Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (2 584)

plakát

...a Bůh stvořil ženu (1956) 

Filmy o mezilidských vztazích patří k mým nejoblíbenějším. Touha, chtíč, sex a láska jsou tím nejdůležitějším, co žene většinu lidí vpřed. A někdy je sráží. Je to nejsilnější hnací motor, který nás nejvíce naplňuje, uspokojuje, zrazuje, zraňuje a poškozuje. Bojujeme, utíkáme, podvádíme, krademe, loudíme, slibujeme, vyhrožujeme, vydíráme. Vše ve jménu lásky, za kterou se schovává touha a chtíč. Tento film mě svým zobrazením plně uspokojil. Navíc, když partnerské vztahy narážejí na překážku v podobě maloměšťácké morálky, zvyků a pokrytectví. Juliete (půvabná a zajímavá Brigitte Bardot) je mladá dívka s temperamentem, touhou po životě a ženskou krásou tvarů. Její smyslnost a divokost rozpaluje touhy a chtíče, rozehřívá srdce a zatemňuje hlavy. V ruku v ruce s tím ovšem vyvolává také žárlivost, závist a falešné moralizování. Přitom chce žít, ne jen přežívat. Michel Tardieu (dobrý Jean-Louis Trintignant) je fascinován ženskostí a živočišností. Dodává mu odvahy a překonává svůj vrozenou stydlivost, aby bojoval za svůj cíl, který před ním odhalil svou krásu a navždy jej pohltil. Michelův starší bratr Antoine (Christian Marquand) je samolibý floutek, který si rád bere to, co chce. Je přitahován živočišností ženy, ale nedokáže v žádném případě překonat svoji vrozenou maloměšťáckou pokryteckou morálku. Bere, ničí a vysmívá se. Eric Carradine (Curd Jürgens) je velmi bohatý muž, toužící vlastnit nejpůvabnější dívku městečka Saint Tropez. Je to pokušitel, který může nabídnout vše. Není ovšem zcela bez zábran a projevuje se u něj lidská soudnost. A tak se roztáčí nádherný kolotoč milostných vyznání, soupeření, slibů a důkazů. Živočišnost vítězí, pokrytecká morálka křičí a život se prožívá. Z dalších rolí: nejmladší z bratrů Tardieuových, bezprostřední Christian (Georges Poujouly), obezřetná matka bratrů pod vlivem vrozené morálky (Marie Glory), a Julietina zatvrzelá pěstounka paní Morin (Jane Marken). Pro takové ženy nejraději trpíme. Et Dieu... créa la femme. De soleil, les vagues de surf sur l'océan et le parfum enivrant de la lavande.

plakát

...a neuveď nás v pokušení (1929) 

Přepsáno v červnu 2018. ...a neuveď nás v pokušení je na prvním místě melodramatem. Obrazové kompozice rámují náladu okamžiku, prodloužená gesta melancholie se srdceryvně loučí s němou érou ve fascinaci gest. Puritánská mravokárnost je trnem v oku filmovému poselství. Dotýká se sexuality, nerovnosti třídní i genderové. Důvěřivost cudnosti se shlíží v ideálu romantismu a úděl je přijímán s vnitřním přesvědčením osudové předurčenosti. ...a neuveď nás v pokušení je morálním dilematem s patetickým prožitkem. Hlavním vrcholem milostného trojúhelníku je Kate Cregeen (zajímavá Anny Ondráková), okouzlující dcera hostinského přístavní krčmy. Věneček se odevzdává v romantickém světonázoru v moc osudu. Zaznamenání pozornosti vlnění flirtu se mísí s tělesným chtíčem v rozechvěném mravenčení a vyvolenému osudu se kráčí vstříc navzdory všemu. Vnímá se pouze světlo na konci tunelu. Dopad tíže vlastního svědomí, dobrovolná zřeknutí se všech hodnot a beznaděj v pokrytectví morálního očekávání ztrácí v prázdnotě duše poslední zbytky sil lidské vůle. Druhým vrcholem je Philip Christian (zajímavý Malcolm Keen), kultivovaný mladík se společensky významnou předpokládanou budoucností. Romance je morálním dilematem přátelství, předsudků a společenských dogmat. Třídní nerovnoprávnost je zhoubou společenského uznání, osobní rovina je cynicky drásavější pro vlastní intimitu. Třetím vrcholem je Pete Quilliam (příjemný Carl Brisson), dobrosrdečný chudý rybář a Philipův nejlepší kamarád. Bezelstnost je odzbrojující ve své bezbranné otevřenosti. V hlavě je místo pouze na jediný životní sen a za ním se kráčí s úsměvem na rtu a s neochvějnou vytrvalostí. Z dalších rolí zaujme ochraňující otec Kate a zachmuřený krčmář Caesar Cregeen (Randle Ayrton), ...a neuveď nás v pokušení se sice otírá o prostředí společenské morálky, ale nejvýraznější tváří filmu je stále melancholické melodrama. Hitchcockovo rozloučení s dobou němého filmu.

plakát

...a zase ta Lucie! (1983) 

Další příjemně zábavné a lehké pokračování příběhu fantazie pro děti. Další film sestříhaný z původního seriálu v českém prostředí a s německou reálností. Malá holka na konci letních prázdnin Lucie Krausová (roztomilá Žaneta Fuchsová) a její dva nerozluční kamarádi z modelíny, Velkej oranžový (hlas Josef Dvořák) a Malej zelený (hlas Jiřina Bohdalová), se napáchají hodně roztomilých a provokativních zlomyslností na nejedné nic netušící oběti a na osobě toužící po pomstě za své ponížení. Aby nakonec byla modelína vrácena do obchodu, protože jak se výchovně říká: krást se nemá! Z dalších postav: starostliví Luciiny rodiče (Daniela Kolářová a Jaromír Hanzlík), nechápající bláznivé sledy událostí, hodný Luciin dědeček (Jiří Pleskot), vracející modelínu zpět do obchodu, aby ji hned vzápětí koupil zpět, pomstychtivý Osvald Richter (dobrý Michael Hofbauer), který je ale po výchovné lekci Formeláků již jenom Luciiným dobrým kamarádem, Osvaldova maminka (dobrá Hana Maciuchová), mající sen o velké hudební budoucnosti svého nezbedného syna, Formeláky zesměšnění prodejce zeleniny (František Filipovský), prodejce Party Jamese (Jiří Datel Novotný) a pumpař (Jiří Lábus), sebevědomý profesor hudby Hartman (dobrý Jiří Hrzán), pobavený společným výstupem Osvalda a Formeláků, a hromada zasmolených opravářů lednice (Karel Augusta), elektriky (Pavel Zedníček a Karel Effa), televize (Václav Lohniský), oken (Evžen Jegorov) a vody (Ladislav Křiváček). Příjemně zábavné gagy, dětská fantazie, vycházející z opuštěnosti, satirické, hravé, zlobivé. Příjemný závan dětství.

plakát

100 000 dolarů na slunci (1964) 

Příjemný akčnější drama, kde jde o řízení náklaďáků, o přátelství, o zradu, a v první řadě o peníze. Rocco (výtečný Jean-Paul Belmondo) využívá šanci k zbohatnutí a zmocňuje se nového kamionu, za jehož náklad mu někdo nabízí 100 tisíc dolarů. Tak vezme svoji lásku Pepu ( ohnivá Andrea Parisy) a jede přes poušť. Za ním je vyslán jeho nejlepší přítel Brouk (svérázný Lino Ventura), má za to slíben velký balík peněz a také sám doufá ve zmocnění se nákladu. S ním se sveze John Steiner (Reginald Kernan), původní šofér nového kamionu ze kterého se vyklube Peter Frocht, nájemný zabiják v subsaharských státečkách najímaných na převraty. A začíná působivá honička, při které brouka několikrát vytáhne z bryndy dobrácký šofér Mitch-Mitch (Bernard Blier). Je to točené s nadhledem a i přes rozkmotření kamarádů v nehostinných podmínkách se zase sbratří, když Roccovi vyfoukne náklad jeho milovaná snoubenka. Velmi napínavé a zajímavé drama při sledování, čeho všeho jsou lidé schopni pro pořádný balík peněz. A to vše s příjemným humorem.

plakát

105% alibi (1959) 

Kriminální drama bez ideové propagandy a s účinnou atmosférou napětí i zdařile povedenou psychologickou hloubkou. Díky tomu jde o příjemnou zábavu, která vtáhne do děje každého, kdo se sugestivním prostředím napětí nechá vést až ke zdárnému konci. Hlavní postavou příběhu je pedantský kapitán Veřejné Bezpečnosti Miloš Tůma (příjemný Karel Höger), který se musí zorientovat v nepřehledné situaci neupřímnosti a zatajování významných skutečností všech podezřelých, z nichž nikdo nemá čisté svědomí. Jeho věrným společníkem je horlivý nadporučík Veřejné Bezpečnosti František Líbal (Josef Bek), který v každém podezřelém vidí pachatele. Důležití a vykreslení jsou podezřelé osoby. Prvním je vedoucí hotelu Černá růže Alfréd Batysta (František Vnouček) s křečovitou bezstarostností při účetní nesrovnalosti. Druhým je bohémský úředník Karel Antoš (dobrý Otto Lackovič) s bohémskou machinací výherního losu. Třetím je Karlův kamarád Jirka Brož (dobrý Josef Vinklář) s pocitem viny, lidského selhání a zrady. Čtvrtým je vrchní číšník Josef Neumann alias Kici (velmi dobrý Vladimír Menšík) s žoviální a upřímnou nechápavostí. Z dalších postav: Tůmova sekýrovaná sekretářka a pracovitá seržantka VB Jindřiška Hůrková (Eva Kubešová), svědomitý laborant a poručík VB Kavenda (Miloš Vavruška), osamělá a nedočkavá prodavačka z bufetu Majka Válková (velmi zajímavá Dagmar Zikánová), překvapená Kiciho milá Eva Zelinková (Jana Štěpánková), opilec, filuta a účetní revizor Restaurací a Jídelen Ferdinand Zelinka (dobrý Eduard Kohout), či Karlova sestra, Jirkova milá a všímavá pošťačka Jana (půvabná Zuzana Fišárková). Prostředí, atmosféra i herecké výkony jsou na jedničku. Samotný kriminální příběh není složitý, napne a důstojně pobaví.

plakát

12 opic (1995) 

Příjemně napínavé sci-fi drama plné půvabné fantazie. A o snaze zachránit zemi před nevyhnutelnou katastrofou, kde je budoucnost v minulosti a naopak a kde dochází k paradoxu, když je hlavní hrdina v dětském věku přítomen své vlastní smrti. James Cole (dobrý Bruce Willis), vězeň v roce 2025, dostává šanci na propuštění po splnění zvláštního úkolu. Pomáhá mu, i když ze začátku ne dobrovolně, psychiatrička Kaithryn Railly (půvabná Madeleine Stowe). Občas u hlavních hrdinů dochází k pocitu, že jsou blázni, navíc když je jim to vnucováno přítomným okolím. Nakonec dochází k nevšední romanci, kde splnění úkolu je otázkou zachování lidského druhu a života na povrchu Země. Blázni jsou ve skutečnosti jiní: Jeffrey Goines (zajímavě nevšední Brad Pitt), který je ale vcelku neškodný a zle zatapí pouze svému slavnému tatínkovi Dr. Goinesovi (Christopher Plummer), ale zvláště Dr. Peters (David Morse), který se jeví normálně, ale je bláznem vskutku nebezpečným ve své skutkové podstatě. Pak bych viděl další rovinu filmu, které se snímek dotýká. A tím je relativita svobody člověka ve společnosti, kde neschází mnoho, aby byl člověk umístěn do vězení, nebo do blázince. A jednotlivec nemá šanci se domoci žádné nápravy a skutečné spravedlnosti, natož svobody. Krásně zábavný a napínavý film.

plakát

12 úkolů pro Asterixe (1976) 

12 úkolů pro Asterixe patří k tomu nejzábavnějšímu z populární animované filmové série. Plnění zadaných úkolů polobožských hrdinů je svižné a s hravou přirozeností si utahuje i z nešvarů současnosti. Reklamní podbízení konzumní společnosti dostává nejeden políček, ovšem těžko se hledá konkurence k bizarnímu střetu s nepřehledně nesrozumitelným a přesyceným aparátem zakleté říše byrokracie. Surrealismem se brodíme k příšerám, šibalská lest nenajde účinnou zbraň ani v závěrečném střetu uvnitř cirku a kocháme se absurditou všeho možného. Závěrečné karnevalové veselí může připomínat Felliniho a poražená strana nachází sladká odškodnění v náruči Kleopatry i na ostrově Rozkoši. Čeho více lze s nepřemožitelnými Galy dosáhnout? Zábava, smích, odreagování v důmyslné formě a podání.

plakát

13. revír (1946) 

Upraveno v červnu 2020. 13. revír je cynickou detektivní anekdotou v temném plášti filmu noir. Martin Frič si již podruhé zvolil svobodomyslnější literární předlohu Eduarda Fikera, film 13. revír je kriminálkou s absurdní podstatou, neboť zločin sám je spáchán díky policejní snaze o jeho předejití a komplikované řešení případu je výsledkem policejní předpojatosti, s níž klamou všechny kolem a nejvíce sebe samotné. 13. revír nabízí v obrazech kameramana Jana Stallicha atmosférické souboje světla a stínů, nálada výjevů je zdárně budována ke zvyšování napětí a vzbuzování zvědavosti. Filmu sluší jemný cynický nadhled na nevědomou policejní výrobu zločinu a náznaky neřestí. Původcem veškerého dění je Svatopluk Čadek (velmi dobrý Jaroslav Marvan), policejní revírní inspektor. Záhada střídá záhadu a přičinlivá snaha o zachování veřejného pořádku se nakonec stává pohromou pro několik bídnějších životů. Hlavní ženskou postavou je Františka Brabcová alias Fróny (pozoruhodná Dana Medřická), barová tanečnice. Žena v rozpuku mladistvé krásy se konečně pokouší o svobodné roztáhnutí křídel, ale prostředí jí nedovolí odletět do výše. Důležitou postavou je MUDr. Karel Chrudimský (spíše mizerný Vilém Pfeiffer), nemocniční lékař s povzbuzenou zvědavostí zhoubného šarmu prokleté ženy a svých smyslných představ. K výraznějším postavám patří Terezie Procházková, neboli matka Klouzanda (velmi zajímavá Ella Nollová), vždy mazaná hostinská periferního lokálu, oblíbeného místa pražské galérky. Policejním představitelům nelze odporovat, ale ze zásady ani pomáhat. Významnější postavou je Žofka Wang-liová, rozená Mušková (zajímavá Blanka Waleská), manželka právě zemřelého čínského podomního obchodníka. Díky svým vazbám minulosti a přítomnosti je uprostřed všeho dění a přitom zůstává v ústraní. Výraznější postavou je také dr. Barák (skvělý Miloš Nedbal), policejní komisař, netrpělivý s hromaděním záhad bez dopravených podezřelých. Z dalších rolí: nezvěstný klempíř a kasař se závažnými chybkami z minulosti Josef Karta (Ladislav Herbert Struna), žárlivá snoubenka doktora Chrudimského Olga Hlavsová (Nora Cifková), Kartův starý a již nemohoucí otec Josef (Bedřich Bozděch s hlasem Aloise Dvorského), spolehlivý číšník u Klouzandy Jindra (Vladimír Hlavatý), Žofčin čínský manžel Wang-li (Jaroslav Šára), snaživí detektivové inspektora Čadka, Draboch (Vladimír Řepa) a Pobožný (Otto Rubík), či všemi hledaný kasař Jiří Kočka (Jan W. Speerger s hlasem Miroslava Homoly). 13. revír nepatří ke klasickým noirovým filmům, je kriminálkou s cynickým nadhledem na absurdní podstatu zločinu. Herecké výkony (až na výjimky), zvolená konstrukce karikování, atmosféra i soubor obrazů a film se stává nevšedním zážitkem.

plakát

187 - Kód pro vraždu (1997) 

Učitelské řemeslo může být velmi náročné a deprimující. Obzvlášť pokud učíte dospívající mládež, vzešlou ze společenských vrstev, kde dokazování mužnosti je každodenní nutností a prestiží. Narušování výuky může každý řešit svým vlastním způsobem. Oficiálním kázeňským přestupkem, přehlížením, rezignací, domluvou, příkladem. Nebo za použití drsnějších metod ve stylu oko za oko, zub za zub. Nadšený středoškolský učitel Trevor Garfield (zajímavý Samuel L. Jackson) se nemíní vzdát své profese, kterou považuje za své poslání. Obhajuje svůj prostor profesní, životní i partnerský nápaditě, osobitě a drsně. Učitelka Ellen Henry (Kelly Rowan) přináší romantickou zápletku. Student Cesar Sanchez (Clifton Collins Jr.) představuje největší překážku. Snaží se zachovat své vnímání života, nic jiného nikdy ani nepoznal. Učitel Dave Childress (John Heard) je typem zvrácenosti systému, který nic systémově neřeší, ale pouze zneužívá a využívá. Studentka Rita Martinez (Karina Arroyave) je symbolem víry a naděje, která je okolím srážena ve své snaze, ale s pomocí odolává a vytrvává. Z dalších rolí: ředitel školy Garcia (Tony Plana) a problémoví studenti Benny Chacon (Lobo Sebastian), Stevie Littleton (Jonah Rooney) a Larry Hyland (Jack Kehler). Život může být v určitých kruzích drsný a formuje nás k podobnému chování. Myšlenka filmu je vynikající, leč provedení mě příliš nestrhlo.

plakát

2001: Vesmírná odysea (1968) 

Přepsáno v květnu 2018. 2001: Vesmírná odysea je postavena snad až překvapivě vysoko v žebříčku oblíbenosti, neboť v žádném případě není filmem pro běžné každodenní použití. Stanley Kubrick stvořil ve spolupráci s Arthurem C. Clarkem velkolepou filmovou báseň, právě zde filmařský guru ukázal největší měrou svůj jedinečný cit pro umělecké zpracování a jeho audiovizuální harmonická choreografie nevtíravě předkládá filozofické náměty k hlubšímu zamyšlení. Vesmírná odysea s pedantskou obsesí komponuje unikátní zážitky, zarathuštrismus se svým dualismem je zaklíněn v souladu životního toku hlubokého vesmíru. Zvuk, barva, nálada, otáčivý pohyb vpřed, celkové rozložení, doprovodná hudba, každá část je symbolem a samostatnou myšlenkou a vše dohromady je osobitou alegorií a vizí budoucnosti a životního řádu. Unikátně zhmotnělá představa. Futuristická účelnost nikdy zcela nezkrotí fluorizující odlesk hvězdného svitu do ochočeného područí, zemské fyzikální zákonitosti jsou upozaděny ve prospěch vyšší jsoucnosti, jsme zbaveni pravidel času, lidské perspektivy i pozemské představy transcendentna. Jsme vrženi mimo prostor a exaktní vnímání života do meziprostoru jsoucnosti, nemáme k dispozici žádnou známou hodnotu, je to halucinogenní záblesk povznesení a dosažení nirvány, tělesná existence je okovem a přežitou konstantou. Otázky zasypávají pojem myslící bytost, jež by v etické rovině byla srovnatelná s člověkem, dávají návod ke zkoumání. Nietzsche se svou zvídavou filozofií je základem stvoření Kubrickových představ a myšlenkových pochodů se samovolně rozbíhají do různých stran, hladově se proplétají a hledají údaje základních impulsů. Ranná minulost je mementem a každý úsek má několik rovin výpovědí a ještě více otázek. Symbolismus proplétá všechny dimenze a nechává prostor pro osobní proměnný prožitek. Nejbojovnější postavou postmoderního hororu je Dr. David Bowman (Keir Dullea), bdící člen hledající expedice, vyslaná na Jupiter. Páteřním bodem je supermoderní počítač HAL 9000 (jedinečný hlas Douglase Raina), pověřený hlavním dozorem a objekt nejvznešenější filozofické polemiky. Výraznou postavou je Dr. Heywood Floyd (William Sylvester), hlavní koordinátor utajovaného tajuplného objevu, který minulost pojí s budoucností. K výraznějším postavám patří také Dr. Frank Poole (Gary Lockwood), druhý bdící člen jupiterské výpravy. Z dalších rolí zaujme zvědavý Dr. Andrei Smyslov (Leonard Rossiter), opičí objevitel prvního civilizačního krůčku (Daniel Richter), či kosmické stevardky (Edwina Carroll, Penny Brahms, Heather Downham, Maggie d'Abo a Chela Matthison). Kapka lidského sémě se zvídavě rozhlíží po lůně vesmíru, ani pokrok neodstraní lidské neduhy a odvrácenou stranu podstaty. 2001: Vesmírná odysea je ojedinělou akusticko-vizuální orgií, pokládá neodbytné otázky, klíčovou dírkou nahlíží na systém komplexního dualismu a v duši zanechává nesmazatelnou stopu extáze.

Reklama

Reklama