tomtomtoma

Upraveno v září 2021. Film Příběh služebnice je vlastně melodramem v extrémně patriarchálních podmínkách života. Volker Schlöndorff vychází ze stejnojmenného románu kanadské spisovatelky Margaret Atwood z roku 1985, ale jeho záměr se ne zcela vydařil. Výsledek působí spíše jako klaustrofobické melodrama, než hříčka o starozákonní militantní totalitě. Z románové předlohy i z filmu je cítit ženský vzdor k mužskému pohlaví, což sice pudově přijímám se skřípěním zubů, ale s ohledem na moderní dějiny člověka je pochopitelný. Margaret Atwood otevřeně naráží a též doráží na patriarchální řád běhu světa z podhledu vlastních zkušeností, ale využívá i dobové reálie Spokojených států, západního vyspělého světa, východních totalit a muslimského fundamentalismu. Zvláště ostře to schytávají politické a náboženské atributy doby ze Spokojených států, byť inspirace je čerpána z vícero míst. Filmová adaptace zůstala na půli cesty, úchvatné je barevné rozložení i choreografie obrazu z náchylností a fantomů, ale satira politické hrozby prohrává s romantickou operou melodramatické potřeby lásky. Hrdinkou příběhu je Kate, neboli Offred (průměrná Natasha Richardson), žena, kteráž v zákeřných ohybech osudu pragmaticky přijímá úlohu otrokyně, aby přesto nepřestala doufat v záchranu a lásku. Hlavní mužskou postavou je velitel (příjemný Robert Duvall), jeden z nejmocnějších mužů ve státě Gilead v patriarchálně teokratickém totalitním uspořádání moci. A každá moc má privilegované postavení. Důležitou postavou příběhu je Serena Joy (zajímavá Faye Dunaway), velitelova manželka v jistém sebezapření a v žárlivé obezřetnosti z běhu životních pravidel a zákonů. K významnějším postavám patří také velitelův osobní řidič a jeho pravá ruka Nick (průměrný Aidan Quinn) a kamarádka Kate, rebelující a zlomená systémem Moira (zajímavá Elizabeth McGovern). Z dalších rolí: příkladná vychovatelka služebnic "teta" Lydia (Victoria Tennant), služebnice a členka odboje Ofglen (Blanche Baker), psychicky labilní služebnice Janine, neboli Ofwarren (Traci Lind), nebo služebnice světící kněz (J. Michael Hunter). Film Příběh služebnice má sic své drobné kvality, ale i ty vlastně poslouží ku prospěchu a zdaru romantického melodramu za extrémních politických podmínek. Nepovedená to masturbace, která započala jako příslib nevšední orgie s konkubínou.

Přepsáno v únoru 2019. Hadí vejce se setkává ze strany diváků spíše s nevděkem, byť je svou strukturou příběhu nezvykle přístupnější. To se samozřejmě nelíbí uctívačům Bergmanových ryze intelektuálních filmových hrátek. Noirová atmosféra důkladného a neodvratného rozkladu společnosti bývá na překážku těm ostatním. Americké peníze umožnili dokonalou výstavbu prostředí swingové bezstarostnosti i strachu a beznaděje úpadku a zmaru. Zápletka rafinovaně využívá hrůzu známé minulosti k sugestivnímu vykreslení mysteriózního tajemství. Rok 1923 v německé bolesti národní porážky je předobrazem nadvlády pekla na Zemi. Bída a politická nestabilita vyvolává z lůna podsvětí extrémistické nálady a sadistická krutost je nejpřirozenější podobou osobní frustrace a zášti člověka. Nejsilněji vylíčeným pocitem je strach, v úprku se valí temnou uličkou, padá na kolena pod údery hořících pendreků, chvěje se strachy před každým rohem a pomalu následkem vyčerpávajícího útěku umdlévá. Lidský život nemá valnou hodnotu a jednoznačným vítězem doby je strach. Hlavní postavou éterického strachu je Abel Rosenberg (pozoruhodný David Carradine), americký Žid lotyšského původu a úspěšný cirkusový artista. Nečekaná bratrova sebevražda spouští soukromý očistec. Před strachem se utíká do alkoholového otupění, realita pod vlivem nestabilního chvění mění každou chvilku svou nejasnou podstatu, pravda je nebezpečný přepych, nic nemá trvalejší ráz. Strach se brání podrážděností a sebepoškozováním. Mysteriózní záhada neuznává pravidla, lidský duch je nemilosrdně testován a nezvratně poškozován. Hlavní ženskou postavou je Manuela Rosenberg (zajímavá Liv Ullmann), bývalá Abelova švagrová a schopná cirkusová artistka. Její intimita je nakažena nejistým pocitem viny a prostředí strachu se projevuje zvětšující se mírou odevzdanosti, ve které je důmyslně posouvána pokusnou manipulací a pevným přesvědčením nadřazenosti. Budoucnost nemá nadějné vyhlídky. Výraznou postavou je berlínský policejní komisař Bauer (sympatický Gert Fröbe), snaživý vyšetřovatel série záhadných úmrtí. I zastánci demokracie mají své právo na hysterii v celé kráse rozporuplnosti. Důležitou postavou je Hans Vergérus (zajímavý Heinz Bennent), Abelův známý z dětství, ctižádostivý lékař a vizionář chmurné budoucnosti. On tahá za nitky posedlosti ve víře v obnovenou národní velikost bez omezení lidské přirozenosti ve formě agrese. Morální dilema lze ve zvrácenosti vždy obhájit. Z dalších rolí: zpovídající americký kněz (James Whitmore), počínající impotencí zaskočený Monroe (Glynn Turman), možnost úniku nabízející cirkusový principál Hollinger (Georg Hartmann), přepjatě ostražitá Manuelina domácí paní Holle (Edith Heerdegen), policejní sekretářka slečna Dorst (Kyra Mladeck), nadřízení Abela v nemocničním archívu Dr. Soltermann (Fritz Strassner) a Dr. Silbermann (Hans Quest), vysmívající se prostitutka Stella (Grischa Huber), či rozhořčení manželé Rosenbergovi (Toni Berger a Erna Brünell). Hadí vejce je úchvatný film v obrazových kompozicích zkázy a strachu. Život bez jistot a psychologické tápání je strhující ve způsobech a opravdovosti vykreslení niterného chaosu. Působivý zmar lidské existence!

Tento film splnil naprosto přesně to, co jsem od něj čekal. Nezardívající se komunistická propaganda, kde jen bolševici a strana jsou pravdou a vše ostatní je podlé a zákeřné. Navíc jsou k spatření dobré herecké výkony, ale i velmi toporné. Duch filmu je ale velmi nechutný. Přesídlování krušnohorského městečka. Všichni Němci, povětšinou tvrdě pracující lidé, jsou vesměs vyhnáni ze svých rodných míst a nahrazeny nadšenci, zlatokopy, flákači a lůzou. Krušné hory jsou příjemným místem, až na městečka a vesnice, neboť dlouhodobé působení českého komunistického živlu nepřidávalo nic na jejich krásách, spíše naopak. Beznadějná šeď a omšelá jsoucnost jsou toho důkazem. A tak přichází trojice kamarádů: Bagár (neuvěřitelně toporný Ladislav Chudík), komunista tělem i duší, který velí postupnému přebírání oblasti do rukou komunistů (byl to od nich neuvěřitelně chytrý tah k budoucímu převzetí moci), Antoš (Jaroslav Mareš), kterému je umožněno otevřít svojí autodílnu, a Trnec (dobrý Karl Höger), který z nízkých buržoazních pohnutek na osobní obohacení přebírá místní textilní továrnu. Naštěstí pro společnost je jeho poživačnosti zjednán konec a továrna spravedlivě zkonfiskována ve prospěch lidu (nebo alespoň jejich představitelů). Z Němců se musí zmínit fanaticky křičící nacistka Elsa Mangrová (Marie Vášová), neméně fanatický Prüll (Radovan Lukavský), bojacný tajemník Tietze (dobrý Zdeněk Štěpánek), podvraťácký pošťák Smola (Vladimír Řepa) a komunista Palme (Karol L. Zachar), který se nechal odsunout dobrovolně, aby mohl šířit myšlenky komunismu mezi popleteným německým lidem. Z nově příchozích pak Postava (Jiří Plachý), který hned dostal nejlepší statek a pozemek, mladý naivní Mareš (Vilém Besser), který byl hned vzat do předsednictva, poštmistr Brendl (František Smolík), který přišel na to, že komunismus je nejlepší volba a angažovaný dělník Dejmek (Jaroslav Průcha), jehož dcera Zdena (Antonie Hegerlíková) ukončila Bagárovu samotu. Proletáři všech zemí, spojte se, ostatní bijte, vyžeňte, či zabijte! Většinu lidu si pak podrobte strachem a pak pomalu bankrotujte, protože poživačnost a neschopnost vašich představitelů je neobyčejně nabobtnalá.

Upraveno v květnu 2021. Hamlet, tragédie prince dánského, patří k nejznámějším dílům slavného anglického dramatika Williama Shakespeara. Moje intimita dávává přednost Chabrolově Ofélii, ale pokud si mám vybrat Hamleta v celém uhrančivém přesvědčení britského shakespearovského dědictví, zvolím vždy filmovou adaptaci Laurence Oliviera. V dobré víře se vyhýbá předlouhému času hry zkracováním nebo vynecháváním, básníkova tragédie se skví v estetickém orámování obrazů, prostor, kamenoví gotiky, řasení oblouků, na tajnosti se číhá za závěsy, verše mají estetický rytmus a noří se do niter vnitřních světů. Královská moc a věrní společníci: závist, intriky, pomstychtivost, podezřívavost, pocit ublížení, a výsledkem hrátek o moc je krvavá lázeň, která neodpouští. Titulární postavou jest Hamlet (vynikající Laurence Olivier), princ dánský, mladík s pocitem zrady a zloby niterného zhrzení v příznačné oidipovské nitce. Pomsta je hlavním přáním, pro něž, přes celkovou opatrnost, vše zboří. Důležitou postavou je Claudius (velmi dobrý Basil Sydney), dánský král, sedící čerstvě na trůnu po bratrově smrti, a Hamletův strýc. Radosti a strázně uchvatitele trůnu v jeho udržování se v moci. Významnou postavou je Gertrude (velmi zajímavá Eileen Herlie), dánská královna, Hamletova matka a Claudiova žena. Sladký život v bezstarostnosti je narušen Hamletovou nechutí se smířit. Hlavní ženskou postavou je Ofélie (pozoruhodná Jean Simmons), dcera šlechtice, králova komořího. Je zcela poslušnou dcerkou, a zároveň důvěřuje velikosti lásky, ale nevinnost je přeci obětí pomstychtivosti. Výraznější postavou je také Polonius (zajímavý Felix Aylmer), lord Chamberlain, nejvyšší králův komoří a Oféliin otec s rozmanitými způsoby dohledu a špehování. Z dalších rolí: Hamletův kamarád z dětských let, nezávislý pozorovatel Horatio (Norman Wooland), žalem ze smrtí otce a sestry Ofélie rozpálený Laertes (Terence Morgan), strážci nočních hradeb, vystrašení duchem, Bernardo (Esmond Knight) a Marcellus (Anthony Quayle), první muž v kočovné divadelní společnosti (Harcourt Williams), či herci v rolích královského párečku (Patrick Troughton a Tony Tarver). Hamlet pod dirigentskou hůlkou Laurence Oliviera je působivou filmovou tragédií. Uchvátí estetikou obrazu, v nich je ta síla poezie niterného chvění, bolesti a touhy. Shakespeare na pravý britský způsob v tom nejlepším jeho smyslu slova!

Příjemně rozverný komediální příběh z drsných vikingských časů. O nespokojeném Erikovi (Tim Robbins), kterému přišlo monotóní a přízemní všeobecné a všudypřítomné násilí a hrubost. Bezcílné bylo drancování a plenění pro další expedice a vypravování expedic pro další plnění a drancování. A tak se s neohroženými druhy vydává na dlouhou a nebezpečnou cestu do daleké země Hy-Brazil a až na práh samotné ohnivé díry zmaru. Chce vrátit na oblohu jas slunce a povýšit život člověka na něco více ušlechtilejšího. Místo toho přichází barbarský zánik mírumilovné země Hy-Brazil, jejíž král Arnulf (skvělý Terry Jones) sršel neochvějným optimismem a nespornou zálibou v hudbě. Nechybí půvabná dívka, dcera Arnulfa, princezna Aud (Imogen Stubbs), která rozhodně netrpí ostýchavostí. Dále mocný nepřítel, který výpravu pronásleduje, aby v rozhodné bitvě utekl na hlavu poražen: Černý Halfdan (dobrý John Cleese), sadista s neobyčně propracovaným systémem zastrašování. A obratný manipulátor lidských skutků: kovářský pomocník Loki (Antony Sher), tak lačnící po budoucím bohatství. Z členů výprav je nutné zmínit kováře Keitela (Gary Cady), zběsilého Svena (Tim McInnerny), jeho nespokojeného otce (Charles McKeown), vysmívajícího se Thorfinna (Richard Ridings), bojácného Ivara (John Gordon Sinclair) a křesťanského misionáře Haralda (Freddie Jones), který měl výlet ochuzený o všechny strašidelnosti a božský svět Vikingů. Vtipně a nenásilně hravé, rozverně nebojácné, plné smrti a životního optimismu.

Trochu naivní drama o pohraničnících na americkomexické hranici. Určitá lidskost a pochopení se skrývá za nově příchozím Charlie Smithem (Jack Nicholson), který je konfrontován s korupcí a bezbřehým vyděláváním na převaděčství ze strany pohraničníků. Tato větev je zastoupena šéfem pohraničníků Redem (Warren Oates) a zvláště všehoschopným Catem (dobrý Harvey Keitel). Ty ještě doplňuje mexický mafiánek Manuel (Mike Gomez). Charlie se pod tlakem své konzumní manželky Marcy (Valerie Perrine) přidává na stranu zkorumpovaných, aby pak pod tíhou svědomí s braním životů a okouzlen mladickým půvabem mladé Mexičanky Marie (Elpidia Carrillo) obrátil. A přes velké překážky všechny zlé dostane. Má to pár velmi slibných míst, dobrou atmosféru, ale jako celek je to sráženo do průměru svou naivní polohou o tom jak lidská spravedlnost vítězí nad chamtivou zkorumpovaností policejních příslušníků.

Kvalitní kriminální thriller, který už byl sice několikrát zpracován, takže nepřekvapí svým odhalením skutečných pachatelů. Ale i tak nabízí kvalitní napínavou podívanou. Slavný belgický detektiv Hercule Poirot (dobrý Peter Ustinov) namá klid ani na své dovolené. Spolu s plukovníkem Racem (David Niven) musí vypátrat vraha bohaté ženy Linnet Ridgeway (půvabná Lois Chiles). Jako na potvoru všichni pasažéři na výletní lodi mají velkou motivaci pro její smrt. Jako služka Linnet Louise Bourget (půvabná Jane Birkin), kterou nechtěla uvolnit ze své služby, nebo Linnetou žalovaná spisovatelka románů Salome Otterbourne (Angela Lansbury). Obě ale také umírají. Další podezřelí: bohatá Van Schuyler (Bette Davis), která toužila po Linnetiných perlách, její svérázná a vzteklá společnice slečna Bowers (Maggie Smith), jejíž rodina byla sražena na dno Linnetiným otcem, mladý komunista a nepřítel bohatých Ferguson (Jon Finch), dcera spisovatelky Otterbourne Rosalie (Olivia Hussey), americký právník Linnet Andrew Pennigton (George Kennedy), který zpronevěřil dosti peněz, a doktor Bessner (Jack Warden), který byl s Linnet ve velkém sporu. A nakonec dva skuteční pachatelé, kteří se zdáli mimo podezření: Linnetin manžel Simon Doyle (Simon MacCorkindale) se svojí milenkou Jacqueline (půvabná Mia Farrow), kteří měli skvělí plán a dobré provedení, ale nepočítali s Herculem. Hercule měl styl práce takový, že postupně obvinil všechny ze zločinu. Tím je dostal pod psychický tlak a pak jen pozoroval nejistotu a podivné chování možných pachatelů. Docíli tím také větší spolupráce nevinných i zdánlivou splupráci vinných. Nepřekvapující zápletka, ale skvělé a napínavé zpracování.

Kvalitní historickodobrodružný film, který ukazuje s určitou škodolibostí možnou podobu slavné historie francouzského království. Král králu Ludvík XIV. byl pro svou rozmařilost a státnickou neschopnost zaměněn za své starší tajné dvojče Filipa (krásná dvojrole pro Richarda Chamberlaina). Pochopitelně musí vystupovat pod jménem Ludvík, výměnu, kromě obou zainteresovaných stran, zaregistrovali jen nejbližší. A ti to přijali s velkou nadějí pro své vlastní potřeby. Jinak je poměrně krásně zpracovaná nejistota, strach a beznaděj Filipa, který dlouho nevěděl, co se to vlastně děje. Všech se stále ptal, kdo je, a když se dočkal odpovědi, byl šokován. Svou novou roli ale přijal a moc se tomu nebránil. Dalo by se říci, že jedna mocenská skupina, která nemohla provádět své vládnoucí záměry, touto záměnou vyšachovala druhou mocenskou skupinu. A to vše ve jménu a rozkvět Francie. První skupinu vedl ministr Colbert de Voliere (Ralph Richardson) se všeho schopným pohůnkem d'Artagnanem (Louis Jourdan). Druhou skupinu vedl ministerský předseda Fouquet (dobrý Patrick McGoohan) s ještě více podlejším pohůnkem Duvalem (Ian Holm). Z dalších rolí je třeba zmínit ženy: Louise de la Valiére (Jenny Aqutter), do které se zamiloval jak Ludvík, tak Filip. Ludvíkem byla znechucena, Filipem pak okouzlena. Dále Ludvíkova stará manželka Marie Terezie (Vivien Merchant), která přijala příchod Filipa s velkou nadějí a Ludvíkova matka Anna Rakouská (Brenda Bruce). Napínavé, svižné, zajímavé.

Kvalitní film o touze po domově, o zlikvidování bytosti, která mohla být přínosem a ne nebezpečím. Thomas Jerome Newton (David Bowie) je mimozemšťan, který díky svým znalostem vydělá hromadu peněz, aby se mohl vrátit domů. Ale svým kosmickým výzkumem si už ukousl příliš velké sousto. Je odstaven, pitván a zkoumán. A tak jediný jeho sen a touha mu zůstává nedosažitelným cílem, a to doslova před jeho úspěšným dokončením. Z dalších rolí stojí za zmínění Oliver Farnsworth (Buck Henry), který dlouhodobě vede Thomasovo impérium, aby pak skončil zavražděn před odchytem mimozemce, doktor Nathan Bryce (Rip Torn), sukničkář, který se plně realizoval při práci pro Thomase, a Mary-Lou (Candy Clark), která tak moc stála o to být s Thomasem, ale jeho pravý původ a podobu nedokázala překousnout. Upřímné je jeho přiznání, že by pozemšťan na jeho planetě dopadl stejně jako on na Zemi. Za vše může strach, někdy až panický, z neznáma, z možného nebezpečí. I když v realitě hrozí větší nebezpečí od nich samotných, než od něj. Film by se dal také brát jako metafora, že když se ukousne příliš velké sousto a staneme se trnem v oku těch, kteří ve skutečnosti rozhodují, tak nevybíravé prostředky nás mohou srazit dolů, do absolutní beznaděje, ze které je úniku pouze za pomoci omaných látek. Stav totalní deziluze, krutá realita, která způsobuje největší škody svým chamtivým sobectvím a strachem.

Pop-rockový muzikál, který s kritickým nadhledem krituzuje stav společnosti, která se hemží všelijakými idoly. Ale ty v konzumní společnosti často rychle upadají v zapomění a přichází nový hit. Příběh nepostrádá velká překvapení. Tommy Walker (Roger Daltrey, jako malý Barry Winch) je jako malý chlapec svědkem vraždy svého otce (Robert Powell) milencem své matky Frankem Hobbsem (dobrý Oliver Reed). Po tomto zážitku a po psychickém nátlaku své matky Nory (Ann-Margret) se malý Tommy stává hluchoněmým slepcem. Místo lásky se mu dostává jen lítosti a traumatických zážitků zprostředkované Frankem. Tak Tommy naráží na královnu tripů (Tina Turner), uchylného strýčka Ernieho (Keith Moon) a sadistického bratrance Kevina (Paul Nicholas). Stává se pinballovým bohem, milionářem a po náhlém uzdravení, způsobeném dalším šokem, polobohem a spasitelem a vůdcem nové sekty. Z dalších rolí stojí za zmínka pinballový čaroděj (Elton John), kazatel v kostele (Eric Clapton) a specialista při uzdravování Tommyho (Jack Nicholson). Stoupenci Tommyho se ale po prvotním nekritickém obdivu vzbouří a opouští svoji cestu k nirváně. A na všem se dá velkolepě vidělat. Forma zpracování je pro mě hůře stravitelnější, různé metafory a zobrazení jsou zase velkým kladem.