Gilmour93

Singer dozpíval, Ratner ani nevzdoroval a Hood s Wolverinem dohodovali. "Mutant & Proud", aneb Vaughn navrací X-Menům kdysi ztracenou pýchu.. Ve stopách emočně hlubších prvních dvou dílů zaměřených na tenkou hranici mezi darem a prokletím, ale živelněji, poutavěji a hlavně s na komiksovou adaptaci magnetickými hereckými výkony (sorry, Gandalfe a kapitáne Picarde), kdy především "Metall Kaiser" Fassbender představuje pro vaše srdce stejnou zátěž, jako by jste byli majitelem kardiostimulátoru a on kousek vedle vás využil své zvláštní schopnosti. Nechci si hrát na Chucka Xaviera, ale cítím, že se v cerebrech producentů prohání myšlenky na podobný soukromý snímeček, jakého se naposledy dostalo tomu svalnatému rosomákovi bafajícímu Havanu. Nějaké to vytahování plomb bez nástrojů, pár směn v kovošrotu a nadvláda nad světem i střelkami kompasů - jen prosím žádná umělá hmota a umělé emoce. Jo, jo, bylo fajn se zase jednou proletět na blockbusteru v biografu první třídou..

Ye-Zhish Kristus z hongkongské chatrče, co není synem tesaře, ale farmaceutického magnáta, léčí dotekem jak E.T. a přitom trpí za nás, vás, mě, či tebe (vyberte si) a na jeho horké stopě vlastním svědomím přiškrcované soukromé očko Hartnett, do jehož paže se rádi zakusují avantgardní sochaři s vražednými sklony. Tolik k formou docela zajímavé první neonoirové polovině, ale jakmile se Tranovo transcendentno zlomilo do meditativní roviny obohacené o hudbu, jenž si pustíte 15 minut před tím, než skočíte pod mezinárodní rychlík, zlomil jsem nad ním hůl i já. V rámci metaforického přirovnání působivosti snímku zde čtu něco o tom, že déšť zanechá stopy v podobě zvýšeného růstu rostlin, pročistí vzduch a zbaví člověka špíny nejen fyzické, ale i psychické. Mně to spíš připadalo, že mi bez mála dvě hodiny chcalo na čerstvě udělanou trvalou a když jsem se vrátil domů, našel jsem jej kompletně zpustošený a vytopený. A když mluvím o domu, tak věřím, že zdejší profesionální filozofové mrštné mysli dobře vědí, co tím slovem Freud, jeden z náčelníků způsobujících rezonanci jejich psyché, myslel..

Jako by DaVinci stál před kopií Mony Lisy a přemýšlel, v čem ho to její autor vlastně předčil.. Pochopitelně, přirovnání je to nadnesené, ale tahle dvojka (mimochodem, ten silnější vypadal jako odulý Pete Sampras) překonává Buddyho a Terryho v té vůbec nejdůležitější disciplíně - vtipnosti. Holt, vzácný případ, kdy nostalgie z pubertálního věku nebyla na hadry rozcupována současným úhlem pohledu. A Přeučilem brilantně nadabovaný "tikající" padouch Morgan? Tomu patří exkluzivní místo v síni slávy hovad a trotlů dosavadní filmové historie. Jak jen ten lví pšouk a lišák mazaný umí napodobit výbuch nitroglycerinu - i sám nitroglycerin by se divil..

Satanáš a Bůh si podali ruce a vyhnali nás z rajského sadu… V Praze se zaplachtilo z okna a rázem proti sobě stojí v Třicetileté válce katolíci a protestanti (zjednodušeno dle Monty Pythonů - Ti, co každou souloží počnou dítě vs. Ti, co tomu mohou kdykoliv zabránit navlíknutím "Lechtivého řehtoně"), aby mohli jménem a pod standartou vlastního Boha vést válku z historicky tradičních důvodů - zisk moci, majetku a lepšího výhledu na Rýn. A v takové překrásné době přející civilizovanému chování vznikla malá oáza křehkého míru oboustranného pragmatismu - všem však je jasno, že ve vypůjčeném čase a na slabých pilířích zvrácené lidské povahy.. Clavellova lahůdka z temných dob opírající se o chytrý scénář, výpravu, přesahové poselství a charisma Caineovy postavy Kapitána, které nemůžete, i přes jisté vražedné sklony, nefandit. Jsem si jist, že díky celkovému "anti-blackass" vyznění to nebude kousek, který by měl generální ředitel Vatikánu zařazený ve své filmotéce..

Feminy blábol utopený v ukrutné nudě žvanění. Než přišlo finále s pochodem padesát stop vysokého King Hannah Konga pro záletného manžílka, napadaly mě různé, často nechutné otázky. Dokázala by se obkročmo vyčůrat do mlékárenské cisterny? Mohl by se gynekolog při prohlídce ztratit? A kdyby objevil na povrchu muňky, byly by velké jak krab poustevník? Samotný závěr, při kterém se Eda Wood usmíval v hrobě od ucha k uchu, mě pak přivedl k myšlence, že by ufouni mohli v pokračování zvětšit i šovinistické čunče D.Baldwina a pak ty šílené asociace přišly zas. Stačilo by 6 barelů vlasového tužidla na den? Ušilo by se z předkožky kožené sako pro jeho bratra Aleca? A pokud by pod materiálem k šití našli nějaké smegma, vystačilo by na tři sýrové pizzy a velikonočního beránka..?

Amélie z polstrované cely trhá v intencích názvu snímku okvětní lístky kopretiny a vám nezbývá, než hádat, co jí nakonec vyjde.. Nikterak originální forma vyprávění "both side of story", obal ve stylu libovolné epizody nudu šířící J.Lescautové a "chci za každou cenu překvapivý" závěr s plýtváním farmaceutik, potažmo diváckého času. A přitom spojení Tatou - Erotomanka vypadalo na papíře tak lákavě, dokud nevyšlo najevo, že se jedná jen o další práci pro doktora Chocholouška..

Primitivní, ale účinné blízké setkání čtvrtého druhu aneb dva britští geekové dobrovolně uneseni mimozemskou entitou, která se rozhodně nechová dle doporučených postupů mistra etikety Ladislava Špačka a všemožně bagatelizuje přínos toho tam nahoře, co nás má všechny rád.. Splněný sen sci-fi fandů a ufologů, kterým doposud neodstranili anální sondou smysl pro humor a v něm mile namíchána britská suchost deFrostujícího Pegga s americkým kurvováním, bigotností a národní obsesí zelenými mužíčky na létajících strojích. K tomu nenásilná emoční rovina a kvantum odkazů hlavně pro ty, co naposledy souložili se zakrslým medvídkem z planety Endor - Paul mi sednul náramně a brzy si dám toho sympatického dlaždiče z jiné galaxie zase. A pokud ne, tak přísahám, že zatáhnu za Spielbergova E.T.-ho ten plánovaný meziplanetární hovor..

Před Lítám v tom vzniklo pouhé V tom, ale pokud je vám šestnáct, lítáte v tom vlastně stejně.. Postava Juno si ke mně dlouho hledala cestu, stejně jako celý Reitmanův zpočátku na efekt vykonstruovaný film o obrácení klasického postupu "zamilování - množení" naruby, ale svou civilností a sarkastickou křehkostí to oba nakonec i přes ten nereálně nasládlý pozitivismus dokázali. Tak jsem přemýšlel, přijít za mnou v šestnácti dcera se stejným outěžkem, odejdu do sklepa upilovat hlaveň brokovnici a na zahradě připravím potenciálnímu zeťákovi jámu k věčnému odpočinku na dědečkovu pozemku.. Ale ne, jen dělám ramena - asi bych se zachoval stejně báječně jako otec Juno v podání J.K. Simmonse.

Neortodoxní zážitek ostrý jak oštěp Aboriginců. Hudba, poetika a srdce z útrob Jeskyně - forma, duše a mozek z hlavy Kopce kabátu - krev, špína a syrovost z lůna terra australis. Vítejte v symfonickém souznění krutosti a krásy jedné australské Balady pro bandity.. Přes výše napsané a prvotřídní herecké výkony (především kapitán R.Winstone) však nakonec slabší zpětná vazba, než jsem očekával. 'No' said the planet as it started to weep / 'Yes' said the rider and laid down his gun..

Evidentně těžko ho zabít, Fantozziho.. Z účetního hlediska to MÁ DÁTI lascivní humor, občasné světlé momenty probleskující skrz trapnost, ženské představitelky z italského národního obludária, mužské z ústavu pro duševně choré a opakovaní frků z předchozích dílů, což mi návrat Uga v plné míře DAL. Mimochodem, nekupuje si pan účetní to rozměrné spodní prádlo u stejné firmy jako Hugo z hor a incredebilní Hulk?