fabecc1222

Na tomhle příběhu bylo nejzajímavější asi to, kolik skutečných příběhů fotbalistů reflektuje. Jinak se film potýkal s dost zvláštní technickou stránkou. Kameru při fotbalovém zápase, kdy si Hádek snad sám držel kameru před obličejem a běhal s ní po hřišti, byla opravdu zvláštní. Celkový děj a struktura jsou jinak bohužel dost předvídatelné, ale opět, reflektující skutečnost.

Politicko-vztahová konverzačka, na které mě ve výsledku nejvíc zajímalo to, jestli se opravdu dalo takhle utéct. Tvůrci vsadili na správnou dvojku hlavních představitelů, ale na krátkém prostoru nelze odvyprávět všechen jejich životní příběh, který je vedl k daným rozhodnutím. Tady by to chtělo chtělo klidně klasický film, který by určil i události před touto událostí. Kdyby se tvůrci odhodlali k dotažení potenciálního absurdně převráceného konce, tak by to mohlo jít o level výše.

Mám rád tuhle vlnu Britských filmů, které působí opravdu hodně ze života. Do naha! není čistokrevnou komedií, u které se budete celou dobu lámat smíchy. Mixuje totiž v sobě něco, v čem se může najít opravdu každý a to totiž každodenní problémy různých sociálních vrstev. Když se podíváte do filmu hlouběji, tak v tom uvidíte existenciální problematiku na úrovni jedince a snahu o vyřešení, což vlastně film přenáší až do žánru nějakého společenského dramatu či společenské kritiky v tom smyslu, jak je nakládano s jedincem. Britské průmyslové oblasti v tomto směru nabízejí spoustu námětů a Do naha! není jediným podobně laděným snímkem, který na toto téma vznikl. Jak bývá zvykem, tak nesmí chybět ani to správné fotbalové fandění, přecijen, Britští fans jsou proslusí, ať už pozitivně, či negativně. Carlyle, jak už bývá v tomto jeho Britském módu zvykem, je naprosto bezchybný, a i zbytek party ho velmi dobře doplňuje.

Krev a zlato se snaží tvářit jako zběsilá šílenost, ale ve výsledku za mě zůstavá dost prázdným filmem, na který rychle zapomenete. Tvůrci se film snažili promovat vesměs jako akční rezničinu, kde budou lítat hlavy každou minutu, no ale k pořádné akci dojde skoro až v polovině filmu. Vizuálně dokáže film diváka určitě uspokojit, když už ne jeho touhu po násilí a vyhřezlých vnitřnostech a dalších nechutnostech, které byste v takovém filmu možná čekali. Ano, nečekejte, že tu budete hrůzou odvracet tvář, film nepřináší z hlediska akce či násilí něco převratného či znepokojivého. I při klasické stopáži se nakonec děj v určitých částech dost vleče a vesměs je tak jasné, že celý děj by vystačil klidně tak na 60 minut a tvůrci musí natahovat pomocí rádoby romantických a rodinných linek. Když k tomu vezmeme, že tvůrci hudby zřejmě až moc poslouchali Ennia Morriconeho, což filmu dodává ještě takový nádech westernu, tak už si pak nejste jistí, jestli koukáte na německého Tarantina, parodii od Asylum či regulérní vykrádačku.

Coltrane si dává v první části druhého případu docela voraz a hlavně v první půlce se objeví jen občas, řešící své osobní problémy. Vypadá to, že tu bude nastaven takový "Columbo" styl, kdy budeme sledovat v první části vždy pachatele a jejich pohnutky. A tady to vypadá, že to opravdu povedlo, protože ta hlavní dvojka je správně zoufalá a trochu i šílená. Je velmi zajímavý vydět jejich vlatsně existenciální stav, kdy jim jde o všechno a musí jít i za hranice toho, co by běžně udělali.

Po jedničce, která ukázala, že akční žánr není mrtvý, tvůrci a Sly vyslyšeli volání fandů a do dvojky dotáhli tu nejlegendárnější akční grupu, která se kdy ve filmu objevila. Druhý díl je orgasmem pro všechny fanoušky akčních dílů a závěrečné finále ve stylu  Call of Duty pak jejich splněným snem. Nejde tu o to, že scénář je prostý až na půdu a tvůrci si možná až moc často vypomáhají odpornými digitálními triky. Jde u o to, že je to přehlídka těch největších hvězd, kdy si každá ukrojí svůj díl slávy. Akce je výsostně přepálená a prošpikovaná těmi nejklasičtějšími hláškami, tak jak to má správně být. Každá postava vesměs prohloubí své zaměření z jedničky a dojde si pro další ikonickou scénu. Pokud jste chtěli vyvrcholení akční éry jedné i více filmových generací, tak jste tu správně a pobavíte se v plné možné míře, stejně jako všichni zainteresovaní. "Slyšel jsem, že tě uštkla kobra královská - Jo, po pěti dnech plných bolesti...kobra umřela."

Po prvních dvou nářezových částí přichází menší zpomalení tempa. Pořád tu jsou tedy značně působivé scény, Carradine jako jasný záporák a jeho metr na otroky, kdy je bere jako skutečně pouze spotřební zboží, a to ve všech ohledech...Ale prostor dostávají i další ženské postavy, které mi zatím k srdci moc nepřirostli. Sestry obou hlavních protagonistů, jedna zapálená aktivistka, druhá rozmazlení fiflena. V ruku v ruce s tím jde to, že tenhle díl dává dost prostoru všemožným romantickým linkám. Stejně tak už je jasné, že samotná válka začně nejspíš až na konci řady a bude nosným dějem druhé řady. Tady postupně sledujeme vše, co tomu předcházelo.

Pořád se pohybujeme v době, kdy jsem měl do své existence ještě daleko, takže pochopitelně nemám živé vzpomínky na tuhle dobu a na tuhle Ivetu. Každopádně vidíme přesun v čase oproti závěru první řady. Některé postavy a charaktery vyšuměli a do popředí se tak dere Karel Svoboda či Karel Gott ("Láďo, tebe jsem tu vážně nečekal."). Stále pokračuje prazvláštní linka s vojákem, u které prostě musí dojít k nějakému opodstatnění, proč v celém ději je, jinak nevim...Celkově se mi ale líbí ten kontext nové doby, nástup bulvárních médií, konec ochrany systému, stalkeři, manažeři. Možná zatím zbytečně moc flashbacků do první řady a na Sepešiho, asi z něj chtěj mít tvůrci tu pravou osudovou lásku.

Die Hart je ve výsledku klasickou akční komedií s vřeštícícm černochem ve stylu Chrise Tuckera, Martina Lawrence a dalších... Potenciál tenhle seriál určitě měl, ale bohužel se neodvážil až na pár momentů k větší satiře a všemožným narážkám na Hollywoodské hvězdy. Úplně nelogicky pak ve výsledku vyznívá epizodní role Joshe Hartnetta. Samotná zápletka je pak poměrně velmi průhledná, a myslím, že celková pointa je každému jasná asi tak od 3. dílu. Nelze říci, že by humor byl nějak špatný nebo trapný, jen ho není tolik, kolik by ho být mohlo. (Viděno v roce 2021. Původní komentář překopírován z hlavního přehledu seriálu z doby, kdy ještě nebyl rozdělen na série)

Podobně, jako u Most Dangerous Game jsemi tady zapomněl, že po zrušení Quibi zapomněl, že tenhle filmový seriál odkoupila jiná platforma. Každopádně, oproti prvnímu zmíněnému seriálu tady došlo k určitému poklesu kvality. Opět je vidět, že celá série je natočena za pár dolarů v pár ateliérech a většina peněz asi přišla na zaplacení Harta a pár minut vystoupení Johna Ceny. První řada spoléhala na dost přepálený námět, z kterého si do druhé řady nepřenesla vůbec nic. Bohužel, je druhá řada spíš jen slabším odvarem, která spoléhá na to, že bude vtipný to, jak si Hart dělá srandu sám ze sebe, jenže ono to tak vtipný neni...Plus přibrala do party jako ve vetšině případů trapného Bena Schwartze.