Všežrout

Afroamerická jednotka amerických vojáků s buvolem ve znaku na konci filmu vychází ze skutečnosti, jednalo se o 92. peší divizi, která byla jedinou afroamerickou jednotkou přímo bojující na evropském kontinentu. Nebojovala však v Německu, ale v Itálii.

Autoři v dokumentu udávají, že během bombardování Drážďan (13. až 15. února 1945) zahynulo 25 000 lidí. Tento údaj je na spodní hranici odhadů. Nejvyšší mluví až o 250 000 mrtvých, protože město bylo v té době přeplněno uprchlíky. Většina obětí byli ženy, děti a starší lidé.

V záběrech probíhajícího boje o osvobození slévárny můžeme vidět v akci německý protitankový kanon PAK 40 ráže 7,5 cm (v závěrečných fázích války páteř protitankové obrany německé armády).

Ruský voják „stalinského“ vzezření v poslední povídce je příslušníkem jednotek NKVD (Narodnyj komissariat vnutrennich děl), za války zodpovědných za zabezpečení týlu (včetně prevence ústupu sovětských vojáků). NKVD prováděl masové zatýkání, deportace a popravy a byl předchůdcem KGB.

Film vznikl podle stejnojmenného románu Petera Jilemnického, spisovatele, novináře, učitele a komunistického politika. Sám se událostí SNP neúčastnil, od října 1942 do konce války byl internován.

Jiří Vala (strážmistr Karel Zeman) považoval film za své „herecké prokletí“, dokonce se o něm vyjádřil jako o titulu, který „spolkl jeho celou filmovou dráhu“.

Jiří Vala ztvárnil stejnou postavu (Emila Kalouse) i v původní hře ve vinohradském divadle.

Odznak TOZ (Tyršův odznak zdatnosti), který se ve filmu snaží cvičenci získat, vycházel ze sovětského GTO (Gotov ktrudu i oborone) a byl zaveden v červenci 1949 k „povzbuzení tělovýchovné činnosti a k všeobecnému zvýšení tělesné, pracovní a branné zdatnosti lidu“ (zákon 187/1949 o státní péči o tělesnou výchovu a sport).

V době natáčení filmu existoval Sokol ještě jako samostatná tělovýchovná organizace, k jeho formálnímu zrušení došlo v prosinci 1952 přijetím zákona o organizaci tělesné výchovy a sportu. Ke zrušení jednotné organizace Sokola došlo v roce 1956 a v březnu 1957 byl zřízen Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který existoval až do roku 1990.

Účet YB_Södermalm byl v době uvedení seriálu jedním z nejvlivnějších na švédském Twitteru, v roce 2020 se umístil celkově na dvanáctém místě a měl přes 170 000 sledujících.

Hlavní scenáristka seriálu Cilla Jackert získala inspiraci k jeho napsání při sledování twitterového účtu policie YB_Södermalm. První jeden a půl stránkovou synopsi odevzdala SVT již v roce 2014.

Christian Andreas Käsebier byl skutečná historická postava. Stejně jako ve filmu byl rekrutován osobně Fridrichem II. Velikým pod příslibem prominutí trestu a sloužil jako špión, který měl z obležené Prahy přinášet zpravodajské informace.

V předsíni bytu spisovatelky Vosecké visí plakáty k těmto vědecko-fantastickým filmům: Gappa (1967), Kozoroh jedna (1977), Mlčení doktora Evanse (1973), Ostrov doktora Moreaua (1977), Planeta opic (1968) a Velká kosmická cesta (1975).

Jako jedním z poradců filmu je uveden i škpt. Jaromír Nechanský, za války důstojník exilového československého vojska na Západě, velitel výsadku Platinum-Pewter a posléze předseda vojenské komise České národní rady. Aktivní podíl na Pražském povstání a kapitulaci německých vojsk. Po válce pokračoval ve zpravodajské činnosti, v záři 1949 zatčen a v červnu 1950 popraven, rehabilitován v lednu 1991.

Román „Nabarvené ptáče“ považuje Norman Finkelstein (autor publikace „Průmysl holocaustu“) za „první velký podvod holocaustové literatury“.

Stellan Skarsgård hrál ve filmu za celkový honorář 200 € (100 € na den) a letenky na slavnostní premiéru na benátském filmovém festivalu hradil pro sebe a svou ženu ze svého.

V epizodě pronásleduje Bukowsky (Pavel Řezníček) na pražském hlavním nádraží vraha, který nastoupí do vlaku odjíždějícím směrem na sever. Ve vlaku je však na digitálních ukazatelích zřetelně vidět název vlaku R353 260 Müncher Hbf - Praha hl. n., jedná se tedy o expres č. 353, který je vypravován pouze z Mnichova.

V květnu 2016 byl na jedné z lokací natáčení otevřen první ruský filmový park – Kinopark „Viking“. Park se nachází na Krymu nedaleko obce Pereval'ne.

Námětem filmu byla povídka „The Cyclists´ Raid“ od Franka Rooneyho, která sama našla inspiraci v události známé pod jménem „Hollister riot“. Oslavy Dne nezávislosti v kalifornském městečku Hollister byly v roce 1947 spojeny s pořádáním motocyklových závodů. Během nich se někteří účastníci vymknuli kontrole a způsobili v dosud ospalém městě rozruch, který byl posléze zveličen senzachtivým tiskem.

Film zpopularizoval koženou bundu s nakřivo všitým zapínáním (česky zvanou křivák) od firmy Schott NYC - typ Perfecto (pojmenované dle oblíbených doutníků bratří Schottových).