Botič

It's beyond my wildest expectation Nemůžu si pomoci, ale Harry Potter 7 a půl JE zbytečný film. David Yates se drží zaběhlého schématu – akce na začátku, výplň a akce na konci. Ale zatímco ve Fénixově řádu a Princi dvojí krve se měl, o co opřít v Relikviích smrti prakticky nic takového není. A přitom by stačil alespoň jeden nebo dva nevinné flashbacky do Bradavic, aby rozbily jinak nijaké čekání na Godota (animovanou sekvenci o relikviích smrti). Samozřejmě, že je zde několik scén, které vyčnívají nad zbytkem filmu - úvod ždímá emoce a triky, co to jen jde. Jenže jakmile Yates následně opouští Ministerstvo Kouzel (Ministerstvo švihlých grimas) ztrácí se v lesích, polích a skalách, kde mu ani Nick Cave nehází záchranná lana. Kouzlo je fuč. Dramatičnost a vypjatost se vypařila a zbyl tu zvláštní opar a (polo)vyprázdněné obrazy. Harry Potter 7 pomalu začíná opisovat kruh a jako Uroboros se zakusuje do svého ocasu, rekapituluje a operuje s povědomými rekvizitami, hraje na city (nostalgie je mocná zbraň) – dospělejší reunion pro vytrvalého (během let dospívajícího) diváka/běžce na dlouhou trať. Jenže stačí něco tak pošetilého, jako ta nejnevkusnější erotická fotoshop scéna, aby divák zapomněl na úvodní nadšení. Takže za mě opatrnější 3* s příslibem, že na podruhé to třeba bude lepší. Skutečně tiše závidím všem přítomný spokojeným! Hey, little train! Wait for me! I once was blind but now. I see Have you left a seat for me?

Snaha byla. Akorát Jay Baruchel není Shia LaBeouf.

Dlouho to tu nebylo a už dlouho to tu je. INDIE!!! Nezávislý, lehce stravitelný a z ničeho nevybočující standard, který se může zařadit po bok The Lucky Ones, Sunshine Cleaning a řadou dalších. Avšak s trojlístkem Julianne Moore, Mark Ruffalo a Annette Bening se dalo čarovat mnohem líp. Děcka jsou v pohodě. Já jsem v pohodě. Tenhle film je v pohodě.

Pilot: Darabontovo zamilované maso na pochodu aka The Walking Dead je neskutečně působivým kouskem, z kterého jde mráz po zádech. Kouskem, jemuž pomalejší temto sluší a kde Darabont těží emoce ze scén tam, kde by to nikdo nečekal. A když dojde na postapokalyptické celky vládne, jako nikdy předtím. Že by náběh na nejlepší komiksovou adaptaci tohoto roku? Druhý díl přidává na tempu a nešetří stístěnou atmosférou a krvavými hrátkami ("Byl to dárce orgánů"). Když se ke slovu dostanou baseballka a sekera jde mráz po zádech. Tvůrci si hrají s povinným klišé - úkryt v supermárketu / mrakodrapu a vytírají si s ním patřičná místa. Skutečně to vypadá na jeden z nejlepších zombie projektů posledních několika let. Romero promiň! Ve výsledku to není ani méně ani více mainstreamové. Jen přesně vyrýsovaný seriálový průměr, který se dostal do slepé uličky a neví jak dal. Odklon od komiksové předlohy nastává počínaje třetím dílem a směr, jakým se Walking Dead začnou posouvat kupředu je velmi nešťastný. Co naplat, že čím blíž je velké finále, tím víc je pozadí krvavější, ale postavy čím dál tím míň šťavnatější a vlastně až příliš nezajímavé, protože všechno důležité už bylo řečeno v pilotu a druhém dílu. První a Druhý díl za 5*/Třetí a čtvrtý za 4*/Pátý a šestý ODPAD!!!

Kruh říznutý Disturbií (akorát místo vraha od vedle tu figuruje jedna temná díra do země) a spoustou dalších, převážně hororových, filmů - určený pro dětičky?! Rozhodně příjemné překvapení, kde když už dochází dech přijde na scénu nostalgický a staromilsky nasnímaný souboj s loutkou a závěrečný trikový masakr, kterému styl rozhodně nechybí. Dítětem už nejsem, ale bál jsem se víc, než u hororů ze stáje Michaela Baye.

Sex, drogy a Facebook aneb co dokáže jedna nenaplněná láska a "závist" (asociálního) jedince. Vymazlená „GEEK TRAGEDY“ (Empire), která je skutečně temným, ale proklatě zábavným filmem. Filmem, který v divákovi vyvolá nutkavý pocit, že by svůj „život online“ měl co nejrychleji sprovodit ze světa virtuálních vod. (pozn. Nejlépe ihned!) Noření se do samotné struktury vzniku Facebooku sice nenabízí to, co Nolanova expanze do Morfeovy říše, jenže Fincher, Sorkin a Trent Reznor / Atticus Ross jsou lepšími průvodci a jejich TSN je smrtící zbraní útočící na solar geniální dialogovou smrtští, i když je ve hře jen ten modrý virtuální rybníček. Respektive virtuální země, která kdyby figurovala na mapě světa, hned by se stala třetím nejlidnatějším státem (A Mark Zuckerberg by byl její prezident nebo král?). The Social Network je spotřebním filmem, nikoliv však filmem na jedno použití. Kdo ví, jak moc aktuální bude za deset let. Film roku? Pravděpodobně nikoliv, ale momentálně má pro mě neskutečnou vypovídací hodnotu o jedné době, které jsem shodou okolností součástí. A TO letos už nic netrumfne! S Facebookem a klávesou F5 za lepšími zítřky.

Tic Tac Love Story! JUNO aka Reitmanova účiná optimistická zbraň proti podzimním spleenům. Anyone Else But You!

První sezóna: kojenecký věk - 90% Druhá sezóna: batolecí věk - 85% Třetí sezóna: předškolní věk - 85% Čtvrtá sezóna: školní věk - 90% Pátá sezóna: dospívání - 90% Šestá sezóna: raná dospělost - 85% Sedmá sezóna: Dospělost - 85%

Síla Předčítače tkví především v myšlenkách, které předkládá. Ale způsob jakými je Daldry dávkuje je dosti nešťastný. Katarzního aktu pak v konečném součtu nedojdou ani hlavní postavy ani divák samotný.

Sejmi mě hadrem! Kdo by to byl býval čekal? Nečekaná pecka, které vládne ústřední duo - motivace nemotivace. A nemá na tom podíl jenom festivalové publikum v KV. Na podruhé totiž Knight and Day funguje úplně stejně ne-li líp. Tudíž si zaslouží bumper sticker coby: "Nejlépe fungující návrat do minulosti letošního roku!"