Big Bear

Prduch Sly a další si zase dali rande a tentokráte sebrou nabrali další kámoše slavných jmen jejichž zlatá éra coby akčních hrdinů skončila již dávno a dávno při pádu Železné opony. Postradatelní 1 byli dobrým nápadem, dvojka také ještě ušla a nám pamětníkům se připomněla všechna ta zvučná jména i ksichty, které ač poznamenané vráskami a tukem stále připomínaly všechny ty Ramba, Terminátory, Univerzální vojáky atd... Bohužel trojka mi místo slavných jmen dávných borců připomněla ruličku od hajzlpapíru. Takovou tu ruličku, co zbyde, když to jemné použijeme na účely čistě osobní potřeby. Víte proč se nemá házet tato rulička do papíru jako součást tříděného odpadu? Je už totiž z recyklovaného papíru. Celulózy je v ní tak málo, že z toho prakticky nic moc už nevyrecyklujete a novej papír (ani tu ruličku) neuděláte. Proto se má vyhazovat a jeden výrobce je dělá dokonce splachovací. A tak je to is Expendables 3. Jsou totálně vyrecyklovaní a vhodní tak akorát ke spláchnutí. Na čtyřku už koukat (pokud bude) nebudu. Hvězdu za Mela jako modrookýho záporáka a za ty lokace Azáristánu :-) Ten vymlácenej hotel s kasínem byl dobrej! Dva granáty. * *

Pro nás letecké fandy je tenhle film stejnou ikonou jako je pro milovníky akčních věcí Rambo, nebo pro milovníky Sci-fi Vetřelec. A pro ty z nás, kteří mají v úctě navíc naše kluky, kteří také v modrých battledessech nejen v Bitvě o Británii, ale i u nočních perutí, naší slavné třistajedenáctky či jinde tepali Němce až do úplného konce je tenhle film nutnost. Vždy mne mrzelo, že se v něm dostalo prostoru Polákům a né Čechoslovákům. Naštěstí jsme tam na konci také zmíněni. A proti bratrům Polákům nic, bili se jak lvi! Film sám má pomalejší rozjezd, ale jak dojde na letecké souboje (mimochodem snímané z bývalých střeleckých věží a prosklené přídě speciálně upraveného Mitchellu B25) není filmu co vytknout. Mne mrzí, že ze Skopčáckých bombrů uvidí divák je He111, ale chápu, že Dorniery asi nešly sehnat. Scény na zemi jsou na tom o poznání hůře, zejména Spity zasažené na zemi po celkem efektních výbuších se skládají jak papundeklové krabice... Až moc na nich bylo vidět, že jsou jen ,,jako'' :-). Je velká klika, že Luftwaffe nevěděla, že RAF jede na krev a dlouho by takový nápor nevydržela... Naštěstí můžeme těm nemnohým být za mnoho vděčni. V Anglii je po válce uctívali jako hrdiny, u nás komunističtí sráči tyto odvážné muže zavírali do kriminálů a nutili je rubat uran. Nikdy nesmíme zapomenout!!! Za mne je to za 5 salv z Hurricanu do prosklené kabiny Heinkelu.... * * * * *

Amatérské po všech stránkách... Snaha natočit dokument o záhadné smrti místní hraběnky se jaksi minula. Nejen, že ,,štáb'' nic neobjevil, celý ten dokument byl prostě divný. Hudební doprovod snad aby působil hororově byl směskou industriálních zvuků, varhan a synťáků. Sochy na hřbitově nasvícené zelenou lampou také nevypadaly nijak hrůzněji než bez nasvětlení... A tak asi nejstrašidelnější co jsem ve filmu viděl byla ona sama postava průvodce Otomara Dvořáka v černé bundě a černé kšiltovce. Dokonce to byl možná právě on, kdo vyplašil koně hraběnky... Na tohle se těžko dělá hodnocení. Jako amtérská věc si to hvězdu zaslouží, pokud to bylo míněno vážně tak je too fakt slabota... dávám jeden kříž. *

Co se týče nápadu, nemám výhrad. Po delším čase kdy animáky pravidelně zaplavující kina a TV obrazovky už pomalu začaly nudit i děti, se tu objevil tenhle originální kousek. Máme totiž možnost nahlédnout do řídící části mozku odkud se ovládají emoce. Pamětníkům připomenu Křečka v noční košili, kdy s podobným nápadem ovládat někoho (avšak zcela) už přišlo na konci osmdesátých let naše geniální duo Macourek - Vorlíček. Zde se však jedná výhradně o emoce. Jak říkám, nápad byl geniální, zpracování kouzelné, barevné, příjemný byl i cz dabing. V prvních 20 minutách jsem s úžasem sledoval ten svět strachu, odporu, radosti či smutku Riley od jejího narození po její jedenácté narozeniny. Jenže.. Amíci si prostě libují v destrukci všeho druhu a duševní svět Riley destrukce postihne také... Neříkám, že něco z toho nebylo nutné, ale během sledování jsem se přistihl, že je tam toho prostě moc, že mne to nebaví... Děj to nedělalo napínavějším, spíše to nudilo jako cosi co zdržuje, natahuje, nastavuje... Asi každý dopělák koukající s dítky totiž tušil, že stříbrný Greyhound nakonec neodjede a pokud ano, nestane se z Riley Půlnoční kovboj... Když to vezmu kolem a kolem, řekl bych, že to na menší děti bylo místy moc komplikované, o to více si v tom našli možná rodiče. Ta vyváženost tam však místy dost haprovala. Jestli jsem z něčeho umíral, pak to byly náhledy do velínů dospěláků! Vrcholem všeho bylo setkání Riley s chlapcem a pohled do kočičího velína!:-)))) Vlastníte-li kočku, závěr filmu Vám urve bránici. Kdyby šlo dát 3 a půl, dal bych, ale na 4 to nemělo. Takže dávám 3 pěkné klíčové vzpomínky a PIXAR vítám zpět, mezi velký kluky. * * *

,,Hunte! Uvědomujete si, že jste právě vrátil americko-britské vztahy do období americké revoluce ?'' :-))) ----Tomuhle snímku by se spíše hodil název Running Man! Hunt tam totiž opravdu neustále běhá, skáče, plave, jezdí... Akce střídá akci až jsem se nachytal, jak sice efektně natočené honičky ale zatraceně dlouhé chvilkami nesleduji, protože mne nudily. A to je problém tohoto filmu. Koneckonců to tu popsali jiní. Akce zcela vyplňuje děj snímku. Na samotný příběh moc prostoru není a příběh sám je navíc dost komplikovaný. Jak by ne, když zlobivci se dostali do center tajných služeb, nikdo nikomu nevěří a jedna zastírací akce střídá druhou... Chvilkami ani nevíte pro koho vlastně hrdinové pracují a zda bojují proti těm správným padouchům. Naštěstí to ví Ethan a tak vše nakonec dobře dopadne. Ethan je totiž něco jako 007. I jeho přitahují Ethan-girls, jak řekl ve filmu šéf CIA - Ethan je jako osud... Co se mi na filmu moc líbilo a co jsem si u předchozích Missions nevšiml byla ta nadsázka. Stejně jako Bond byl v prvopočátku brán s nadsázkou a v posledních díle se bere čím dál více a více vážně, tady je skoro naopak. Řada scének i dialogů zde byla vyloženě vtipná a např. u úvodní akce s letadlem jsem dokonce chvilku čekal (míněno s nadsázkou), zda se na scéně objeví Rowan Atkinson se slipy na hlavě v nichž bude zasunuta baterka... Filmu bych kupodivu vytkl tedy přehršel akce a nedostatek kecání! Chválím hlavního záporáka Harrise nejen kvůli nepříjemné vizáži, ale hlavně kvůli nepříjemnému syčáku kdykoliv promluvil. Naštěstí můžeme klidně spát na psát si na csfd komenty, protože IMF a Ethan Hunt bdí... Dávám za 4 nezjistitelné účty Syndikátu. * * * *

Kriminálka ničím nevybočující z balíku podobných filmů z let osmdesátých. Bartoška šlohne prakticky zcela náhodou zloději tašku plnou pětistovek s partyzány coby náhodný svědek přepadení spořky. Za nedlouho kdosi volá a chce kupodivu tašku s prachama zpět. Jirka se ale nadité tašky hned jen tak vzdát nechce a stupňující se žádosti nebere moc vážně. Pak se ale začne střílet i unášet a to už jde do tuhého. Nezbývá nic jiného než přikvačit pro pomoc na VB, tam ale samozřejmě o schované tašce nic neřekne... Bohužel o lupu ví ještě někdo, kdo nakonec Bartoškovi zle zavaří. Inu není nad pomoc v nevhodnou dobu! :-). Tři kapky žíraviny. * * *

Hezká pohádka o strašidýlku, která byla vždy součástí ,,Vysílání pro mateřské školy''. Alespoň si nevybavuji, že bych ji někdy viděl samostatně. To si děti ve školkách v určený čas sedli před TV obrazovku a mohly (pokud to soudružky učitelky dovolily) sledovat tento pořad ČT , který jako jediný byl určen v celém vysílání této věkové skupině. Fanfulínek vždy začal hranou pasáží kdy Jiřina Bohdalová se svojí bílou Aerovkou navštívila vždy nějaký hrad se svým strašidýlkem Fanfulínkem. Posléze se pohádka stala loutkovou a strašidýlko si na hradě vždy našlo nějaké jiné strašidlo, se kterým si povídalo nebo mu nějak pomáhalo. Ačkoliv by se mohlo zdát, že pohádka o strašidlech na hradech a zámcích nebyla pro malé prcky tou nejvhodnější, děti včetně mne ji mívaly rádi. Zajímalo by mne co by na to říkaly děti dnes. Samozřejmě velkým mínusem k dnešku je, že pohádka byla tenkrát černobílá. * * *

Skvělá severská záležitost! Čím to, že mně ty jejich krimi thrillery tak baví? Jména nevyslovitelná, většinou tmavé prostředí, zima... Zabijáky jsem sledoval opravdu jedním dechem. Konec skončil skvěle a těch pár nelogičností odpouštím... Tím myslím akční zápletku. Jinak konec sám, také super. V americkém filmu bychom viděli jak taťka se synem spolu nakonec navštíví hambárnu a tam si spokojeně u burgru s hranolkama poláčí... Herci mi moc sedli, hlavně ústřední duo. No a Kristen (coby mlaďounká studentka) byla sladká a kdyby ke mně domů přišla takhle promoklá a chtěla osušit.. asi bych jí také neodvezl na její kolej. :-) navíc mi připomněla jednu mojí spolužačku. Na rozdíl od ostatních zde komentujících jsme neviděl předchozí ,,díl'' ale při čtení komentů shledávám, že je to možná dobře. Tenhle film rozhodně doporučuji! Dávám za 4 trofeje. * * * *

A já si mylslel, že akční béčka navíc odehrávající se v Asii (v tomto případě na Filipínách) se přestala točit někdy na začátku devadesátých let... Nechápu Williamse, to už opravdu nemá v čem hrát? To tu musí hrát idiota s ještě idiotštější rolí? Vtipné na tom bylo to, jak vždycky šel někdo někoho osvobodit a zůstal tam. Do toho zápletka taťky s dcerkou, no tedy to byl brak. Doba však pokročila a tak se tu místo Vietcongu bojuje s odnoží ISIL! Vrcholem všeho byl komentovaný závěr. Uhhh jdu si pustit Missing in Action abych si spravich chuť, protože když béčko z džungle, tak jedině s Chuckem. Dávám za jeden vysílač. *

Šílená věc ze šílené země. Vybavil se mi při tom Hotel Rwanda a hlavně Mad Dog... Kolik takových dětí přišlo o své dětství a zemřelo? A kolik jich mělo to štěstí, že přežily a staly se z nich malé zabijácké bestie bez soucitu? Agu, snad zasažen návštěvami kostela z časů před či snad že byl přemýšlivější, si to vše uvědomuje... Smutný fakt, že až to skončí, už si nikdy nebude hrát. Jakmile totiž svým AK a mačetou zabijete pár lidí, změní vás to. Dětská duše ihned a navždy zestárne. Obávám se, že Agu byl svým myšlením byl světlou vyjímkou. Lakmusovým papírkem, kterým nám filmaři předvedli tu celou hrůzu. Nenapadá mne jak z toho ven a ačkoliv mi je těch lidí líto, jsem rád, že se to děje tam a né tady.. Ty neustálé boje mezi různými frakcemi, kmeny, boje o míle savan a městeček s hliněnými domky s orezlými střechami z vlnitého plechu. Ale také boje o naleziště drahých kovů, diamantů a zlata... Jenže... Ono se to sem k nám teď valí otevřenými dveřmi... Tihle lidé a nejde jen o Syřany mají ,,obohatit'' naši kulturu? Padá na mne deprese. Dávám za plný počet hvězd, protože takovéhle téma asi už lépe natočit nejde. A z čeho jsem byl opravdu paf, byly herecké výkony prakticky všech. Ať už šlo o velitele nebo samotného Abua. Také chválím skvělý hudební doprovod! Dávám tedy 5 kouzel proti nepřátelským střelám. * * * * *