovýto film jsem zase dlouho hledal a po tomhle zase budu, takové temné, zdlouhavé (v dobrém slova smyslu), občas dechberoucí. Zase film, který mě mohl uchvátit svojí myšlenkou, skvělým a zajímavým příběhem, krásnými ženami a otevřeným koncem. Aby jste film pochopili a neztratili se v něm, musíte ho sledovat pořádně. Na konci se to všechno rozplete, ale možná něco mohlo být až do posledních chvil zahalené tajemstvím, některé věci mi byly jasné dřív než se o nich vůbec začalo mluvit. Ale pořád to byly maličkosti, které nezníčily ten zásadní dojem z filmu. Jen více takových mysteriózních děl, kde nechápete a nechápete, občas se ztratíte ve víru času, a pak najednou rána a víte vše a vlastně nic.

Moc se mi líbilo hraní se světlem v záběrech, kamera a plynulost příběhu byly na koreu celkem normální, jen se mi zdálo, že režisér je bývalý fotograf, protože tam bylo spousta momentů, které vypadaly, tak teď cvaknu a je z toho krásný snímek. Takové lehce poetické dílo, ale nijak nenadchlo, už bylo nějakolik filmů, kde se objevovali korejci, kteří byli adoptováni do zahraničí, ale nikdy snad ne v hlavní roli, kombinace těch dvou lidí a hlavně jejich propletený příběh se mi zdálo předem nahrané. U korejců si právě vážim toho, že je to hodně reálné a občas i nepředvídatelné. Zde to nebylo předvídatelné, kdo mohl vůbec tušit konec, když k němu nebyl ani pořádný náznak, ale prostě mi to z nějakého důvodu nesedělo. Samozřejmě červený králík byl celkem drsný. Kouknu se rád znovu, už kvůli pěkným záběrům, ale ne přímo kvůli příběhu, který je spíše jejich doplněním.

Snímek o touze, ne o lásce, nemůžete přeci milovat někoho, koho jste právě potkali, to jen vaše smysly s vámi hrají nekalou hru a vy se propadáte do apatie, mnoho endorfinů se vám rozkládá v hlavě a vy máte pocit, že na vás někdo vychrstl živou vodu, ale jak se opaříte, když zjistíte, že ten člověk naproti neprožil to sámé, nemá ty samé tužby, nejste mu povůli či vámi přímo opovrhuje. Jak se živá voda změní ve studenou sprchu a vy byste si nejraději prohnali nůž hrdlem. Asi takové pocity jsem z toho filmu měl. Nebýt tam pár suchých míst v restauraci atd. neváhal bych ani chvíli a tak jako lásce na první pohled dal bych hned hvězd pět, takhle s chladnější hlavou a klidnějším srdcem dávám hvězdy čtyři, ale pro rozkvétajícího se muže je nutné vidět tento film.

Zajímavé dílo, hlavně mě zaujala ta animace propojená s reálným světem. Vtip to mělo, ale nic nového se od toho čekat nedalo. Vtipná scéna v posteli byla fakt super, kdy se nezkušená žena snaží navodit tu správnou atmosféru a vzrušení tim, že využívá rad z dámských časopisů. Je to osvěžující film, nemusíte nad ním přemýšlet, ale příběh to má a neni fádní, jak to často bývá. Možná to uprostřed vtip chvíli ztratí, ale pak je hned zpět a dvojnásobný. Konec mě rozesmál.

Tohle je opravdu pro ženy, film se scénářem podle konceptu, nic, co by nadchlo, snad jen prostředí bylo krásné, naštěstí pro nás je to blízko a můžeme se tam podívat, ale pro američana je to neprobádaná půda, kde nikdy nebyli. Zajímalo by mě, jestli vůbec znají Romeo a Julii, ale to se filmu netýká. Nemůžu to hodnotit za víc, protože žádný prožitek ani požitek mi film nepřinesl.

Nevim, jesli 40 epizod stačí na hodnocení, ale slibuji, že budu sledovat dál a podle toho eventuelně měnit hodnocení. Možná to neni až tolik vtipné jako Naruto, ale občas se řádně zasměji. Má to hezké boje, i když od dob Yu-Yu Hakusho už celkem předvídatelné. Ale stále mě to nějakým způsobem baví a soul society je zajímavé místo na táborák. Hlavní hrdinové jsou osobnosti, ale nejsem si jistej, že každému se dává stejná měra pozornosti, což je občas škoda.

Takový Naruto v hranné podobě. Nemohl jsem čekat nejspíš něco jiného, nebylo tam zrovna nic, co by mi vzalo dech, ale stále to mělo úroveň velmi dobrého filmu. Škoda jen, že na to nebylo více peněz, některé scény by s pořádnou tehcnikou vypadaly úžasně. Doufám, že v brzké době bude zase něco s podobným tématem.

Hrozná vykrádačka amerických sci-fi seriálů, nevíce asi Battlestar Galactica. Ale zase musim uznat tu nápaditost. Japonci by měli zůstat u sci-fi anime....

Kdo je vlastně tím nepřítelem? Je to člověk, organizace, stát sám sobě a čí je to vlasně nepřítel, občana, organizace, státu? A je to vůbec nepřítel? A kdo je vlasně spojenec? A kdo má vlastně tu moc? A kdo vlastně rozhoduje? A ten, co řídí taxík, je to vůbec jenom taxikář?