danliofer

Rowan Atkinson v překvapivě příjemné herecké poloze:-) I když mám jeho Mr. Beana moc ráda, je dobře, že zvládne zahrát i "vážnější" polohy.

Závěrečná věta filmu DAS IST FÜR MICH je prostě vše říkající. Ulrich Mühe v té nejlepší formě. Škoda, že už tento talentovaný herec není mezi námi.

Pro mě osobně nejhezčí a nejsofistikovanější česká pohádka posledních let.

Myslím, že ten, kdo zná poměry v JAR, ví, že snímek není daleko od pravdy... John Malkovich si u mě opět spravil reputaci po filmu Říkejte mi Kubrick. Excentrické role mu nejsou cizí, ale někdy to jde už za hranici sebeparodie. Ve filmu Hanebnost si udržel svou vysokou hereckou laťku, aniž by parodoval sám sebe. Celý příběh je komorně laděný a rozhodně to není film pro zpříjemnění večera, spíše naopak - je plný otázek, na něž nelze najít jednoznačné odpovědi, možná i proto vyprchává z centrálního nervového systému pomaleji, než jiné...

Konečně po Kubrickově Olověné vestě opět kvalitní film beroucí si na mušku buzeraci pro buzeraci. Navíc Collin Farell v poloze, která mu sedí víc než dobře. Nevyčnívá z role víc, než je dáno samotnou postavou. Celý herecký ansámbl je sehraný a příběh naprosto uvěřitelný.

Ke zpětnému hodnocení tohoto filmu se dostávám přes film Už tady nežijeme, k němuž napsal hudbu stejný autor, Michael Convertino, můj dnešní silvestrovský hudební objev. Hudba je často mocná čarodějka, což se v případě tohoto skladatele potvrdilo. Oběma filmům u mě určitě přidala v hodnocení na jedné hvězdičce, protože mě rozvibrovala tam, kde to jen ta správná hudba umí...:-) Happy New Year 2011!

Klasické konverzační drama s otevřeným koncem, jemuž kralují hlavně civilní výkony všech zúčastněných. Možná bych dala jen čtyři hvězdičky, ale kvůli nádherné hudbě Michaela Convertina linoucí se filmem jak tenká červená nitka dám hodnocení nejvyšší. Ten soundtrack musím mít:-)

Bravó, Judi Dench!

Voda je živel, jenž dokáže strhnout i osvěžit... A viděno optikou vzniku filmu nelze jen než smeknout. Film se musel asi hodně dotknout zásadních indických achillovek, když nemohl ani vzniknout na indické půdě, natož být na ní promítnut. Závěrečnou informaci filmu mám stále před očima: "Po sčítání obyvatel v roce 2001 žilo v tehdejší době v Indii 34 milionů vdov, z nichž většina stále podle zákoníku platného před 2000 let..." To jest bez práva na lepší budoucnost, jako stín svých zemřelých manželů, jež některé ženy ani nikdy nespatřily, natož aby je mohly milovat... Být vdovou v Indii je jako být nečistá - tedy dle děje filmu, odehrávajícího se v roce 1935 - a nemít šanci tuto nečistotu ze sebe smýt ani ve stovkách posvátných gang... a slovy filmu, ač existuje zákon, že se vdovy mohou znovu vdát, společnost dělá, jako by neexistoval. Jako by si pak neměli lidé o co otřít boty, na co si odplivnout... vdané ženy jako by žily v blažené představě, že nikdy neovdoví, že jim se toto nemůže stát... A celý film korunuje otázka malé hlavní hrdinky: A kde je dům pro vdovce? Samy vdovy ji okřiknou, jako by vyřkla smrtelně hříšná slova... Neznalé svých práv přijímají svůj osud jako danost a kdo se tomuto vzpouzí, je zavrženíhodný... Člověku by se chtělo říct, cti odlišné kultury, pokud v nich nejsou pošlapávána lidská práva na sebeurčení... Po dlouhé době indický film, který mě nenechal klidnou:-) Doporučuju komentář od Magyar.

Je zajímavé pozorovat, kam se posunulo chování mladých Kubánců od dob filmů Jahody a čokoláda či Pořadník. A člověk jen může dodat, že je dobře vidět další a další změny... Kuba není mrtvá... Kuba žije navzdory zmrtvělému systému... Dost by mě zajímalo, zdali byl tento snímek někdy promítnut i na kubánské půdě. Jeho otevřená kritičnost je snad nejotevřenější z toho, co jsem dosud měla možnost vidět... Zajímalo by mě, zdali k němu existuje i soundtrack.