Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Komedie
  • Animovaný

Recenze (102)

plakát

Star Trek: Enterprise (2001) (seriál) 

Jako Star trek je to "nestartrekovské" a nefunkční, jako sci-fi seriál je to dobré, napínavé, akční a poskytuje to poměrně kvalitní zábavu. Chvilku trvá, než se seriál rozjede a závěr taky nestojí za moc, možná taky proto, že by mohlo být od začátku zřejmé, kam tento seriál spěje. O tom, že se tomuto seriálu víceméně podařilo začlenit do ST univerza svědčí jedenáctý film Star trek, kde se vyskytuje zmínka o Archerově psu - ale to jen tak na okraj. Seriál se nicméně odklonil od oné "startrekovské" diplomatické šablony a najdeme zde víc akce. Podle mého názoru jde o počin, který má za úkol ke Star Treku nalákat mladší generaci diváků. Nicméně to není počin nejhorší, ale je naprosto zbytečný.

plakát

Pán času (2005) (seriál) 

Co říct o tomhle seriálu? Na jednu stranu je kvalitní tím, jak je nekonvenční, tím jak se liší svým nápadem od toho, co nám předkládají z Ameriky - Amerika má Enterprise, Británie má Doctora se svou telefonní budkou - a kdo je víc? Nápad je tedy skvělý. Co se řemeslné práce týče, řekl bych, že některé epizody jsou opravdu moc přitažené za vlasy, až se na to téměř nedá koukat, někdy je to přeplácané "barvičkama" a příliš hlasitou hudbou, která začne být po čase spíš protivná, než aby umocňovala emotivní prožitek ze sledování. Někdy to ale naopak stojí opravdu za to. Epizody s Tenantem jsou často kombinací vtipu, akce a inteligence. Doctor je jedna z oněch nekonvenčních seriálových postav. Epizody s Mattem Smithem jsou naopak temnější, ponuřejší a přece si zachovávají něco z humoru předchozího Doctora. Jednotlivé epizody páté řady jsou více či méně provázány ústředním dějem, což mně osobně velmi vyhovuje a zatím bych řekl, že kvalita seriálu stoupá.

plakát

Moon Knight (2022) (seriál) 

Moon Knight bez Moon Knighta. Marvel divákům nabídl pětihodinový origin, kde se titulní hrdina Moon Knight takřka neobjeví, a přitom to, když můžu hrdinu vidět v jeho kostýmu, je pro mě vždy vrchol superhrdinského žánru. Navíc jsem čekal víc potemnělou podívanou. Místo toho mi byla naservírovaná dětská rozjuchaná pohádka, která má (což by mě vlastně nemělo překvapovat) ukojit široké spektrum diváků od dětí po dospělé. Takže nepřekvapí, že Steven byl idiot a dívalo se mi na něho jen těžko, hudba tuctová, efekty v rámci televizních Marvel projektů spíš podprůměrné, humor dětinský, egyptští bohové jednali dost nelogicky, ale logických děr nabídl seriál více... Zkrátka asi nejslabší seriál od MCU.

plakát

Superman a Lois (2021) (seriál) 

Po třetí sezóně snižuju hodnocení. Na rovinu - je to moje guilty pleasure. Ale prostě všechno v tomhle seriálu je tak hrozně umělé, lidi se probouzejí nalíčení a učesaní, ženy mají sex v podprsenkách, Superman bojuje ze všech sil, jen když je někdo z jeho blízkých v nebezpečí, jinak jede tak poloviční výkon, ve vesmíru je slyšet zvuky ze Země a to nemluvím o tom, že na Měsíci je možné vydávat zvuky. Všechny postavy od dětí až po dospělé se tu chovají tak perfektně a dokonale, takřka genericky, všechny nesnáze vyřeší příhoda že života a morální ponaučení vtělené do motivačního proslovu. Nelogičností to má samozřejmě o dost více, přesto se jaksi, když na to koukám, od tohoto seriálu nedokážu odtrhnout.

plakát

Ready Player One: Hra začíná (2018) 

Ono to nebylo zase tak špatné. Když jsem přepnul na autopilota. Kdyby to ale nebylo k prasknutí nacpané popkulturními odkazy, užil bych si to mnohem méně, a postavit film právě na tom, pro mě osobně moc nefungovalo. Ano, rozplýval jsem se blažeností nad hudbou Alana Silvestriho, který hudebně odkazoval na Back to the Future, ale to bylo takřka všechno. Na mnoha místech bylo využito "filmových" berliček, které mi připadaly až moc šroubované, přičemž závěr mi nápadně připomínal Karlíka a továrnu na čokoládu.

plakát

Hvězdná brána: Třetí říše (2018) (seriál) 

Tak tohle je hodně low cost. Na efektech, tedy aspoň na tom málu efektů při otevírání brány, si mohli tvůrci dát víc záležet. rekvizity rovněž vypadají dost levně, herci zrovna moc hereckého umu nepředvádějí, příběh je dost jednoduchý a všecko to spíš vypadá jako fanfilm. Nehledě na to, že to vlastně úplně přepisuje celý Stargate vesmír, takže film z roku 1994 a i seriál pak nedává žádný smysl. 3*** dávám jen z lásky ke značce.

plakát

Spider-Man: Homecoming (2017) 

Ale jo, ono mě to vlastně bavilo. Bylo to svižné, vtipné, akční. Ale nic to ve mně nezanechalo (a asi bych od Marvelovek čekal mnoho, kdybych chtěl, aby to něco zanechalo). Každopádně jde po Raimiho jedničce a dvojce o nejzdařilejšího Spider-Mana, který má však s komiksovou předlouhou jen pramálo společného. Což je věc, která mě docela mrzí. Komiksové zrání Petera Parkera bylo především o hledání jeho místa ve světě, což se nutně odráželo v jeho vztazích. V tomto filmu však vztahy Petera s ostatními byly upozaděny na úkor Peterova sebehledání coby hrdiny, který poměrně čerstvě nabyl své pavoučí schopnosti. Snaha tvůrců vyhýbat se vážné notě příběhu se jeví poněkud křečovitá a jako primární snahu filmu vidím zavděčit se divákům po nevydařeném Amazing Spider-Manovi, který však byl o kousek blíž komiksové předloze. Co mám ještě potřebu filmu vytknout, je ta zatracená multikulturalita. A MJ! Doufám, že v dalším díle MJ zázračně zkrásní.

plakát

Rogue One: Star Wars Story (2016) 

Jednou to přijít muselo (jen jsem netušil, že to bude takhle brzy), Star Wars začínají s přibývajícími filmy sračkovatět (i když horší než Epizoda II. to nebylo) a já stále nejsem schopný říct, jestli se mi Rogue One líbilo, protože to byl dobrý film, nebo proto, že to bylo prostě Star Wars. Každopádně musím přiznat, že jsem se u první orzpačité třetiny filmu zoufale nudil a hledal jakýkoli záchytný bod, během něhož bych si mohl říct: Jo, to je opravdu dobrý Star Wars film. O postavách a jejich motivech jsem věděl pramálo, proto jsem si k nim nevytvořil žádný vztah, a tudíž jsem jim nemohl ani fandit a bylo mi tak nějak jedno, jak to s nimi nakonec dopadne. To se zlomilo zhruba ve druhé polovině filmu, což je podle mě špatně. Film tohoto formátu by měl zaháčkovat diváka od začátku. Když jsem odcházel před rokem ze sálu po Epizodě VII., bylo to s pocitem, že ten film musím vidět v kině znovu. Když jsem opouštěl kinosál po Rogue One, říkal jsem si, že si počkám, až to vyjde na kulaté placce, protože za kino se mi platit pro tento film nechce. Chrochtat blahem jsem začal až při závěrečné bitvě a na samotném konci filmu, kdy se vesmír Rogue One začal propojovat s Epizodou IV. Mé chrochtání došlo svého vrcholu při nástupu Vadera na plátno v plné polní, což byla na celém filmu opravdu jediná nezapomenutelná věc, která čpěla osudovostí. A v době, kdy dopisuju tyto řádky, si vlastně uvědomuju, že Rogue One je úplně zbytečná jednohubka, bez níž by se filmový průmysl i divák v pohodě obešel.

plakát

Sebevražedný oddíl (2016) 

Neviděl jsem verzi, která běžela v kině, protože nevěřím filmovému DC vesmíru natolik, abych za něj utrácel peníze v kině, pustil jsem si proto rovnou verzi rozšířenou. Bohužel rozšířená verze zhruba o čtvrt hodiny protáhne vaše muka při sledování této sebevražedné nudy. Suicide Squad prostě není dobrý film a sledování, jak dochází k pomalému zabíjení značky, docela bojí. Před tím, než jsem si film pustil, jsem měl špatná očekávání a ta byla naplněna. Mizerný soundtrack, nudná akce, pitomý dialogy. Jediná dobrá věc na celém filmu je Harley Quinn, protože se na ni dobře dívá. Zbytek filmu je unylá blbůstka bez šmrncu a vtipu, i když potenciál nabízí. Warneři si mohou udělat další zářez, pokud jde o zabitý potenciál. Za sebe 40 %.

plakát

Akta X - Série 10 (2016) (série) 

Z milosti a z lásky k tomuto kultovnímu seriálu dávám tři hvězdičky. Čekal jsem, že 10. série se bude nést v trochu velkolepějším duchu a že děj této šestidílné minisérie se zaměří na jedno téma, které nám zůstalo nakousnuto v posledním díle deváté řady. Místo toho se k nám dostala prostě jen obyčejná série s průměrnými díly, na které by nikdo nekoukal, kdyby věděl, že jich bude ještě dvaadvacet. Ano, plnohodnotnou sérii, která se nese v tomto duchu, by už asi málokdo překousl. 10. řada je prostě velkým krokem zpět do devadesátých let, která nemíří k případným novým divákům, ale naopak se snaží zaujmout ty, pro něž jsou Akta X kultovní záležitostí, tedy ty, kteří poctivě sledovali předchozích devět řad. Čekal jsem velkolepé vyřešení a rozpletení celého seriálu á la film z roku 1998, místo toho jsem dostal průměrný epizodický seriál, který dnes už nikoho nezaujme.