Beckett51

První Maleficent se mi líbila hlavně kvůli temné snaze nabourat běžná pohádková klišé a ukázat svět známé pohádky z trochu jiného pohledu. Pokračování ale (z nějakého mně neznámého důvodu) úplně obrací a my najednou sledujeme přehlídku těch největších novodobých pohádkových klišé, umocněnou nepříliš vnímavým střihačem, kde na sebe scény mnohdy logicky nenavazujou a počet obludek/lidí se mění ze scény na scénu dle potřeby. Vrcholem budiž absolutně podivně napsaný postavy, kdy hlavní postava najednou působí spíš jako jakási nesvéprávná loutka (i když Angelinou velmi dobře zahraná) a většina vedlejších postav jen tak bez většího smyslu přicmrndává. Abych ale jen nehanil, tak musím vyzdvihnout vizuální stránku filmu, která je opravdu barvitá, velkolepá a krásně pohádková - jinak řečeno, přesně taková jaká by měla být. Škoda jen, že vše ostatní je o třídu horší, než první díl.

Není to žádný žánrový přelom, nicméně to nic nemění na faktu, že je to neskutečně vtipná a nagagovaná záležitost, kde si herci neskutečně užívají svoje role (Tremblay je s každou rolí prostě lepší a sebejistější - což je vcelku mega, když vezmeme v potaz, jak neskutečnej výkon podal v Room) a je to na nich vidět. Scénář pak vcelku obyčejný "american musical-meets-stand by me" průměr, kterej ovšem vytahujou do silnýho nadprůměru vtipy, který zní z úst šesťáků poměrně nekorektně a neskutečně sednou a sotva si myslíte, že už nemůže přijít žádnej další, chytne vaše bránice další křeč (pokud samozřejmě holdujete podobnému typu humoru). Jediný, co tam chci lehce zkritizovat je hudba, která působí až moc sterilně a tvůrci očividně chtěli jít na jistotu, což zamrzí. Ale bavil jsem se... o dost víc, než jsem čekal.

Quentinova alternativní historie s šíleně zábavným scénářem (ta tuna odkazů na všechno možný je neskutečná), božíma hercema, (jako vždy) skvělou kamerou a opět typicky vyvedeným hudebním doprovodem. Sice v mých očích asi nejméně divácky přístupná Tarantinovka, ale o to lahodnější je, když se vám podaří k ní prokousat.

Líbilo. A moč. Odvážný krok dodat seriálu úplně jinou atmosféru (kromě pár chvilek), než kterou jsem cítil z her a staršího seriálu, a někdy až skoro divadelní převážně interiérovou scénografii, se vyplatil. Všichni herci (ano i včetně Cavilla) na mě působili svěže, věrohodně a během pár chvil jsem se dokázal oprostit od nějakých svých nenaplnitelných představ a očekáváních. Scénáristicky moc pěkně a hravě udělaný (jednotlivý propojování dějovejch linií hlavně v posledních dílech je žůžo) a akční scény dostatečně "zaklínačský" a nikterak přehnaný. Největší plus jde ovšem k hudebnímu doprovodu, kterej je naprosto kuledrtící a dodává seriálu nejenom potřebný emoce (a někdy i nostalgii, když odkazujou na první díl herní série), ale i neskutečnou dynamiku (viz. poslední scény z Cintry). Jediný malinký mínus tak jde k vizuálním efektům, který občas trochu připomínaj Xenu, ale to zase vyvažujou tim, že když to jde, tak se snaží všechno řešit pomocí kostýmů a masek, pouze s CGI doplňkama (Striga byla mega). Těším se na další řadu. První série: 90% ...

Horší tři. Po několika letech zase pohádka, která aspoň trochu svým technickým zpracováním připomíná profesionální film a né nahrávku několika okostýmovaných herců hrajících podle improvizovanýho scénáře v prostředí hradu/zámku, kde si mnohdy tvůrci nedaj ani práci s tim zakrejt hromosvody, antény a elektrický vedení. Tady s pár scénách sice taky člověk mohl najít nějaké artefakty z budoucnosti, které se tam nejspíše záhadně přenesly z mezidimenzionálního prostoru, ale mimoto jsem na vyloženě žádnej velkej problém nenarazil. Mělo to pěknou kameru, herci povětšinou hráli (i když v mnoha případech bohužel neměli moc co), hudba byla místama otravná a místama fajn, mělo to několik fajn nápadů a vtipnejch chvilek a jakýsi závan originality oproti ostatním novodobým českým pohádkám se taky objevil (je fajn vidět, že se tady inspirovali i v něčem jako je Shrek, což je úspěch, vzhledem k tomu, že většina Vánočních pohádek působí Troškovsky). Pořád je to ale vcelku neni žádnej zázrak a poslední půl hodinu už jsem se přistihl, že chci, aby to skončilo. Za snahu a nastavení laťky o dva malý schůdky vejš ale nadhodnotím.

" Wounds need air."

Scénáristicky občas divně pochybný a neúčelově vágní, ale i přes to krásně obrazově a psychologicky symbolický a neskutečně atmosférický. Několik scén zarytých do paměti mě utvrzujou v krásných čtyřech hvězdičkách, i když chápu, proč se mnozí uchýlili k hodnocení nižšímu. Hodně pocitová nosná myšlenka tak na někoho může působit hodně slabě a na někoho zase velmi silně. Spoko.

Achjaj. Slabší čtyři. Hlavní problém filmu v mých očích je to, že se urputně snaží držet Kingovo reálií a twistů (za což chválím), na druhou stranu se ale vehementně snaží zavděčit co největšímu publiku a proto se tvůrci uchylují k popkornovým klišé a v mnoha případech naprosto se nehodícím a atmosféru ničícím vtipných vsuvkám a právě proto nezbyde čas na to, co je v Kingovo příbězích vždycky to nejdůležitější, a co bylo v prvním díle právě tak skvělé - psychologie postav a jejich vztahy. Místo toho dostáváme zbytečně dlouho bubací scény, které ač jsou natočeny sebekvalitněji, je jich prostě tolik, že se člověku během filmu doslova překrmí a samotné dějové linky (Bowers,...) se pak zdají podivně uspěchané a na sílu, i když měly v rámci příběhu mnohem větší potenciál. Další problém mám pak se samotným závěrem, který na mě, v důsledku menších změn a několika úplně vynechaných linek, skoro vůbec nezapůsobil. Samotná scéna se srdcem byla sice obrazově skvělá, ale v mých očích ani zdaleka nezachytila podstatu toho, jak na mě působil závěrečný souboj s Deadlights v knize, který byl prostě epičtější, osudovější a mnohem, mnohem symboličtější. Je ale dost věcí, co taky musím pochválit - skvělej casting a herecký výkony, spousta scén bylo fakt parádních a nápaditých, designy monster, odkazy na Kingům multiverse nebo samotné Mistrovo cameo, což byl jeden obrovskej easter egg sám o sobě. V závěru pro mě osobně, jakožto fanouška knihy a prvního dílu filmu, tedy poměrně zklamání, nicméně i přes to je to film, který bych rád znovu viděl - trochu prostříhaný, přestříhaný s novými scénami objasňujícími více mytologii příběhu a psychologii postav, spojený s prvním dílem a samozřejmě onou slavnou dekadentní scénou, která je ale právě jedna z těch nejdůležitějších, která dělá knihu tím, čím je a tím, čím druhý díl filmu bohužel není.

Na můj vkus až zbytečně moc dlouhá první "válečná" polovina. Kdyby se film většinu času zaměřoval na soudní proces a problémy v rámci etických a morálních dilemat souvisejících hlavně s Clausovo rodinou, sedlo by mi to mnohem víc. Stejně tak kdyby byla výraznější hudba a trošku méně "naturalistický" střih, který měl zřejmě dodat pocit autenticity a reálnosti, ale spíše mnohdy zabil veškeré emoce. Pochvala budiž směřována k hereckým výkonům a skvělé režii.

Pravděpodobně jedna z nejlepších knižních adaptací, co jsem kdy viděl. Film, který ctí film, na který navazuje, ale zároveň skvěle převádí na plátno knihu, podle které je, a napravuje Kubrickovo "hříchy", které se Kingovi na první adaptaci Osvícení nelíbily. Skvělé obsazení (Rose, Danny, Crow a Grandpa Flick neskutečně skvělej casting), boží kamera, neskutečně vyřešenej zvuk a hudba (zase skvělý odkazy na knihu a Kubrickovo film), parádní změny ve scénáři, který rozhodně celej příběh nedegradujou, ale opět odkazujou jak na knihu, tak na Kubrickovo Osvícení a spousta dalších detailů, který mi jakožto Kingovo fanouška přiváděly miniorgasmy. Všechna poklona Miku Flanaganovi - dokázal totiž natočit film, který nejen že ctí Kingovo svět jako takový, ale především vychází vstříc jak fanouškům knihy, tak i fanouškům Kubrickovo hororu, který je bezpochyby skvělým filmem, ale velmi špatnou adaptací, a toho všeho si režisér a scénárista Doktora Spánka byl velmi vědom a dokázal z toho vytřískat i to, co jsem si nikdy neuvědomil, že by se dalo. Navíc je film natočený takovým způsobem, že i bez znalosti Osvícení (knihy i filmu) z toho může být plnohodnotný a hlavně srozumitelný filmový zážitek. A takový film jen tak někdo natočit nedokáže. Díky, Miku, a těším se na další Kingovku. ... “The world's just a hospice with fresh air.”