Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Akční
  • Krimi

Recenze (3 039)

plakát

Creed II (2018) 

Druhý Creed se zdál být zajímavým pokračováním, ale mám s ním dva zásadní problémy. Jeden z nich je, že recykluje už několikrát přežvýkané, což se očekávalo, ale bohužel to servíruje jalovým způsobem. Film je mnohem zajímavější v ringu, než v dlouhých psychologických pasážích, v nichž si scénář tolik libuje. Krize hlavního hrdiny není zdaleka tak nosná, jak se mi děj snažil namluvit a Michael B. Jordan má jen zlomek charisma svého filmového otce. Ve srovnání s protivníkem vypadá ploše a nezajímavě. Což je moje druhá výtka. Victor Drago, i když prakticky nemluví a je vykreslován jen jako bezduchá mlátička plná hořkosti, je mnohem zajímavější postava. Vyrůstal s tvrdým a nesmlouvavým otcem, který byl za trest vykázán na Ukrajinu. Pohrdá svou matkou a přitom touží po její pozornosti. A celý svůj život pracuje na tom, aby smysl otcovu dávnou hanbu. Já v tomhle příběhu cítím potenciál. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale celou dobu jsem mu držel palce. Paradoxně je totiž on tím outsideren hledající vykoupení a klid duše. Byl bych mnohem raději, kdyby byl film přímo o něm.

plakát

Bratříčku, kde jsi? (2000) 

Jména režisérů mě měla varovat, ale já jsem od filmu doopravdy nic nečekal. O to nadšenější jsem z něj byl. Bratrská dvojice vzala sled nesourodých scének a poskládala z nich vynikající pohodový film, silnější v momentech kdy jede na vlně absurdní komedie a rozpačitější když se otírá o vážnější témata. Naštěstí těch druhých momentů není mnoho. Celý snímek je prosycený atmosférou Ameriky 30. let, která je sice nejspíš dobovější než v realitě byla, ale úplně podmanivá. Dojmu pomáhá i skvělá hudba a luxusní kamera.

plakát

Panenka (1980) (TV film) 

Kdybych to viděl v osmdesátých letech - za předpokladu že bych z toho měl rozum, tak by mě asi ohromilo zasazení do USA a celkově výprava. Z odstupu ale tahle kriminálka funguje hlavně jako úsměvná ukázka naivní představy o zkažených kapitalistických zemích. Soudruzi z ČST dělali co bylo v jejich silách, ale i když si postavy mohutně přihýbaly z Coca-Coly a výprava si troufla na venkovní scénu, atmosféru americké kriminálky se jim nepodařilo vykřesat ani náznakem. Scénář nebyl úplně špatný, ovšem jalová režie ho sabotovala jak mohla. A co nezkazila ona, to dodělali herci. Abrhám a Šulcová byli vysloveně mizerní a hysterický Svatopluk Skopal se jejich úrovni zdatně blížil. Zdaleka nejvíc se mi nepřekvapivě líbil Miloš Kopecký, který se do role zoufale nehodil, ale odehrál ji tradičně na výbornou. Hvězdičku navíc dávám za silnou závěrečnou scénu.

plakát

Taneček přes dvě pekla (1982) (TV film) 

Musím uznat, že tahle pohádka mi nabídla jeden z nejsyrovějších a nejděsivějších pohledů na Peklo. Je progresivně rozdělené podle genderu. V tom ženském bez ustání hraje disco, nebo televize s pořady, vedle nichž i Ordinace v růžové zahradě vypadá jako něco od Kubricka. V tom mužském vládne tupá byrokracie a všichni čerti se chovají jako idioti a mluví jako Pavel Liška, když idiota hraje. Chvilky čirého děsu vyplňoval zoufale mizerný Pavel Trávníček. Většina ostatních herců se s tou bídou svezla. Tak špatného Petra Nárožného jsem ještě neviděl a myslím že už ani neuvidím.

plakát

Blok 99 (2017) 

Tenhle film je jako zjevení. Začátek mě naladil na působivé sociální drama se skvěle napsanými postavami a když se po dvaceti minutách zlomil do brutální mlátičky, trochu jsem zalitoval. Ovšem jakkoliv je děj schématický a povrchní, je úžasně dobře natočený, ještě lépe zahraný a luxusně nasnímaný. Občas až dokumentární styl kamery dělá z téhle podívané nepříjemně realistickou záležitost. Scénář to podpořil syrovými scénami, tedy především stylem boje hlavního hrdiny, který by se dal charakterizovat slovy "nechám do sebe chvilku mlátit a pak jim polámu ruce a nohy". Vince Vaughn se pro tuhle roli snad narodil. A to ji prosím nikdy nehrál a když se v něčem alespoň vzdáleně podobném objevil v Hacksaw Ridge, považoval jsem to za omyl castingu. Tady mu toho zarputilého rednecka s pevnými zásadami stoprocentně věřím. Scenáristé blockbusterů - mluvím o vás, vy hovada co zmrvila Star Wars Epizodu VII & VIII - by se mohli učit, jak na minimální ploše rozvinout silné charaktery. Bezvýhradný plný počet a top 10 za rok 2017.

plakát

Kouzelnice (1982) 

Takovéhle filmy se už dneska netočí. Mnozí by řekli že je to dobře, ale mně tyhle pravověrná fantasy béčka chybí. I když je scénář tupý jak necky a herci úplná dřeva - což je tenhle případ, tak je pravidelně zachráňuje kouzelná výprava a triky bez CGI efektů. Tady se přidala i hudba, která mi celou dobu připomínala Battle Beyond the Stars. Opravdu je to okopírovaný soundtrack Jamese Hornera. Příběh moc invence nenabídl. Originální jsou na něm jen sympatická dvojčata a netradiční společník satyr. Bojové scény působí částečně divadelně, částečně parodicky. Plusem je, že se film nebere moc vážně. Mínusem, že to odnáší atmosféra.

plakát

Dobrá znamení (2019) (seriál) 

Vyhovět fanouškům předlohy je pro režiséry a scenáristy vždy těžké. A dvojnásobně to platí u knih založených na jemném a lehce absurdním konverzačním humoru. Stopařův průvodce po galaxii dopadl rozpačitě a to měl na zfilmování dva pokusy. Dobrá znamení naštěstí uspěla hned na ten první. Škrtalo se a škrtalo se hodně, ale postavy i události kolem nich dávají smysl a spousta povedených vtipů zůstala. Trochu mi vadilo, že seržant Shadwell je menší asociál, než jak ho Terry Pratchett vymyslel (vážně) a Pepřenka je svá vlastní nesympatická parodie. Až na tohle se podařilo vystihnout ducha knihy na výbornou. Dvě hlavní postavy jsou parádně obsazené a zahrané. Nedokázal bych rozhodnout, kdo byl lepší. Malou výtku by si zasloužily triky, a ztvárnění Nebe a Pekla jsem si představoval působivější. Zbytek lépe natočit nešel.

plakát

The Orville (2017) (seriál) 

Od Orville jsem čekal parodii na Star Trek. Po prvním díle to vypadalo že zvládnu možná ještě dva další a seriál odložím. Vtipy mi připadaly částečně hloupé a částečně dětinské. Třetí epizoda můj názor změnila. Humor ustoupil do pozadí a prim dostaly sociální a morální témata. Některé epizody mi připomněly známé zápletky z TOS, TNG, DS9, případně Black Mirror. Přitom nejde o žádné parazitování na fenoménu Star Treku. Scénář chytře komentuje aktuální otázky, tedy takové, které v době natáčení zmíněných seriálů ještě neexistovaly. Pochopitelně rozebírá i univerzální problémy typu svobodná vůle jedince, nebo mezilidské vztahy. Plusem je, že nenabízí snadné a líbivé odpovědi. S řešením jsem občas nesouhlasil, ale vždy se nad ním dalo přemýšlet a nakonec ho akceptovat jako možné. Vedle tohoto přístupu vypadá Star Trek Discovery jako tupé politické školení, což ostatně také je. Postava doktorky to vyjádřila krásně "Měj otevřenou mysl, ale ne tak aby ti vypadl mozek." Časem se i humor vytříbil a konkrétně epizodu s01e09 považuju za výbornou romantickou komedii. Zapomeňte na Discovery, to je Star Trek leda podle názvu. Orville má startrekovskou duši, a to se počítá.

plakát

Nejlepší přítel (2017) (TV film) 

Bohužel takhle vypadá jedna z těch lepších dnešních pohádek. První půlhodinu jsem dokonce věřil, že se zařadí k těm opravdu dobrým, ale spousta drobných detailů mě spolehlivě vrátila do reality. O zbytek mého nadšení se postarala jalová režie a Zdeněk Piškula, který mi postupně začal lézt na nervy. Pohádková atmosféra prohrála svůj marný boj se stále křečovitějším scénářem a jak film dobře začal, tak dýchavičně skončil. Dojem mi lehce spravila nápaditá podoba Pekla, ale i tuhle silnou kartu Karel Janák promrhal. Marek Adamczyk zahrál slušně, ale sám toho moc nezachránit nemohl a Jiří Langmajer na to nedostal dost prostoru.

plakát

O Vánocích už nechci slyšet ani slovo (1981) (TV film) 

Vztahové drama, ušmudlané a šedivé, jak se na normalizaci sluší. Nezařízený panelákový byt jako by metaforicky poukazoval na prázdný a neuspokojivý život hlavního hrdiny, bilancujícího chyby minulosti. To je ten optimistický pohled. Ten pesimistický je, že jde o zoufale nefunkční vánoční komedii s ukňouraným ztroskotancem, kterému pomohla ke štěstí kouzelná digestoř. Kloním se ke druhé variantě. Petr Kostka ale uhraje každou roli, takže jsem sám sebe překvapil tím, že jsem o jeho osud projevoval vlažný zájem a dokonce jsem mu držel palce.