Marthos

Elu, dceru manželů Heglových, měla původně hrát Zdenka Sulanová. Nabízenou roli ovšem odmítla a na její místo byla potom angažována Zorka Janů.

Postavu klášterní schovanky Anny Marie měla původně ztvárnit herečka Zdenka Sulanová, která byla vybrána režisérem Slavínským také pro pěvecká sóla. Nakonec ji nahradila Lenka Podhajská.

Původně měl ve filmu také hrát Zdeněk Štěpánek v roli starého konstruktéra Laurinek, dokonce už byly natočeny některé scény. Jeho postava, která měla celý příběh rámovat, se nakonec ve filmu neobjevila.

Jedná se o poslední český film Nataši Gollové před její nucenou hereckou pauzou. Znovu se před kameru vrátila až v roce 1951 při natáčení filmu Císařův pekař a pekařův císař (1951).

Ve filmu se objevila zpěvačka Jiřina Salačová, která zároveň zazpívala píseň "Opona padá", jejímž skladatelem byl Jiří Traxler.

Ve filmu měl hrát původně menší roli také Jindřich Plachta, ale již natočené scény byly podle svědectví režiséra Václava Wassermana nakonec vystřiženy.

Poslední filmová role Bedřicha Veverky před jeho nucenou hereckou pauzou. Po válce se na filmovém plátně objevil až v roce 1951.

Druhá a zároveň poslední filmová role Lenky Podhajské, která zemřela předčasně v pětadvaceti letech v srpnu 1946.

Ukázky z filmu jsou obsaženy v televizním dokumentu Saša (2008).

Martin Frič získal v roce 1936 za režii filmu čestnou Cenu ministra průmyslu, obchodu a živností.

Zdeněk Štěpánek byl za svůj herecký výkon v roce 1936 odměněn čestnou Cenou ministra průmyslu, obchodu a živností.

František Smolík získal v roce 1937 Cenu ministra obchodu, průmyslu a živností za herecké výkony ve filmech Lidé na kře a Batalion (1937).

Svatováclavskou cenu za rok 1939 si odnesli kameraman Jan Roth a E. F. Burian za hudební ztvárnění.

Hugo Haas získal za svůj herecký výkon v roce 1937 Cenu ministra průmyslu, obchodu a živností. Cena byla udělena s přihlédnutím k předchozí práci.

Otomaru Korbelářovi byla za ztvárnění titulní role udělena v roce 1939 Svatováclavská cena.

Jaroslav Vojta získal za ztvárnění role Kmochova otce v roce 1940 Národní cenu.

Hudební skladatel Otakar Jeremiáš získal za film v roce 1941 Národní cenu.

Národní cenu v roce 1940 za film získali režisér a scenárista Václav Krška, kameraman Karel Degl a hudební skladatel Jiří Srnka.

Jednu z hlavních rolí hrála mladší sestra Lídy Baarové Zorka Janů.

Architekt Alois Mecera získal za film v roce 1940 Národní cenu.