salalala

Když jsem v titulkách viděl, že za produkcí stojí Michael Bay, bylo mi jasné, co čekat. A přesně toho se mi dostalo, tuctový a sterilní film, který znalce originálu ničím nemůže překvapit. Lekačky na stejných místech, prostě jsme o krok napřed. Seana Beana mám rád, ale tady mě strašlivě zklamal, původnímu představiteli Rutgeru Hauerovi nesahá ani po kotníky. Možná se až příliš snažil o jeho nápodobu. Dva hlavní hrdinové nemají žádné charisma, slečna vypadá dobře, ale konec s tou brokovnicí je fakt už moc. Když už jsem u konce, ten mě zklamal, celý film se jakž takž držel v snesitelných mezích, ale na konci se stává nepříliš dobře natočenou akční jízdou s rádoby akční kamerou. Trošku víc brutality a efektní scéna s náklaďákem hodnocení už nezvýší. Prostě zbytečný remake, který má asi jen jedinou výhodu - možná se po něm někdo bude chtít podívat na o třídu až dvě lepší originál.

Jeden z nejoriginálnějších počinů za poslední roky a důkaz, že když jste dostatečně invenční, chytří a šikovní, není potřeba velký rozpočet k tomu vytvořit něco podobného. Je vidět, že Mike Cheslik a Ryland Brickson Cole Tews velmi dobře znají pravidla grotesek a s jejím schématem pracují naprosto fantasticky, neboť děj postavili na několika málo vtipných situacích, které po celou stopáž jen rozšiřují a přinášejí jiné pointy, což kupodivu funguje výborně a především je to pořád extrémně vtipné. Nápadů je tu opravdu tak na deset dalších filmů a nikdo nemá jistotu, s čím tvůrci přijdou v dalších minutách, protože možné je úplně všechno. Sympatická je i jakási videoherní stylizace, kdy hlavní hrdina plní jednotlivé úkoly, které ho vedou k vytouženému cíli. Do úplně jiné dimenze pak snímek posouvá nádherná černobílá kamera, která má specifickou estetiku a v kombinaci s přiznaně lacinými triky a herci v kostýmech bobrů dodává jedinečný a téměř neopakovatelný zážitek, který by měl každý minimálně jednou prožít. Sám Ryland Brickson Cole Tews v hlavní roli je výborný, což je o to pozoruhodnější, že se musel přizpůsobit úplně jiným nárokům, které skoro němá groteska má a očekávané přehrávání zvládl bez větších problémů ukočírovat. Jen trochu škoda zbytečně přetažené stopáže, protože od soudní scény se to celé trochu zlomí a najednou je to víc šílené než nápadité a trochu se to vleče, což možná kompenzuje neskutečný závěr, k němuž se ale mohlo dojít o něco dřív. Hundreds of Beavers je v současném, trochu uniformním filmovém světě příjemným zjevením a zpestřením, které se zcela vymyká všemu, na co je moderní divák zvyklý a dělá to víc než dobře. 80 %

Asi nejdivnější film, co jsem kdy viděl. Místy je to dost vtipné, jsou tam i podařené halucinogenní vize, na druhou stranu jsou tam místa, která skoro hraničí s trapností. Gilliam tu hodně potlačil sám sebe, musím přiznat, že ten film se mi moc nelíbil, ale je možné, že když si ho třeba někdy pustím podruhé, změnim názor. Zatim to u mě zůstává, hlavně kvůlli vynikajícímu Deppovi s Del Torem, který má kouzelný pupík, na třech. Lehce nadprůměrný a rozhodně nejbizarnější film Terryho Gilliama.

Kdyby mi někdo řekl, že skoro tříhodinový film o vzniku gangsta rapu mě bude bavit, aniž bych o tomto žánru cokoli věděl, nevěřil bych mu. Jenže Straight Outta Compton je opravdu hodně povedená biografie, která je i ve své režisérské verzi strhující a má jen minimum hluchých míst. F. Gary Gray je hodně schopný režisér a od začátku zaujme svižným tempem, invencí a dobovou atmosférou, kterou film má. Velmi vyváženě střídá scény dialogové s těmi hudebními, žádné z nich nepřevažují a především všechny baví, mají potřebný náboj a vše důležité z nich pochopí i člověk, který o této hudební subkultuře neví vůbec nic. Vzhledem k tomu, že žijící členové N.W.A. si film také produkovali, je jasné, že se obrousí hrany a některé kontroverznější momenty se nezmíní, přesto to tolik nevadí, ačkoli je film logicky jednostranný. Grayovi se daří vystihnout náladu společnosti a komunity, které se vlastně kapela stala mluvčími a naprosto se dá pochopit její úspěch. Hudební stránka je tedy výborná a to rap opravdu nevyhledávám a atmosféra koncertů je ohromující. Herecké výkony jsou naprosto bravurní, zejména O'Shea Jackson Jr. svého otce zahrál famózně, ani ostatní (včetně jediné známější tváře - Paula Giamattiho) příliš nezaostávají a dodávají také pocit autentičnosti. Vytkl bych snad jen to, že tu chybí vysloveně silná scéna a někdy filmu chybí spád, možná, že kinoverze by v tomhle byla lepší. Každopádně smekám před F. Garym Grayem, jak si s tématem poradil a dokázal ho přenést i mimo hranice USA, kde asi rap a kapela N.W.A. nejsou úplně tím nejznámějším. 80%

Pro mě je ten film přesně na pomezí tří až čtyř hvězd. Na jednu stranu má oba výborné představitele Hackmana a Pacina, jejichž výkony jsou skutečně úchvatné a místy berou dech (hlavně kreace tehdy méně známého Pacina). Pak je tu ale až moc roztříštěný příběh, který je spíš epizodický a nedrží moc u sebe. Na můj vkus nechal Schatzberg všem až příliš volnou ruku a někdy jsou jejich improvizace až lehce za hranicí mého vkusu. Film taky postrádá nějaký emotivní náboj. Jsou tu dvě opravdu silné a těžko zapomenutelné scény - pokus o znásilnění a následná odplata a samotný konec. Mezi tím se ale děj hrozně táhne a hlavně začátek je místy dost úmorný. Být režisér, přitlačil bych i na atmosféře, protože ta mi tu trošku chyběla. Má to být depresivní a bezvýchodné, atmosféra tomu bohužel moc neodpovídá. Líbil se mi ale dost kritizovaný konec, který je sice otevřený, ale realistický. Vzhledem ke všem těmhle faktům nakonec dám nižší hodnocení, abych měl rezervu pro případné další zhlédnutí. 65%

Je pravda, že po nadšení, které se ozývalo ze zámoří, jsem asi čekal něco trochu víc, to ale na hodnocení ubírá jen málo. Jestli Guardians of the Galaxy něčím vynikají, je to fantastická kooperace postav a vykreslení vztahu mezi nimi. Film tak připomíná to nejlepší z buddy movies a de facto nenudí ani chvilku. Gunn všechno podporuje pohodovou a odlehčenou atmosférou a dokáže taky perfektně načasovat veškerý humor a hlášky, které jsou někdy sice typicky marvelovsky infantilní, ale v tomto případě to tolik nevadí. Povedlo se i obsazení a ústřední "lidská" trojice (včetně wrestlera Bautisty) je velmi dobrá až výborná, všem ale kraluje (možná až moc CGI) mýval Rocket, jehož dabing si Bradley Cooper viditelně užil. Své místo tu ale má i málomluvný Groot a všichni dohromady se skvěle doplňují. Možná je škoda, že filmu chybí větší osobitost, nějaké emocionálně vypjatější scény a především silnější záporák, který je nemastný neslaný a jeho motivace také není nic moc. Nevím, zda Guardians of the Galaxy jsou nejlepší marvelovkou, rozhodně ji ale k těm nejlepším řadím (a co se postav týče, je opravdu nejlepší), jen mě mrzí, že stejně jako ostatní marvelovky mě ani tahle neláká k dalšímu zhlédnutí. 80%

Předlohu jsem nečetl, takže hodnotím z pohledu nezaujatého diváka. Ve Strážcích se toho řeší hrozně moc, ale nic pořádně, psychologie postav tam takřka vůbec není, začátek hodně nudí. Akční scény - to je kapitola sama pro sebe, některé jsou hodně povedené, některé jsou jen na efekt, Snyder sice proslul efektivními zpomalovačkami, ale čeho je moc...někdy je to samoúčelně brutální a krvavé, upřímně řečeno, nevím, jestli bych chtěl vidět director´s cut. O hercích se moc mluvit nedá, jsou veskrze průměrní, žádný příliš nevyčnívá. Co drží film nahoře? Báječná vizuální stránka, výborné efekty a hlavně dost dobrý soundtrack (Unforgettable mi zní v uších ještě teď). Nicméně ten film mě na přečtení předlohy rozhodně nenalákal. Strážci mě ani nezklamali, ani nepotěšili, pro mě čistý průměr. Všem fanouškům se omlouvám.

Solidní, ale ničím neobjevná krimi z dob, kdy David Ayer byl ještě začátečník. Nemá problém s drsnou atmosférou, která se táhne celým filmem, a s vytvořením jakési bezútěšnosti, která provází policejní práci. V relativně svižném tempu pak vypráví příběh, který tedy nikoho nemůže překvapit, protože je naprosto tuctový a plný klišé. Ayer si naštěstí pomáhá i slušnou akcí, které ale překvapivě není tolik, a poměrně dobře napsanými dialogy, které mají spád a odsýpají. Hodně mu pomáhá Keanu Reeves v hlavní roli, který zvolil civilnější mód, a ačkoli jeho postava není úplným morálním vzorem, přece jen se s ní dá v určitých věcech ztotožnit. Škoda, že je na to sám, protože nikdo už nemá takový prostor, aby mu byl důstojným protihráčem, jedinou krátkou výjimkou je v závěru Forest Whitaker, díky kterému je jejich společná scéna asi nejlepší, co může snímek nabídnout. Ostatní už jsou tu moc málo na to, aby předvedli zásadně zapamatovatelný výkon. Dojem kazí překomplikovaný konec, který už musí být každému jasný po pár minutách, navíc není zpracován natolik atraktivně, aby to divák přehlédl. Street Kings určitě není špatný film a na jedno podívání jde o velmi dobrou kriminálku, nelze se ale ubránit dojmu, že její ambice byly o něco větší. 70 %

Stud bude navždy odsouzen k tomu být kontroverzní. McQueen se s tím nemaže a v erkovém ratingu servíruje otevřené sexuální scény, které mají k pornu stejně daleko i blízko, a které jsou někdy trošku samoúčelné, což ale tolik nevadí. Příběh tu de facto neni, jde spíš o pocity a celkovou atmosféru, která se vydařila na výbornou, je nádherně depresivní a s blížícím se koncem se jen a jen stupňuje. Fassbenderův hrdina jakoby vypadl z knihy Palahniuka nebo Breta Eastona Ellise - má taky všechno, co chce, přesto je jeho život prázdný a on se čím dál víc noří do sexuální závislosti, která mu ničí pracovní i soukromý život. Titulní představitel je famózní a dělá víc než třičtvrtě filmu. Je charismatický, používá minimalistické prostředky, ale dokáže vyjádřit úplně všechno. Ve scénách v metru, kdy jen kouká po ženách (ale nejen v těch) je tolik nevysloveného erotického napětí, až z toho místy mrazí. Přesto se neubráním dojmu, že jsme mohli dostat trošku víc. Ostatní postavy jsou upozaděné a bohužel i nezajímavé, což platí i o sestře v podání Carey Mulligan, jež je nicméně v rámci možností velmi dobrá. Možná i se scénářem si McQueen mohl pohrát víc a trošku ubrat na sexuální prvoplánovitosti a jisté snaze šokovat za každou cenu. Ve výsledku ale velmi dobrý film, o němž je možno dlouho diskutovat a všemožně ho analyzovat a interpretovat. Lehké zklamání, přesto 70%.

Nejlepší u Sucker Punche je prostě nic nečíst, na nic nekoukat, nic nečekat. Tak jsem to udělal já. Prvních dvacet minut je super (a silně mi to připomnělo Watchmeny) a navnadí. Pak to jde ale k šípku. Zpomalovačky brzy omrzí a vy jen koukáte, co za šílené akční scény vám Snyder naservíruje. Zaplaťpánbůh za ně, protože kdyby tam nebyly, byl by to propadák. Dá se na ně koukat, jsou efektní, dobře natočené, přehledné, ke konci ale bohužel přehnaně dlouhé a míň a míň reálné. Pětice slečen mi byla srdečně ukradená, navíc ani jedna nehraje nic moc a pokud nejste na "bloncky", máte velkou smůlu. Mně prostě sexy nepřišly. Ani nevím, jestli to bylo myšleno vážně, nebo je to celé sranda. Linie z blázince (bordelu) byla zoufale slabá a dialogy čím dál hloupější a logika odešla na procházku. Nechybí ani tradiční problém filmů s ženskými hrdinkami, a to, že každý chlap je karikatura - slizký, nebo blbý, případně obojí. Nemůžu se zbavit dojmu, že Sucker Punch se snaží být něčím víc, než čím je. O málokterém filmu se dá říct navrch huj, vespod fuj. O Sucker Punch to s klidným svědomím říkám. 50%