Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Horor

Recenze (454)

plakát

Já, legenda (2007) 

S původním koncem horší tři hvězdičky (to byla opravdu sračka), s alternativním lepší tři hvězdičky (taky nesmysl, ale aspoň míň americký). Líbila se mi atmosféra filmu, ale na můj vkus byl děj až moc jednotvárný. Čekal jsem trochu hlubší analýzu "Světloplachých" a také jejich trochu propracovanější ztvárnění. Také se mi líbila role Willa Smithe, jenž postavu doktora Nevilla dokázal podat jako člověka, který je krůček od zhroucení. Film to nebyl špatný, ale jednoduše jsem čekal něco, co tam nebylo, takže tenhle kousek do legendárního šuplíku určitě nepůjde,

plakát

Šinsekai jori (2012) (seriál) 

Nemůžu jinak, než dát plný počet. Jako u každého anime, i tady mě zpočátku brutálně odrazovala výtvarná stránka a přehnané hekání, dýchání a kvičení lidí snad u kterékoliv činnosti, kterou provozovali. Stejně tak mě klasicky vytáčely i zdlouhávé dramatické pohledy, které ve většině případů šlo vypustit, a psychedelické scény, které snad nesloužily ničemu jinému, než aby mě zmátly, nebo přivedly do rozpaků. Přetrpěl jsem tedy prvních pět dílů s otravnými děcky...a pak to přišlo. Otevřel se přede mnou svět s vlastní, do různých detailů rozvinutou historií, který mi vcelku vyrazil dech, protože působil v daných souvislostech dost reálně. Téměř všechno bylo logicky vysvětleno a nebál bych se From the New World označit spíše za sci-fi, než fantasy. Záplava originálních nápadů mě doslova přikovala k židli a já stihnul celý seriál proletět za dva dny. Momentálně nemůžu ani popsat, co jsem to vlastně zhlédnul, ale bylo to perfektní. Ten pocit pravděpodobně způsobuje mix výše uvedeného, krátké stopáže a přímé návaznosti jednotlivých dílů, ktery působí stylem "ještě jeden díl a jdu spát!". Věčná škoda, že je mi japonská kultura na míle vzdálená, a já tak musím s každým seriálem vést dlouhou bitvu, abych překonal to zpracování a vydržel do zlomové chvíle, kdy se začne něco dít. Moje dosavadní zkušenosti s anime mi totiž dokazují, že v případě hledání originálních nápadů je právě tento žánr tou pravou volbou.

plakát

Iron Sky (2012) 

Lepší tři hvězdičky. Čekal jsem, že to bude blbost a taky to blbost byla. Jenže jsem se častokrát od srdce zasmál skrytým vtipům a moc se mi líbila animace. Zejména retro náckové byli naprosto úchvatní - tyhle designové chuťovky si nechám líbit. Iron Sky se nesmí brát vážně, jinak na něj nelze pohlížet jinak, než skrz prsty. Pokud ho ale budeme brát jako parodii na historii, politiku, sci-fi filmy a filmy s válečnou tématikou, lze se u něho skvěle bavit.

plakát

Kazatel (2011) 

Sympatické béčko, které neurazí. Divák je okamžitě vržen do akce, seznámen se světem a po chvíli je konec. Stopáž je tak akorát dlouhá, aby to nezačalo být trapné a herecké obsazení celkem ujde. Celé mi to trochu připomíná moje oblíbené Equilibrium...jenže v Equilibriu byly akční scény většinou uvěřitelné. V Priestovi už jsou některé scény přitažené za vlasy, přestože se ze situace dalo jistě vybruslit jinak, než poskakováním po letících kamenech.

plakát

Zpráva o Europě (2013) 

Nutno pochválit určitou uvěřitelnost vesmírného modulu a také chování posádky. Představuji si, že nějak takhle to musí na současných vesmírných stanicích vypadat. Pokud jde tedy o ztvárnění prostředí, film dostává pět hvězd. O poznání horší je to s celkovým drivem filmu. K čertu s tím, že je to found footage - přítomnost spousty stacionárních kamer zajišťuje dynamický náhled na dění, takže si nelze stěžovat. Je to prostě jakási nudnost filmu. Hrozně dlouho se nic neděje, a když se konečně něco stane, nemám u toho pocit, který by si daná situace vyžadovala. Herci, ač působí přirozeně, mi nepřirostli k srdci...to ale dle mého názoru ani není účel tohoto filmu. Řekl bych, že Europa Report je dokument o budoucnosti vesmírných misí. Zařazuji do šuplíku "jednou a dost".

plakát

Kick-Ass 2 (2013) 

Zklamání...bohužel. Z nějakého důvodu se Kick-Ass 2 nemohl pořádně rozjet. Akční scény byly zdařilé - nebyly vidět provazy, skvěle se na to koukalo, ale chybělo v tom jakési charizma. V příběhu lze také najít světlé chvilky (Jim Carrey byl perfektní), kupu nadsázky a Rkový humor, ale paradoxně to nestačí, přestože první díl byl složený z úplně stejných ingrediencí. Problém bych viděl v Motherfuckerovi, který jednoduše nebyl uvěřitelný záporák a také v přímočarém motivu pomsty, který v tomhle případě těžce nedostačuje. A pokud bych měl porovnat akční scény z obou filmů, v tomhle díle jim jednoduše chybí délka, uvěřitelné "bojové umění" a ze všeho nejvíc Hit Girl, která by svými kousky nepochybně utáhla celý film...jenomže ono se těžko tahá, když není na scéně. Třetí díl údajně bude, a já upřímně doufám, že se jej ujme Vaughn. A také upřímně doufám, že za snížení kvality může změna režiséra.

plakát

Hunger Games: Vražedná pomsta (2013) 

Mnohem, mnohem, mnohem lepší, než první díl. Atmosféra značně potemněla, z celého filmu je cítit "začátek něčeho velkého" a přestože rating není Rkový, scény, kde se má vyskytovat krev, jsou rafinovaně zamaskovány epileptickým třesem kamery. Aréna působí o chlup skutečněji až na fakt, že profesionální zabijáci ovládájí své řemeslo stejně, jako já pletení čepic pro kojence. Po dobu celého filmu mi nedělalo problém mít otevřenou hubu, hltat každou vteřinu, soucítit s postavami a představovat si, co bych na jejich místě dělal já; a je nutno dodat, že u notného počtu filmů to problém představuje. Zde tomu tak není zejména kvůli perfektně zpracovanému utlačovatelskému režimu, který působí až nepříjemně skutečně. K hercům nemám nejmenší výtky a také jsem si všimnul, že Jennifer Lawrence má syndrom Gemmy Arterton - sluší jí to, i když má rozbitou držku. Takže Hunger Games: Catching Fire: Ve stoje ti tleskám, protože jsem očekával o stupeň horší film, než byl tvůj předchůdce. Jestli to takhle půjde dál, vypadá to, že budu mít další oblíbenou kvadro... quad... quint... čtyřdíl. Poslední dobou jsem rád, když se často pletu.

plakát

Kronika (2012) 

Chronicle beru v první řadě jako psychologický film, kterému chyběla složitost a psychologie. Od začátku mi bylo jasné, jak celý příběh skončí. Nemůžu říct, že bych byl zklamaný, ale film každopádně mohl jít více do hloubky. Městský konflikt mezi Andrewem a Mattem byl hodně poutavý. Zároveň se mi líbilo, že i když byl film natočený jako found footage, vzhledem k přítomnosti mnoha kamer to vůbec nepůsobilo rušivě.

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

Parádní film, který bych se nebál označit za starou školu. Žádné vynucené hláškování, žádná předem odhadnutelná typologie postav. Prostě čistá myšlenka, kterou bez znalosti předlohy lze jen těžko dopředu odhadnout. Jediné, co mi na filmu vadilo (a proč nedostane plný počet) je, že na můj vkus dost Barsoomovských souvislostí zůstalo nevysvětleno a Carterovo jednání je během celého filmu až moc ukvapené. Úvod mohl také být informačně plnější. Film se mi každopádně zamlouval hereckými výkony, příběhem, CGI a hlavně nádhernou tuctově-netuctovou Lynn Collins, na které jsem celých 127 minut mohl oči nechat, a která zahrála roli princezny Dejah s velikou grácií. Rovněž musím vyzvednout ztvárnění měst a dopravních prostředků, které působilo příjemně retro sci-fi. Těším se na druhý díl doufám v jeho komerční úspěch.

plakát

Šílený Max (1979) 

Zajímavé prostředí, zajímavá atmosféra, ale popravdě jsem nevěděl, kdy ten film konečně začne. Honičky nebyly špatné, ale pořád jsem neviděl ten hlavní námět filmu. No a když to začalo, po deseti minutách se ukázaly titulky. Zpracování by mi nevadilo, ale osmdesát minut ničeho mi opravdu vadí.