Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Recenze (4 346)

plakát

Článek 99 (1992) 

No nevím, začátek filmu ušel. Mladý vyjukaný doktor se ocitne v nemocnici pro válečné veterány, kde je veškeré dění podřízeno požadavku ministerstva na okamžité snížení výdajů. Nemocnice se tak snaží vykličkovat z různých operací veteránů a zákroků, které by byly drahé. Hrstka doktorů však něco na způsob jednotky MASH a Hlavy 22 dělá celou řadu často i nelegálních úkonů a podvodů, čímž řadu pacientů drží při životě a vrací je do světa jako uzdravené. Problém nastal se vzpourou a náhlouv vlnou patriotických gest, reprezentovaných zejména beznohým vozíčkářem, který pomáhal doktorům organizovat boj proti zlému a šetřícícmu řediteli.... Závěrečná scénka, kdy nadřízený z ministerstva ředitele nemocnice nazve hovnem a de facto jej vyhodí byla už směšná a hlavně trapná. Pád naštěstí částečně vybral projev nového ředitele špitálu, ale je to tak tak na 2 hvězdy...

plakát

Pohřbené duše (2006) (TV film) 

Já naštěstí netrpím na Pattisona a z upíří ságy jsem neviděl ani díl... Trpím ale na RAF a tak jsem do filmu šel z tohoto důvodu. Po lehkém zklamání z dokumentárních záběrů nočních náletů v modrém filtru s mixem současných interiérových záběrů Lancasteru jsem si říkal no ok. Je to jen jakási vysvětlivka pro to co přijde. To, že to pilot během letu schytá se píše už na přebalu DVD takže ani zde se žádné překvapení nekonalo. Dál už film byl lepší. Vojenská ambulance RAF odveze Tobyho do sanatoria. Jedná se o klasické anglické sídlo zasazené do podzimní krajiny (možná letní - ona ta Anglie si je dost podobná vyjma zim) krákajících vran. Takovýchto zámečků a starých sídel za války armáda zrekvírovala pro sanatoria a výcvikové tábory celou spoustu, majitele vystěhovala a platila jim nájemné. Pilot to koupil do páteře, takže je od pasu dolů ochrnutý. Zde tleskám Pattisonovi, protože ochrnuté nohy předstíral dokonale. K jeho nepohyblivosti, která je mu umožněna jen s vozíčkem se mu v noci do hlavy vkrádají noční můry. Vidí oběti, které zabil při bombardování německých měst, zejména ty civilní. Strach z můr vede k nespavosti což umocňuje jeho paranoiu a vnímání podivných zvuků a vjemů. Kdo o tomto tématu něco ví, nebude se tak pohoršovat nad výčitkami svědomí hlavního hrdiny. Mladí muži za války vstupovali do letectva z běžného života, málokdo byl hotovým cvičeným vojenským pilotem před válkou a otrlým k hrůzám boje. Řada lidí z normálního světa náhle létala s bombardéry a devastovala města nepřítele. Samozřejmě že pozitivním argumentem byl boj za správnou věc a proti tyranii. Přesto řada z nich měla veliké výčitky svědomí (často až po válce zejména po tom co viděli záběry ruin německých měst). Zkrátka ne každý dokázal nenávidět až za hrob, řada vojáků se ze svých činů zkrátka zbláznila byť byly dělány pro vítězství svobody. Toby je v tomto filmu na tom podobně. Toho námětu si cením. Konec je skutečně trošku zmatený a závěr jsem ani já moc nepochopil. Hlavně přítomnost doktora.... Dávám dvě hvězdy za zajímavý námět a výkon Pattisona.

plakát

Pohwa sogeuro (2010) 

Být Asiat a Jižní Korejec, asi bych byl více zasažen. Díky tomu že nejsem, mám k filmu trochu odstup. Válečné scény jsou fascinující. Ale něco málo tomu k dokonalosti chybělo. Podobný film je: Hrdinové války.

plakát

Hrdinové války (2007) 

Svým způsobem je tento film dost podobný filmu 71: Into the Fire - Pohwa sogeuro . Myslím tím teď zpracování bojů. Samozřejmě každý z filmů ukazuje tváře války ze svých pohledů. Hrdinové války jsou pohledem z revoluční strany (tedy Maovské a rudé) a ukazují část Čínské občanské války. První dvě třetiny filmu jsou strhující a bojové scény nemají chybu. Tvůrci si evidentně dali dost práce se sehnáním dobové techniky, uniforem a zbraní. Hlavním hrdinou je charismatický kapitán, který dostal rozkaz se svojí jednotkou hájit strategický důl a tím ústup celého pluku do posledního muže dokud nezazní signál k ústupu. Během odrážení dalších a dalších vln nepřátelských útoků se mezitím celý pluk včetně velitelství stáhne a nechá jednotku bez pomoci a bez výzvy k ústupu. Ta je nakonec nepřítelem celá rozdrcena. Přežije jen kapitán, který zbytek filmu dávno po válce v už budovatelských časech pátrá po vstupu do dolu, kam uložil mrtvé ze své jednotky. Nechce se smířit s oficiálními hroby bezejmenných vojínů. Jak vidno z filmu nenalezení těl mělo důsledky i pro pozůstalé. Rodina muže který padl v boji měla nárok na trojnásobnou dávku rýže oproti rodině, která měla jen nezvěstného...Bavíme se o padesátých létech v Číně, zdevastované válkou s Japonci a o období hladomorů. Ten závěr je patetický a občas jsem si myslel že už je díky vysvětlujícím závěrečným tituklkům konec, ale film dále pokračoval dál... Ačkoliv vlastně reprezentuje tu rudou stranu a tedy ty zlé, přesto mu nelze upřít velmi citlivý lidský pohled na tento konflikt. Boj kapitána s úřady o nalazení těl svých druhů (důl obnovil těžbu a kapitán svým amatérkým kopáním brzdí plán těžby) je velmi dojemný. Kdo se chce na konflikt dost podobný válce v Korei (mimochodem i z té je zde epizodka) podívat z druhé strany barikády ať nemešká.

plakát

Zkáza lodi Gustloff (2008) (TV film) 

Na TV film to ušlo. Samozřejmě se tam více mluvilo než dělo. Do toho nacisti, agenti, láska, hodný kapitán, fanatik, zlý kapitán bla bla atd... Řada reálií však seděla. Zejména živelné nastupování uprchlíků (díky čemuž se dodnes neví přesný počet obětí) bylo věrně znázorněno a i některé animované pohledy na Gustloffa se mi líbily. Ve srovnání s touto katastrofou a počtem civilních (zejména dětských a ženských obětí) je ztroskotání Titanicu jen malým žblunknutím.

plakát

Podzemní pevnost (1973) 

Scénář je proto tak super, že ho nikdo nenapsal, ale že se to zkrátka stalo. Být hlavním hrdinou bych to tak super neviděl. Ani já nebyl ze zpracování až tak nadšen, ale říkám si co na tom měnit a točit jinak? Betonové kobky a minimum světla, s tím se kromě hereckých výkonů moc dělat nedá.

plakát

Okres na severu (1981) (seriál) 

,,My nezapomínáme, to si nemůžeme dovolit! '' Z téhle věty sekretářky soudruha Pláteníka - tajemníka ONV KSČ zamrazilo...Jo, tehdy mělo každé řemeslo svůj film. Soudruhu Pláteníkovi jde o prospěch každého občana, který si k němu přijde postěžovat i o problémy a rozvoj místní chemičky... Hlavní roli si střihl kovaný komunista Moučka, manželku mu dělá kovaná komunistka Švorcová. V seriálu se více či méně mihne i vícero socialistických hvězd, přičemž převládají herci, kteří už za sebou měli nejeden komunistický ideologicko-poučný humáč. Za zmínku stojí i pekelná hudba, která připomíná budovatelské pochody vyřvávané rozhlasem po drátě. To se prostě musí vidět. Mazec. Hvězda za to retro, protože podívat se do takovéhleho Jurského (komunistického) parku se v tak ucelené formě jakou nabízí tento seriál jinde nepodaří ! *

plakát

Stůj, nebo se netrefím! (1997) 

Pokus obšlehnout staré válečné komedie jimž vévodí Velký flám (množstvím zvratů, záměn atd. - nikoliv dějově) , zde evidentně nevyšel a situaci nezachránila ani celá plejáda známých herců s Abrhámem v čele. Ani ten si se svojí postavou evidentně nevěděl moc rady... Navíc já prostě když někdo v dnešních komediích běží, zakopne, spadne a řekne jauvajs (a to 3 x po sobě) to už neberu moc jako chytrý humor... To se dalo akceptovat v němých groteskách. Zde těch různých pádů (navíc často špatně zahraných), vykulených rádoby vtipných výrazů atd...bylo zkrátka moc a hlavně často ve chvílích, kdy to vyznívalo spíše trapně.. Zkrátka - koukat se na to dá, občas se člověk i usměje převážně slovním dvojsmyslům, ale to je vše. Tu druhou hvězdičku dávám za nasazení autentické bojové techniky - především u závěrečné honičky . Ty Sdkfz by měly být vzorem nejednomu západnímu snímku, kdy režiséři mají nepochopitelnou zálibu v přestříkávání amerických halftracků M3A na šedo a domalovávají se na ně kříže... * *

plakát

Velký flám (1966) 

Nr. 1 ze všech francouzských komedií. Nad Paříží je sestřelen čtyřmotorový bombardér RAF B-17. Osádce se nad okupovaným městem podaří vyskočit padáky, žel každý dopadne do jiné části města. Místem setkání osádky před společným útěkem jsou veřejné lázně. Poznávacím znamením bude pískání šlágru tea for two :-) Frantíci mají dle mého názoru trochu komplex s tím jak válčili a jak se nechali převálcovat. Proto vznikla celá řada komedií, kde wermacht je banda tupounů a chrabří vojáci ( Sedmá rota )či odbojáři jim to tvrdě natřou. Každopádně tohle je klasika a smát se budete od začátku do konce. Just tea for two , And two for tea, Just me for you, And you for me...

plakát

Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) 

Máte poslední přání? Jo, až příští rok pojedeš na dovolenou, dej pozor ať ti nenastydnou záda, budě Tě trápit ischias..Jo, jo srandičky, srandičky - chopte se ho :-)))) Super komedie, plná záměn, zvratů ve stylu francouzských komedií s Funesem. Pár nácků přežívajících v Jižní Americe se chce vrátit prostřednictvím cestovní kanceláře z budoucnosti (CK se specializuje na lety do historie) s ukradenou americkou bombou do druhé světové války a zbraň nabídnout Hitlerovi. Bohužel, jak už tomu v komediích a chronoletů bývá, náckové se do historie vrátí, ale ne do období které chtěli....

Časové pásmo bylo změněno