Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (2 841)

plakát

Siréna od Mississippi (1969) 

Přepsáno v dubnu 2018. Siréna od Mississippi je intimní psychologické drama v noirovém podbarvení. Truffautova estetická poetika si pohrává s nejintimnějším vnitřním rozpoložením, intenzivně důrazným způsobem servíruje na podnose niterní sevřenost, pochybnosti i odevzdanost. Prohrabuje se vnitřkem pocitů, ohlíží se za příčinou a rozporuplnosti nechává výběr k rozkvětu, rozvratu i hledání. Kriminální zápletka je jen vějičkou, která má navodit temnější psychologické prostředí a punc vnitřnímu pnutí. Nastává zápas o dominanci, uchopení, závislosti, porozumění, podřízení i nejupřímnější lidský cit. Dávkuje napětí, vtahuje fascinací, hraje si s kontrasty a protichůdností. Stylový formát opěvuje myšlenkovou a pudovou intimnost, nabízí jedinečně podmanivá okénka do vnitřku podléhání a uchvácení. Hlavní postavou temnější psychologické romance je Louis Mahé (dobrý Jean-Paul Belmondo), mladý a bohatý francouzský továrník z ostrova Réunion. Lehkomyslnost a lákavá elektrizující tajuplnost stojí na počátku nové životní etapy. Ústředním bodem je propadnutí fascinaci. Vynáší na vrchol blaha a pocitu výjimečnosti. S masochistickým uspokojením si odřezává plátky kůže. Oddání smyslnosti povznáší, existenční nutnosti rozdělují a bodají, utajení podléhá strachu, přesvědčení o vítězství zuřivě brání vydobyté území. Přijmutí bez zábran a se vším povznášejícím i destruktivním dopadem až do posledního dechu vyčerpání. Druhou stranou romance je Julie Roussel alias Marion Vergano (pozoruhodná a šarmantní Catherine Deneuve), chladnokrevně prospěchářská osudová žena. Sebevědomá rafinovanost nedává čas na rozmyšlenou. Podmaňuje si aristokraticky nataženou paží, dráždí smyslností vábících pohyby boků, podrobuje si necudně otevřenou rozkoší. Cílevědomý pragmatismus i pudy nejvnitřnější vášně, rozporuplnost, vypočítavost i otevřená odevzdanost. Cit, láska, chtíč, odměna, souznění, bolest. Výraznější postavou je Comoli (zajímavý Michel Bouquet), soukromý detektiv z Réunionu. Zadání je jasně srozumitelné, zaujetí je dáno neobvyklostí, vývoj slibuje konflikt. Z dalších rolí: Louisův poctivý a dobromyslný společník Jardine (sympatický Marcel Berbert), po zmizelé sestře pátrající Berthe Roussel (Nelly Borgeaud), či Marionin temný stín Richard (Roland Thénot). Siréna od Mississippi je potemnělejší druh osudové romance. Truffautem zkomponované obrazy nejintimnější vnitra mě uchvacují svým umným zachycením podstaty pocitů. Pro mě velmi strhující ucelený prožitek!

plakát

Sissi (1955) 

Takový filmek pro dívky, které se mohou alespoň na chvíli stát se pronceznou spolu se Sissi neboli princeznou Elisabeth Bavorská (šestnáctiletý špunt Romy Schneider). A jako správná princezna se stará o zvířátka, je vzdorovitá, hravá a stále ještě naivní. A potká muže svého srdce, císaře Františka Josefa (Karlheinz Böhm), kterého okamžitě balí. Sice se dává na okázalý protest, když zjistí, že se má zasnoubit s její sestrou, princeznou Helenou Bavorskou (půvabná Uta Franz). Ale je ráda, jak se to nakonec vyvrbí. Nechybí zde ženy opatrovatelky v postavách jejich matek, matka Sissi vévodkyně Ludovika Bavorská (Magda Schneider) a matka Františka arcivévodkyně Sophie (Vilma Degischer), která chtěla všechno řídit. Je tu snaha o vtip v postavách otců: otec Sissi vévoda Max Bavorský (Gustav Knuth), bodrý chlapík, a otec Františka arcivévoda Franz Karl (Erich Nikowitz), nachluchlý alkoholik. A všechno šťastně dopadne, všichni se mají rádi a slaví se velká císařská svatba. Pro princezny.

plakát

Sissi, císařovnina osudová léta (1957) 

A další pokračování úžasné císařovny Elisabethy Rakouské, zvané Sissi (Romy Schneider). Stačí jen pohled na ní a hned revoluciónáři odhazují zbraně a vzdor. A jen díky ní se uklidňují horké hlavy v Uhrách a v Itálii. Ještě mezitím musí překonat zákeřnou nemoc a jen zázrakem a přítomností své matky vévodkyně Ludoviky Bavorské (Magda Schneider) se zázračně uzdravuje a může svému miláčkovi císaři Franzi Josefovi (Karlheinz Böhm) pomáhat v důležitých státnických věcech. Sissina sestra Helena Bavorská (půvabná Uta Franz) vyjevuje své zlomené srdce císaři, plukovník Böckl (Josef Meinrad) při cestování se Sissy se učí v náručích krásných žen nové jazyky a všichni jsou šťastní a úžasní státníci a panovníci.

plakát

Sissi, mladá císařovna (1956) 

A pokračování osudů Sissi (teď již sedmnáctiletá Romy Schneider), naní jako začínající císařovna a manželka Franze Josefa (Karlheinz Böhm). Jakési dočasné odcizení v citech a boj o hlavním slově u Franze Josefa mezi Sissi a arcivévodkyní Sohií (Vilma Degischer), matkou císaře. Sissi dokonce použije rafinovaný dočasný útěk, aby nakonec slavila triumf nad svojí ženskou rivalkou. A jakýsi přerod v zodpovědnou císařovnu, když po domluvě své matky vévodkyni Ludovici Bavorské (Magda Schneider), je schopna pochopit, že má v první řadě státnické povinnosti, od kterých nemůže utíkat, kdykoliv se jí chce. Závan vtipu přináší bláznivý plukovník Böckl (Josef Meinrad) a arcivévoda Franz Karl (Erich Nikowitz), otec císaře. A vše končí korunovací znovu šťastné dvojici maďarským králem a královnou. A královnu milovali asi všichni lidé, protože měla všechny ráda.

plakát

Skalpel, prosím (1985) 

"Skalpel, prosím" je erudovaný, a také psychologický, film z oblasti lékařské neurochirurgie. Zároveň jde o nevšední poctu československé legendě daného oboru (Zdeněk Kunc). Z filmařského hlediska se filmový opus občas marnivě shlíží v extrémních emocích lidského žití a tlačí na divákovo svědomí i empatii. Naštěstí je těchto obrazových dysfemismů poskrovnu a praktická znalost prostředí převládá. Cílem díla je vyobrazení komplexního stavu bez příkras i v psychické náročnosti a překážkách. Ke zdaru a uznání přispěli nemalou měrou herci a jejich zaujetí pro věc. Hlavní postavou dramatu života je profesor (vynikající Miroslav Macháček), absolutní špička neurochirurgického oboru. Na jeho případě je ukázána složitost i rozporuplnost schopné a uznávané veličiny. Dostáváme se do bilancování i do úvah životní moudrosti. Nejsou jen vítězství, jsou i přešlapy a nedokonalosti. Macháček obtiskl do své postavy skutečný dech života a hlavně díky němu si můžeme vychutnat psychologické hlubiny lidského nazírání na svět. Hlavní ženskou postavou je lékařka Jitka (velmi zajímavá Jana Brejchová), profesorova manželka a jeho nejpevnější opěrný bod v profesním i soukromém životě. Mezi důležité postavy patří docent František Krtek (velmi dobrý Radoslav Brzobohatý), nejschopnější z profesorových lidí, který je nenávratně postižen osobní tragédií. A asistentka MUDr. Volejníková (pozoruhodná Barbara Brylska s hlasem Libuše Švormové), ctižádostivá, nadšená i méně schopná členka profesorova týmu. Z dalších rolí: profesorův laskavý syn Ondra (příjemný Ondřej Pavelka), jeho zatracovaná a nešťastná milenka Helena Vyskočilová (šarmantní Jana Krausová), tichá profesorova asistentka MUDr. Hladká (Emma Černá), mladý a talentovaný lékař Jirka Zelený (Daniel Krcho), zhrzený profesorův kamarád ze studií Míťa Mikeš (dobrý Radovan Lukavský), prostý a trpělivě prosící lesník Josef Uzel (sympatický Štefan Mišovic), bezprostřední Uzlův vnuk Vítek alias Uzlík (zajímavý Jakub Zdeněk), stále vážný primář neurochirurgického oddělení Ruml (zajímavý František Řehák), vnitřně rozervaný prominent (zajímavý Josef Abrhám), obětavá vrchní sestra Elvíra (Jana Vychodilová), nemocná Krtkova dcera Jana (Eva Kulichová-Hodinová), či starý nemocný cikán Carda (Jószef Ropog s hlasem Jiřího Němečka). Filmu se daří nahlížet pod povrch profesních nesnází i úspěchů. Dívá se na situace komplexně z různých úhlů, neodsuzuje, spíše s porozuměním vysvětluje a rozebírá. Psychologická hloubka je úchvatná a předkládá věrohodný obraz zkoumaného prostředí.

plakát

S kamerou do Velkého Himálaje (1962) 

S kamerou do Velkého Himálaje je věcnou reportáží a snaží se na okamžik zachytit v dlani noblesní majestát královny hor. Seznamuje nás se sikhským přítelem a pomocníkem československého cestovatelského uskupení, se vznešeným Karou Singhem. Pohlednice je uctivou a obdivnou poklonou hindskému nejsvatějšímu božstvu, pyšně se tyčí Brahma, Višnu a Mahéš (neboli Šiva) nad krajem své vlády. Syrová podoba hor.

plakát

Skandál (1950) 

Skandál je topornou společenskou moralitou s nepřesvědčivým a nešikovným hereckým vyzněním. V nemotorných tazích polemického proudu se skrývá dětinská ukřivděnost a křeč vzteku. Hrdina se svým přístupem vyrovná úrovní ušlechtilosti Ježíše, všemožně se dokládá humanistický základ představovaného požadavku. Vlastní postoj se citově zneužívá vydíráním životním smutkem smrti a vlastní pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. Hlavní postavou nahněvaného moralizování je Ičirō Aoje (Toširó Mifune), oceňovaný současný výtvarník a ideální vzor galantního opravdového muže moderního střihu. Nemravnost novinářského cechu musí být ztrestána dle principů civilizované společnosti. Zákeřnost strany zla je morálním bahnem společnosti a dobro po zásluze přijímá svou slavností satisfakci a do svého kruhu přijímá zpět napravené kajícné hříšníky. Důležitým symbolem morální nápravy je Otokiči Hiruta (Takaši Šimura), právní zástupce spravedlivě rozhořčené pravdy a životní slaboch. Strázně ho neposilují, spíše zdokonalují přizpůsobivé plynutí vlastního zaprodávání se. Vnitřní boj je sebelítostivý. Hlavní ženskou postavou je Mijako Saidžo (zajímavá Shirley Jamaguči), společenská celebrita z hudebního světa a druhá polovina novinářského lhaní. Prostá a skromná cudnost se přidává k boji za své veřejné očištění. K výraznějším postavám patří Sumie (zajímavá Noriko Sengoku), Ičirova modelka a stoupenec jeho pravdy a čistoty. A také Masako Hiruta (Jóko Kacuragi), křehká Otokičiho dcera se smířlivým přijetím neodvratnosti souchotin. Nejúčinnější hlas morálního kárání. Karikaturní tváří bezcharakterního zla je Hori (Eitaró Ozawa), vydavatel pochybného bulvárního plátku Amour. Jeho charakterové neduhy jsou pestrobarevně rozvíjeny. Z dalších rolí: vystrašený novinářský editor Asai (Šin'iči Himori), nedůvěřivá matka Mijako (Fumiko Okamura), rozumný soudce nápravy sporu (Masao Šimizu), tichá Otokičiho manželka Jasu Hiruta (Tanie Kitabajaši), či velmi respektovaný právní zástupce strany zla Dr. Kataoka (Sugisaku Aojama). Skandál patří k nepovedeným filmovým pracím slavného japonského režiséra Kurosawy. Vítězství pravdy a lásky nejsou zárukou uměleckého či filmového prožitku. Účelová sebestřednost.

plakát

Sklapni a zastřel mě (2005) 

Sklapni a zastřel mě, britský film s českou účastí, může působit jako zjevení. Příjemně rozdílné od tuzemské výroby. Život v Čechách je uzpůsoben subjektivnímu pohledu zvenčí. Vnímání české společnosti okem cizince může být nelichotivé, ale je přesné a nezkřivené vlasteneckým podbízením. Angažování Rodena bylo trefou do černého. Spokojen jsem s průběhem, pointou i morbidně vtipnou nadsázkou. Objevují se nedokonalosti, ale nastolení stísněné nálady je přehluší. Králem svérázné komedie je Pavel Zeman (velmi dobrý Karel Roden), nevšedně průměrný Čech. Neobvyklá poptávka ho sice překvapí, ale nezažene. Má plány a touhy, je vytížen a peskován. A kdo by si pomyslel, že jedna náhodná a neosobně vzdálená smrt spustí řetězec bizarních událostí? Během okamžiku se zpřevrací úplně vše, život dostává jiné tvary a barvy a smrtelná spoušť se stydlivě schovává do zamrzlého rybníka. Zemanovým spoluhráčem je Colin Frampton (zajímavý Andy Nyman), všedně nezajímavý anglický turista. Spořádané osobní štěstí je v jedné jediné vteřině rozsápáno tragickou velkolepostí osudu. Smrt zdá se být jediným řešením a skutečně ho smrtka v patách následuje na každém kroku. Přijde vykoupení, znovunalezená chuť do života a smrt všude, kam se podíváš. Hlavní ženskou postavou je Líba Zemanová (zajímavá Aňa Geislerová), náročná a nespokojená Pavlova manželka. Věrná českému pojetí spotřeby a cizozemskému vnímání češství jde vpřed na své cestě k blahobytu a pohodlí. Jízlivé urážky jsou přirozeností, partnerská opora překážkou. Z dalších rolí: mladý soused a výkonný milenec (Matěj Ruppert), sadistický mafiánský boss Prahy Karel Karlovič (Robert Polo), Colinova životní láska a manželka Maggie (Klara Low), mafiánova rázná družka Veronika (Denisa Knoblochová), povýšený hotelový recepční (Petr Vaněk), svědomitě vydírající svědkyně (Františka Jandová), či sarkastičtí funebráci (Michal Šmíd a Marian Roden). Není to český film, přináší cizokrajně pochmurnou náladu. Zábava je sice morbidní, přesto si drží vlastní styl a postoj až do úplného konce. Není to dokonalé, přesto jsem nadmíru spokojen. Ať žije existencionalismus!

plakát

Skleněná oblaka (1958) 

Je to nádherná obrazová podívaná. Je to překrásná ukázka toho, že Vláčil vycházel z výtvarného umění a s každým obrazem filmu si dokázal vyhrát do nejmenšího detailu. Jeho obrazové hrátky jsou úchvatné a povznášející. Je to poezie obrazu v celé své jedinečné kráse i tragédii. Hrátky s vodou v mnoha podobách a obměnách, hrátky se sklem a zkreslováním, hrátky se stíny a odrazy, hrátky s oblohou v různých variacích. Samotný příběh sice nepatří k tomu v tomto poetickém dílku není podstatný, ale pro nevšední vyjadřování obrazových kreací jde o nadprůměrný výtvor, které vzdává vzletný hold filmařskému řemeslu ve své jeho kráse a jedinečnosti.

plakát

Skoupá perla Tamilů (1962) 

Skoupá perla Tamilů je cejlonskou filmovou reportáží z druhé světové expedice Zikmunda s Hanzelkou. Poloostrov Jápané je apendixem ostrovního ráje a územím tamilských hinduistů. Těžší životní úděl místních zemědělců je zachycen v poetice obrazu. Tržiště jsou zasypány bohatou úrodou a opojnou chutí života. Nezapomíná se ani na žvýkání betelu. Ze stejné oblasti je také filmová pohlednice Palma nedotknutelných. Zorný úhel je soustředěn na Lontar vějířovitý, neboli palmýrovou palmu. Životadárná zdroj lidské existence, škála možností obsahuje snad vše podstatné. Naráží se na kastovní systém a hinduistickou předurčenost osudů. Jak ladně přirozené se zdá být šplhání do vysokých štíhlých korun pro palmové víno. Nádherné obrazy.