Gilmour93

Žák prvního stupně Maréchal ne zcela náhodou vlastní sešit známého delikventa z osmičky Serrana, jeho podobně založení spolužáci z druhého stupně ho chtějí zpět (vězte, že ne kvůli dopsání zameškaného učiva), učitelé vyšetřují incident po svém a ministr školství se třepe, jestli ho to nebude stát místo.. Škola korupce, mocichtivosti a morálního úpadku, od Lautnera opentlena i nadčasovou kritikou společenských poměrů (viz. závěrečný proslov k Pařížanům). Delonově postavě, stavící kamarádství nad spravedlnost, nešlo pro její stoický klid a inteligenci nefandit a někde od chvilkového zatčení na policejní stanici jsem nabyl dojmu, že si svou situaci neúplatného, tvrdohlavého muže pátrajícího po jménu vraha svého přítele, snad i užívá..

Jen fatální femme umí proměnit přirození soukromého očka na psí vodítko, aneb když žižkovský Marlow propadne Raluce, v noci už u něj nehrozí poluce.. Sebevědomá forma, nepříliš přesvědčivý obsah. Navíc ve filmech halících se pod žánrové zaklínadlo „noir“ musí byt pravidlem, že dialogy a monology jsou vybroušené diamanty a já našel jen pár vltavínů. Dolanský není Humphrey Bogart, ale mohl být Stanislav Majer..

„Jesus. The last great democracy…“ Pokud chcete vidět, jak artritida důchodců z Palm Beach ovlivnila neratifikování Kjótského protokolu, zneviditelnila zbraně hromadného ničení v Iráku a umožnila Usámovi a jeho partě dostat se do balíčků karet, máte pod důvtipným Roachovým vedením báječnou možnost. Málokdy se vám totiž stane, že je film zábavný a zároveň u něj chcete zvracet, jenže když se má moc předat bez tanků v ulicích, je ohýbání křehké demokracie prostřednictvím špinavých her s křišťálovými úmysly de facto nezbytností. Jediná kaňka na Recount je, že z něj až příliš stříká politické přesvědčení autorů, ale zase si říkám, mohlo být hůř.. Jen nechápu, proč to ti dva nevyřešili po staru? Když šlo o Floridu, guvernér i viceprezident si měli v mokřinách Everglades osedlat aligátory a utkat se v souboji na dlouhá dřevěná kopí bez možnosti podat na vítěze žalobu. To by byla sledovanost a těch ušetřených peněz daňových poplatníků.. No nic, dvě věci jsou jisté. Každý demokratický národ má takové politiky, jaké si zaslouží a Kim Jong-un takové problémy zcela určitě neřeší..

V čase války často mlčí nejen múzy, ale i právo aneb klasický souboj idealismu, spravedlnosti a ústavních norem proti mocenským zájmům stabilizovat společnost v těžkých časech ukojením nejnižších pudů, tzn. rychlá pomsta s nalezením a potrestáním viníka (jistá paralela k době po 11. září).. Exhibice s teplým světlem, kdy byl vidět každý odstátý unijní vous i líně se převalující cigaretový kouř, zbytečně odváděla pozornost a marně ohřívala ten akademický chlad, nicméně McAvoy, Wilkinson, stěží poznatelný K.Kline i R.Wright, připomínající spíše Pennovu babičku, ti všichni byli bezchybní. Liberální ideály vesměs ctím, ale v Redfordově podání někdy mírně zatuchají agitací a škrobeností..

Milionář Redford si myslí, že si za peníze koupí všechno a má pravdu... Že umí Lyne vkusně natočit erotické scény, to asi nikoho nepřekvapí, ale co ten zbytek? Morální dilemata, existenciální starosti, žárlivost, vášeň, vše v laciném županu šestákové romantiky, která končí tím, že si W.Harrelson koupí noc s hrochem a akcie společnosti Harmony zaznamenají prudký vzestup. V tomhle plytkém světě bych šel s Robertem i za polovic a ráno mu nachystal míchaná vejce..

Vzkaz v láhvi 2. Binder nahání po poli moc dramatických, komediálních i romantických zajíců, měl být skromnější a důslednější. Vzhledem k tomu, jak chce každý mentálně silnou „maminku roku“ profackovat, zaslouží si Joan Allen pochvalu za její ztvárnění a já se nedivím tělnatému ex-baseballistovy Kévovi, že přešel na druhou metu až ve stavu permanentního napuštění plechovkami ležáku. Spoileroidní dodatek: Škoda, že ta studna už nebyla používaná. Díky kostkám ledu v drincích paní Wolfmeyerové by byl manžel pořád s ní..

Nenechavé děti, zlý polda, stejně zkažený obsah kufru, jedna uvědomělá občanka a několik střetů nepravého času s nepravým místem. Měl jsem z toho pocit, jako by se Coeni chopili Stand By Me.. Jon Watts po šaškovské transformaci znova přesvědčil o svém talentu. Pomohl si „outdoorovým“ feelingem amerického venkova, nepředvídatelností spojenou s absencí doslovnosti, ztvárněním toho jak dětské vidění světa legračně obrušuje drsné hrany reality či Wiggumem Baconem, který se svým kartáčem pod nosem už od pohledu vzbuzuje dojem, že kromě kokainu má doma i porno s šestiletými chlapci a ve stáji oblíbenou ovci, které se každé ráno ptá, zda ji má za a) vyvést na zelenou pastvinu, dát napít pramenité vody a pak se s ní něžně pomilovat a nebo za b) jí to hned a tvrdě udělat na místě a věřte nebo ne, ona mu vždycky odpoví bé.. Cop Car je přesně ten druh filmu, u něhož nářky místních uživatelů nad nudou de facto znamenají doporučení..

Lovci krabů a efektů globálního oteplování vs. stvoření vypadající za normálních okolností jak milimetrový pytlík do vysavače? Nerovný souboj, řeklo by se, nicméně mutace je prevít, co umí zařídit, že želvuška ještě nevečeřela.. Nutno ocenit přijatelnou stopáž, odkaz na Čelisti („Budeme potřebovat větší kýbl.“), nestora Henriksena, co už má víc stařeckých skvrn, než rolí a v neposlední řadě tvůrčí nadšení vyvažující rozpočet, jenž by u Marvelu nestačil ani na pokrytí gáže Hemsworthovy kadeřnice. Nedá se však říct, že by Gillis nějak přesvědčil, že ví jak na Věc...

Chudák finanční poradce Derek. Ač je věrným manželem, dokonalým otcem i neuvěřitelně zdatným krotitelem erekce, nechá si příliš dlouho pro sebe, že blonďatý záskok v práci hodlá zjistit, jestli má dlouhý nejen Mercedes. Plně chápu jeho tajnůstkářský postoj a obavy. Taky bych měl doma strach kápnout božskou, abych nedostal od té černé stíhačky F-16 hlavičku.. V rovině dramatu o potenciální nevěře se to díky Elbovi ještě dá, jakmile však přijde na řadu thrillerová část, kdy kolegyni začnou vlny příboje až moc omývat maják a podkrovní wrestling přináší rozuzlení, trpí nejen bílé hubené prdele.. Zajímalo by mě, jak prudce by reagovala Derekova manželka, kdyby podlehl a neudržel Juniora za branami poklopce? Napadá mě historka Nice Guy Eddieho z Gaunerů o superlepidle, ptáku a zasrané stojce pokaždé, když by šel Derek chcát..

Minimum zábavy, nepatřičný voiceover, přehnaná teatrálnost a příliš mnoho kopanců do rozkroku. Nemyslete si, i Lautner a Belmondo mají nárok na slabší chvilku.. Reputaci částečně zachránila poslední čtvrthodina, kdy se Bob Saint-Clarovi vrátila obsese s bochníkem chleba..