Luckyboy

Po první sérii jsem neměl slov. Kvůli dalším dílům jsem nemohl takřka dospat. Všechno šlo stranou, jen abych viděl, jak příběh pokračuje. Při popravě Lorda Starka mi bylo skoro jako kdyby popravovali někoho mé rodiny. Pak jsem si ale koupil Kindle, přečetl všechny dosavadní knihy a pak se podíval na druhou sérii. A najednou z těch fantastických obrázků a napínavého pokoukání byla plytká, zkratkovitá fantasy estráda plná explicitního násilí a sexu. Ne že by to byl špatný počin, ale už se na to nemůžu po přečtení knih dívat dál. Znalost budoucího děje ubírá seriálu polovinu zajímavosti. A jedna rada na konec. Místo koukání si knížky pořiďte a přečtěte. Nejlépe v angličtině. Dostanete zážitek, který je několikanásobně delší, zajímavější, propracovanější než je seriál.

První série mne neskutečně vtáhla do dění, druhou jsem si nadšeně vychutnával, u třetí jsem začal být pomalu zklamaný, což však poslední díly čtvrté zachránily. Seriál jsem vnímal velmi podobně jak šel osud Dona Drapera. Rád bych dal plný počet, ale brání mi v tom někdy ne úplně konzistentní chování postav, které mi prostě tu a tam neštimovalo. Jinak seriál nemá chybu a užil jsem si ho v maximální míře.

Wow... první, co se mi po dokoukání filmu rozsvítilo v hlavě. Nečekal bych, že po jedničce zvládne autorský a herecký kolektiv ještě zrychlit tempo. Ač méně akce, adrenalin a napětí je konstantní. Dvojka mi připadá vyzrálejší, vyváženější, politicky korektnější a hlavně komplexnější. Drobné filmařské nedostatky by se daly najít, ale není to tak, že by obsah převálcoval formu. Já u filmu seděl jak přibitý a necelé dvě hodiny utekly jak nic. Bude trojka? Prosím, prosím!

Irská balada. První věc, co mne po skončení filmu napadlo. A ono to sedí. A druhá věc, která se mi vybavila byla postava Omara Littlea z The Wire. Podobnost s Danny Greenem nejspíš čistě náhodná :-). Každopádně díky za oddychový film s velice charismatickým hlavním hrdinou. Někteří známí herci (nejen) z mafiánských filmů a seriálů potěší. Jen víc takovýchto filmů!

Viděno dvakrát, podruhé ještě lepší než poprvé. Skoro všechny charaktery jsou sice někdy více, někdy méně zveličený stereotyp, ale celé to do sebe hezky zapadá, a člověk si při sledování mnohokrát řekne „Jo, tak tohle jsem viděl nebo zažil na vlastní kůži.“ I přes dvouhodinovou stopáž jsem se nenudil ani chvilku. Zásluhu na tom měly i všudypřítomné herecké hvězdy, ale na nich film nestál. Scénáristovi patří velká gratulace a hlavně dík. Na plné hodnocení to není. Především proto, že to je až moc ze života, a tudíž ničím výrazně nevyčnívajícím. Život totiž není dokonalý, je občas trapný, občas kýčovitý, cynický, nezajímavý... Stejně jako vztahy. Ale plné hodnocení si zaslouží film, který dokonalý je :-).

Odpolední nebo večerní výplň času. Pokud nemáte nic lepšího na práci nebo na koukání. Já u toho uvařil večeři, vyřídil emailovou poštu, ostříhal si nehty a vyčistil zuby. Víc pozornosti tomuto filmu nemá myslím smysl věnovat. Dialogy o ničem a bez hlášek, námět tuctově zrecyklovaný a ani žádné hezké ženské :-). Abych jen nehanil. Tu a tam překvapí nějaký exteriér a prostředí, ale to je slabá náplast. Proti Nickovi nic nemám, každý si musí nějak vydělávat na rohlíky a na máslo, ale to neznamená, že film ode mne nedostane velmi slabé dvě hvězdičky.

Tenhle film mne dostal až na podruhé. Nevím proč, ale první shlédnutí mi připadalo nijaké, lehce chaotické... Nejspíš nebyla nálada. Ale po druhém shlédnutí jsem prohlédl a zařadil se do velmi dlouhého zástupů fanoušků tohoto filmu. Za sebe musím říct, že je to nejpohodovější film, který jsem viděl. Právě slovo pohoda z tohoto Coenovic díla, nebo spíše z postavy Dudea, přímo srší. Spojení Johna Goodmana a Jeffa Bridgese je skvělé, charaktery postav se výborně doplňují a situace, ve kterých někdy figurují, jsou naprosto odzbrojující. Jen škoda, že nemám rád bowling, to bych dal hvězdiček šest...

Málo kdy se mi stane, že se při sledování filmu přenesu do doby, ve které se děj odehrává a plně se vžiji do hlavní postavy. Nikdo při smyslech snad nechce dobrovolně vidět svět cynickýma a pesimistickýma očima. V jistém smyslu naivní dětský pohled na svět a na život je krásný a hlavně osvobozující. Jenže většina z nás o něj dříve či později přijde buď sama, anebo je přinucena se ho vzdát. Film mne dojal, jak už dlouho nic. Jsem rád za to, že mi film připomněl, že je dobré snít, že realita je velmi pofidérní pojem, a hlavně to, jaké to bylo, když jsem byl mnohem mladší a sám dítě.

Zdá se mi to, anebo je tenhle film ze všech Clintových nejméně syrový? Mám pocit, že v předchozích letech by tématiku natočil mnohem úderněji s ostřejšími hranami. Je však jedině dobře, že k látce přistoupil citlivěji a jak je jeho zvykem, velmi civilně. To ve mne při sledování vyvolávalo pocity, jako kdyby mi někdo příběh tlumeným hlasem vyprávěl, a přitom mne konejšivě hladil po hlavě. Happyendový konec možná někým předvídaný, ale já si právě proto, že šlo o Clintův film, nebyl jistý, jestli to skončí dobře, lehce rozporuplně, anebo špatně. Nižší hodnocení ostatních odvozuji z toho, že Clint se tímhle filmem stal mnohem méně předvídatelný, což ale hodnotím jako pozitivum. Dávám za pět, protože šlo o originální námět, výborné herecké výkony (třeba postava Marcuse byla skvělá) a jako vždy skvělou režii.

Dva týpci si chtěli hrát na hrdiny a ono to vyšlo a byla to nečekaně dobrá sranda. Nečekal jsem, že herecký styl Setha Rogena bude filmu sedět. Ale jeho chování podtrhuje kick-assovský podtext filmu. U spousty scén, vtípků a narážek se nejde upřímně nesmát jejich lehké absurditě. Film balancuje mezi akčností a komedií, mezi parodií, absurditou a klasickým hrdinským schématem. Mohla z toho klidně být uzívaná pohromadě nedržící slátanina, ale naštěstí to dopadlo naopak. Doufám, že se můžu těšit na dvojku.