Blue.Shark

Zvláštní seriál. První řada mi přišla sice zajímavá nápadem, ale všeho všudy mě bavily poslední čtyři díly. Děj se totiž z mého pohledu nikam moc neposouval a jediné, co mě zajímalo, byly příběhy z minulosti postav. Zaznamenal jsem pouze jeden moment, při kterém jsem si řekl ono slavné "no do prdele!". Chvíli jsem tedy přemýšlel, jestli si mám vůbec pouštět druhou řadu. Štěstí, že jsem to udělal. Děj se odehrává jinde a nemá s první řadou vůbec žádnou souvislost. Ale ten děj! Scénáristé museli být vyšinutí, nebo tak něco, protože tohle se v mysli normálního člověka urodit nemůže. Bylo to šílené, byly do toho zapleteny snad všechny možné a nemožné náměty, ale bylo to neuvěřitelně atmosferické, dost často nechutné a chvílemi i děsivé. V každém díle se stalo něco absolutně nečekaného, což mě okamžitě donutilo pustit si díl další. Druhé řadě seriálu ve stoje tleskám. No a když to zprůměrujeme, vychází to tak na 4 hvězdy. Edit: Třetí série sice nedosahuje v oblasti šílenosti (které je ale i přesto požehnaně) kvalit té druhé, ale je neméně zábavná. Nikdy bych si nemyslel, že se čarodějnická tématika dá s takovou grácií využít k poutavému, celkem spletitému a krvavému příběhu. A jen tak mimochodem - Jessica Lange je herecká bohyně. Kdyby hrála stůl, určitě bych si ji s jedním spletl. A jen tak mimochodem zvyšuji hodnocení na plnou palbu. K čertu s první sérií.

Tohle vypadá na moje guilty pleasure! Svižné, jemně nahláškované béčko, které se nebojí krve a trochy fantazie, a zároveň ani jedno z toho nepřehání...a nebo naopak přehání a mě to baví!. Za 98 minut jsem se nestihnul začít nudit, což mě vyloženě překvapilo. Ústřední dvojice si perfektně sedla a Gemmě Arterton to sluší i když má rozmlácenou hubu po výprasku. Vyzdvihnout musím i perfektní hudební doprovod, který výrazně pomohl mému absolutnímu hodnocení. Netrpělivě očekávám druhý díl ve stejném stylu!

To jsem tuhle takhle (při další repríze) přemýšlel, jak je možné, že se mi Vetřelci tak hrozně líbí i po deseti letech, co je pravidelně v televizi vidím snad sedmkrát do roka. A pak mi to došlo. Je to jeden z mála hororů (a celkově i filmů obecně), kde se postavy chovají uvěřitelně, jsou sympatické a hlavně UVAŽUJÍ LOGICKY! Ono by stačilo, aby se tým profesionálních vojáků rozhodnul vejít do evidentně vyvražděné budovy neozbrojený, u vstupu se rozdělil do průzkumných skupinek po jednom a máme tu klasický horor roku 2013. Štěstí, že to se prostě nestane. Vetřelci jsou kultem už jen proto, že mají hlavu a patu. A kupodivu je to i jeden z mála filmů, u kterých mám rád dabing. Tuhle perlu žánru by měli povinně studovat tvůrci "novodobých" hororů i akčních filmů. Samotné řemeslné provedení je potom naprostou špičkou, čemuž nasazuje absolutní korunu Director's cut. Měly-li by být použity dnešní tolik používané CGI efekty, šla by celá atmosféra do háje. Tenhle film prostě nezestárne.

Trvalo mi celkem dlouhou dobu, než jsem se odvážil na Sinister podívat. Jak už tu spousta lidí psala, první polovina je děsivější, druhá polovina méně. Já to tak vnímal, protože na mě udělaly hodně velký dojem vraždy s ... řekněme prapodivným hudebním doprovodem, díky kterému mi připadaly opravdu brutální, i když ve skutečnosti moc krve neuvidíme. Zároveň tu pracuje nejlepší hororový prvek ze všech - strach z neznámého. Sem tam se objeví nějaká lekačka, po které jsem soukal svou kůži zpět na svoje tělo a zároveň měnil spodní prádlo za nějaké méně znečištěné. Značná část toho hororového feelingu se ale ztrácí v druhé polovině, kdy už výjevy ztrácejí na děsivosti, protože jsou jednoduše konkrétní. Také není úplně dobré, když jsem, i jakožto nelogicky přemýšlející debil, dokázal odhalit zápletku v prvních 20 minutách filmu. K dobru ale musím filmu přičíst, že se, na rozdíl od mnoha současných žánrových kolegů, neuchyluje k létajícím střevům a podobným poblitým samoúčelným chuťovkám. Také nemohu nezmínit W. Hawkea, který se mi ve své vyděšené roli opravdu líbil.

Jako jednohubka působí Hanebný Pancharti dobře. Nevěděl jsem, do čeho jdu, ale jelikož jsem viděl několik jiných Tarantinovek, čekal jsem něco akčnějšího. Nemůžu popřít, že se mi film líbil. Ty desetiminutové dialogy plné oťukávání, nervózních pohledů a do sametu zabalených rozsudků smrti mě docela nadchly. Problém vidím v tom, že ač se film jmenuje tak, jak se jmenuje, o jednotce Hanebných Panchartů se nedozvíme téměř nic. Líbil se mi Brad Pitt se svým vidláckým přízvukem a Michael Fassbender během scény v hospodě. Tady končí výčet zapamatovatelných částí filmu. Jak jsem nadhodil na začátku, jako jednohubka je film dobrý. Už si ho ale víckrát nepustím, protože by se dostavila brutální nuda.

Netušil jsem, že na to někdy vůbec pomyslím, ale...líbil se mi romantický film! Tedy "romantický". Po maratonu tří American Pie filmů (těch tří horších) jsem si, ač značně znechucen tím, co jsem viděl, chtěl pustit něco žánrově podobného a tak jsem naslepo sáhnul po Easy A a očekával exkrementy, prsa, oplzlé poznámky, zvracení, soby...no prostě ještě o stupeň horší American Pie (jestli to vůbec jde). Naštěstí jsem se totálně netrefil a místo toho vybral film, který je vtipný, inteligentní a tak nějak po všech stránkách příjemný. Určitě bych Easy A nezařadil vedle těch klasických slaďáren. Charakteristický je hlavně sarkastickým odsekáváním a to jej na mé stupnici hrozně povyšuje...také z toho důvodu, že sarkasticky odsekává nádhená Emma Stone a vypadá u toho hrozně přirozeně, což na mě působí fakt skvěle (ne, to není ironie). Už jen scéna, kdy zpozoruje na fotce tu křesťanskou fanatičku je příkladná - v jiných filmech by dotyčná vykřikla, zatajila dech, nebo udělala nějakou podobnou blbost. Emma Stone si tím svým hlubokým hlasem něco suše zabrblá a teatrálně se vytratí; a celé to vypadá tak geniálně, že se člověk prostě musí smát. A co hlavně - Easy A je, proboha, originální! Ne jako ty desítky a stovky filmů, co omílají pořád stejné téma dokola! A jelikož žiju na malém městě, tak nějak chápu to, co se v tomhle filmu vlastně celou dobu dělo. Výborný kousek!

Díl, který je po dlouhé době schopný dosahovat kvality prvních tří dílů. S přibývajícím časem bohužel ubývá vtipných scének (a nastupuje kruté zjištění, že všichni stárneme), ale zase je tu pár takových, které si určitě lze zapamatovat. Osobně se divím, že tento díl byl až tak vydařený. Popravdě jsem si neuměl představit, že by ze Školního Srazu vůbec bylo možné vytřískat nějaké vtipné momenty, protože, přiznejme si, teenage humor předchozích prciček už tak nějak nesedí do dospěláckého zasazení v tomto díle. ...ale povedlo se!

Jakožto fanoušek CGI animací musím vyzvednout kvalitu animace. Přestože v některých záběrech lze poznat, že sekvence je animovaná, v mnoha jiných scénách jsem opravdu přemýšlel, jestli tam není plácnutá nějaká "reálná" scéna. Když pominu vizuální zpracování, Beowulf u mě padl na úrodnou půdu. Ač jsem nepoznamenán originálním eposem, tohle zpracování mělo koule, slušný příběh, úchvatný hudební doprovod a budilo ve mně pocit stejný, jako kdysi Vikingové. A naprosto mě dostala hláška: "Ten ubožák nemá moudí!" :))

Přestože film The Clone Wars, který bych spíše nazval pilotním filmem k seriálu, mě nijak extra nenadchnul, seriál udělal pravý opak. Splnil se mi dávný sen, že CGI animace (ač značně stylizovaná) je konečně využita k něčemu jinému, než k zobrazování srandovních postaviček. Přestože Star Wars: The Clone Wars mají svá, řekněme hluchá místa, jako celek působí nesmírně kvalitně. Boje, které ke Star Wars univerzu nedílně patří, jsou zde vybroušeny k naprosté dokonalosti a řekl bych, že v určitých chvílích i převyšují válečné pasáže z filmů a to jak dynamikou, tak vyšperkovanými lokacemi, ve kterých se odehrávají. Souboje mezi rytíři Jedi byly zpočátku zobrazovány velmi podivně (jaksi trhaně), ale postupem času už vypadají více filmově a dá se u nich skvěle bavit a zároveň pozorovat inspiraci ve skutečných bojových uměních. Hudba je mistrně vybraná a není problém tu vedle klasických SW melodií zaslechnout i jazz, nebo v pirátském prostředí něco gansterštějšího. Od prvního dílu jsem měl trochu problém zvyknout si na Ahsoku, protože mě nesmírně iritovalo její chování. S dalšími díly je ale vidět změna a nakonec mě začínaly štvát díly, kde se neobjevovala (nejvíce droidí čtyřdíl, který byl až nechutně nudný a vyloženě debilní). Celkově tedy tenhle seriál vidím jako perfektní sondu do vesmíru Star Wars, kde jsme opět svědky neomezené fantazie tvůrců a tamních politických úskoků všemi směry; najdeme tu však i zmínky o minulosti jednotlivých postav, nebo si prožijeme pár akcí s klony jako jsou Fives, Rex nebo Echo. Jsem moc rád, že jsem se nenechal odradit animací, protože jsem, ruku na srdce, shlédnul nejlepší animák v mém životě. Modlím se za pár zakončujících dílů...a doufám, že v nich bude Ahsoka.

Ani mi nevadilo, že celý film byl animovaný. Pořád je tu všechno, co mám na Star Wars rád - boje, futuristická architektura a nijak objevný, leč zábavný příběh. U tohoto filmu se však stalo něco, co nedokážu definovat. Přestože to mělo koule a boje stály za to, mám pocit, že v některých detailech tvůrci trochu přestřelili. Moc se mi nelíbí, jak spolu Anakin a Ahsoka mluví a Anakin se taky chová tak nějak podivně...nějak až moc nejediovsky. Doufám, že seriál na tom bude lépe.