Recenze (93)
Star Trek: Do temnoty (2013)
Další pokračování ve kterém si to známá banda sympaťáků rozdá s pořádným mega-padouchem. Škoda jen, že akce vytěsnila příběh a naivita ještě přitvrdila. I tak to ale byla zábava. (6/10)
Verdikt (1982)
Neskutečně pomalý a ze začátku ukrutně nudný film z právnického prostředí, který se hlemýždím tempem prokousává k poměrně silnému filosofickému konci. Ten bohužel z celkové, více než dvouhodinové stopáže, zabere pouhých 15 minut. (6/10)
Zlomené město (2013)
Trochu vyčpělá politická detektivka se známými herci. Pokud ji vynecháte, nic se nestane. (5/10)
Smrtonosná past: Opět v akci (2013)
A Good Day to Stop. (2/10)
Rozhovor (1974)
Nechápu, kde se bere tak vysoké hodnocení, které mě přimělo, abych si tenhle starší kousek pustil. Standardní odposlouchávačka se s ubíhající (a nutno říci, že zatraceně dlouhou) stopáží mění na nekončící nudu, která neustále graduje (jak jen nuda gradovat může). Herecké obsazení není špatné, ale s emocemi nehne. Je to takovým zvláštním způsobem nenapínavé a nevtahovačné. Při představě, že bych to měl vidět znova mě hned rozbolí hlava. (2/10)
Ladíme! (2012)
Připomenutí známých rytmů v podání několika pěkných a několika méně pěkných děvčat soutěžících o post nejlepší "grupy" na americké škole. Zajímavě zmixované a po hudební stránce poměrně neotřené, ale také příběhově silně předvídatelné a přímočaré. (6/10)
Až na krev (2007)
Surový příběh o počátcích těžby ropy s nádechem americkému snu. Ten, jehož podobu odkryje, však vypadá trochu jinak než by člověk očekával. Navíc přináší svérázný pohled na náboženskou otázku v USA. S velmi dobrými hereckými výkony a kvalitní produkcí. Stopáž by mohla být o něco kratší, ale vcelku se jedná o slušný film, který pozornost udrží. (7/10)
Jack Reacher: Poslední výstřel (2012)
K čemu se nám to jen Tom na stará kolena snížil.. Škoda více slov. (3/10)
Země naděje (2012)
Ve srování s Willem Huntingem se jedná o naprostý propadák, zvláště vezmeme-li v potaz, že oba filmy vznikly pod taktovkou stejného režiséra. Dobrá pointa spojená s mizernou gradací nedokázala vzbudit dostatečně silné emoce a zapadla v šedi průměru. Ani superstar Damonova formátu nezvládne díky špatnému scénáři zachránit předem prohranou bitvu. Měl jsem navíc pocit, že svou roli (zvláště v závěrečném proslovu) značně odfláknul. Falešné city doprovázené lacinými populisticky laděnými řečmi přinesly pouze zklamání. (4/10)
La cara oculta (2011)
Zajímavá záležitost, která ze začátku působí jako béčková lovestory, ale vytrvalým odkryje tajemně úchylné drama s hororovým nádechem. Stojí za to vydržet a nenechat se odradit první půhodinou, která pouze zasazuje věci do souvislostí. Díky atraktivnímu obsazení by to neměl být problém. Odměnou je solidní finále s otevřenou interpretací. (7/10)