VasaX

Když pominu to, že Cruise samotný se celkem vyšvihl a je to príma akce po celou skoro dvouhodinku, tak mi bohužel zbude jen obyčejná Cameron Diaz co se v průběhu děje vyšvihne jen velmi zřídka, ohrátá agentská zápletka se spiknutím a nudný a nuzný soundtrack. Což je celkem špatné skóre. Takže výsledné tři hvězdičky jsou možná moc, ale zase celé patří Cruisovi a akčním scénám.

Lesk a bída teen komedií a romancí. Vtipné, popkulturní, sexy, sladké a novodobě pohádkové. Takové potěmkinovy vesnice z karamelu a čokolády. A to po fyzické stránce uhlazeného prostředí a pěknoučkého sympatického obsazení, rodinného a celkově životního prostředí (a tím nemyslím brazilské pralesy...), tak i po stránce značně zidealizovaného principu života, jak to v něm chodí a sympatické, seč liché, morální ponaučení. Ale to vše jsou klasické symptomy, Easy A naštěstí není nezvládnuté fiasko a d áse na něj bez potíží koukat. Emma Stone sice není můj šálek kávy, ale tady svoje kouzlo má, taky potěšil výskyt jedné poloviny z Aly & AJ. Naopak (nepřekvapivě) jsem narazil na Lisu Kudrow opět zvárňující postavu, která je mi z hloubi nesympatická tak, že nevím,, jestli bych ji nejraději vzal židlí nebo se mi navaluje. Je to takový podivný výběr rolí, nebo je to jí? Má vůbec nějaké fanoušky, kteří ji bezmezně milují a myslí si že je úžasná a okouzlující a fantastická? Netuším, tyto otázky raději přenechám Aktům X. Konečně, já vím že filmové stereotypy a žánrová klišé táhnou studia kupředu, ale začínám mít pocit, že by to chtělo trochu provětrat a osvěžit. Tento žánr mám rád, ale trošku se o něj začínám obávat. (PS: Hvězdička navíc je za další celkem povedený přírůstek do mého oblíbeného odpočinkového žánru.)

TRON Legacy. Pocta roku 82 či čistý sequel, kdo ví. Jedno je ale jisté - vznikl tu filmový skvost na základě překrásné symbiózy digitálních efektů a robotických mágů. Soundtrack jsem měl k poslechu o něco dříve, než se česká distribuce připlazila s filmem do kin. A byla to bomba. Ale až teprve v sále zapadly všechny kolečka do sebe. Neonové záře, okouzlující casting všech rolí, velkolepost, úžasnost. Škoda jen, že tato kombinace je tak silná, že do sebe nepustí pořádný a hluboký, alespoň trochu epický, příběh a děj. Zbylo pouze místo na to, co jsme tu od roku 82 viděli v různých variacích nespočetkrát. Protože jinak bychom zažili více než důstojné filmové završení celého prvního desetiletí našeho nového tisíciletí...

Megamysl je perfektní. U nás je sice více ve skrytu Já, padoucha... který je spíše roztomilý a infantilní, než aby měl pořádný příběh, který má spád a nápad, ale tím výčet jeho kvalit celkem končí. Samozřejmě že to není bezduchá břečka sloužící jako projímadlo, dávidlo a mentální klystýr zároveň, jako například Garfield, co se nám tu v 3D mihnul. Ale i tak ve výsledné filmové kvalitě pro lidi, co na čtení leporela nepotřebují celý víkend, bezkonkurenčně vyhrává Megamysl. I ten sice místy dost vaří ze žánrových stereotypů, ale dělá to nápaditě a zábavně. A sem tam trošku parodie, sem tam trochu odkazu pro všechny, ždibeček odkazů pro fajnšmekry, dva šálky humoru, půl kila povedené animace a pečeme tak akorát, aby 3D bylo lehce dozlatova. Příběh, děj, a vlastně kterýkoli bod zápletky je nápaditý, nevynucený a scénáristicko-zkratkovitě prostý. Což by kdejaký hraný film s dvojnásobným rozpočtem mohl závidět. POstavy jsou znamenité, až na pravidlo potvrzující výjimku otravného kameramana, propracované a sympatické. A i ta animovaná Roxanne, i když se mi zpočátku příčila jako každá postava hyper-emancipované ženy, postupně tohle trapné klišé odhodila a já si ji téměř zamiloval. Já vím že je to jen kupa pixelů. Ale ty jsou. Abych to shrnul - pokud máte alespoň trochu rádi animované snímky, obzvlášť ty, které jsou laděné na vlnu komedie a zábavy, s Megamyslí nemůžete udělat krok vedle. A jako odměnu dostanete od Dreamworks téměř Pixorovsko-výborný příběh. A to se vyplatí. (PS: česká distribuce opět předvedla naprosto odlišný překlad traileru a filmu, takže dostála své fiasko-idní pověsti. A pokud vám angličtian nevadá a máte něco nakoukáno, zkuste originální verzi... přeci jen, podívejte se na ty jména původních dabérů... ;-) )

Parodie. Ne sice toho nejhrubějšího zrna nechutností pokrytá, ale pořád se topící v bahně filmového odpadu. Je to v podstatě jen parodie na jeden film, resp jednu "ságu" s pár odkazy na další popkulturní kousky. Trošku legrace tu je, člověk pookřeje nad parodování unylého hereckého projevu originální Steward aka Belly. Hodně výplachová, ale na druhou stranu ve výsledku stravitelná, podívaná. S pár skvělými hláškami, ale ty parodii, a film už vůbec, nedělají. Doporučuji tedy jen těm, co mají zrovna na něco podobného chuť, a odvahu.

Hory, zombie náckové, partička mediků a zbraně dle vlastního (domácího) výběru. Co víc si fanda horor/slasherů může přát... Jenže to začíná jako hororový kousek ve tmě (tmoucí, takž taky žádná sláva... málokterý režisér umí pracovat se tmou, světly a stíny, a Tommy Wirkola rozhodně mezi výjimky nepatří), pak nastupuje survival, který se zvrhává v téměř parodii. Scenáristické můstky, téměř až úplně komické prvky často jako pěst na oko, k tomu musím přidat efekty a vizuál s rozpočtem Blair Witch... jediné opravdu zábavné jsou zápasy a úmrtí, jak už zombies, tak studentů. Člověk ve výsledku na střídačku fandí oběma táborům, protože se co se týče sympatičnosti, tak si studenti s nácko-zombíkami moc nezadají. Jediní opravdu sympatičtí dva studenti (on a ona) zemřou jako téměř první, veškeré sympatie chladnou rychleji než krev v severském mrazu. Pak začnou laciné slasher orgie, kde se ukáže, že má režisér slabost pro obsah břišní dutiny a pro tenké střevo obzvlášť. To co provedl Machete (ve svém jinak mnohem, mnohem a mnohem stylovějším a lepším filmu) s tenkým střevem, to určitě odkoukal Rodriguez tady. A tak zombie-nácků neubývá (a je překvapivé, že na to jak jim to celkem na nemrtvé pálí, mají príma sprinterskou kondičku a často něco vydrží, úplně zapomněli používat střelné zbraně, které mají po ruce; jenže logika to obecně nehraje první housle... ani zdaleka). Jediné co na filmu zůstane sympatického, je ta rozumná ani ne hodinu a půl dlouhá stopáž se vším všudy. Protože ve chvíli, kdy začne hlavní akce proti zombíkům (něco malinko za polovinou filmu), člověk neví zda je to doopravdy je parodie, horor, akční čí dobrodružný snímek... obávám se, že to nemůže být všechno dohromady; a ani omylem to není ani jedno z toho či jakákoli rozumná kombinace.

Z tohoto kousku jsem velice rozpačitý a nedočkavě čekám na finále v naději, že nakonec sedne vše dohromady a já si spravím chuť. Relikvie smrti, část první, se mi moc líbily. Jenže! Respektuji rozdělení na dva díly. Kniha je obsáhlá a "hluboká". Ale i tak jsem měl pocit, že ve filmu je celý ten svět oškrabaný až na kost... na jednotlivé lokace, spojené ne zeměpisně, ale společným jmenovatelem - hlavními hrdiny. Obloha se nám zatahuje, a charaktery se pokouší rozvíjet, a to jak v květenství, tak svými negativními trny. Ale pod taktovkou Yatese mi to nepřijde tak úplně ono, také díky oné bezkrevnosti a kostlivému světu. PO shlédnutí mě prostě nemohl opustit pocit že jsem viděl hodně dlouhý videoklip k nějaké písničce ze světa magie Harryho Pottera. A co se týče dělení... i přes veškeré snahy ránu pěkně vydesingfikovat, zašít a plasticky uhladit mám pořád pocit z poctivé krvavé řezničiny, kde výsledný pahýl křičí "jsem jen půlka, první nudná půlka.. ta kostnatá!". A já jen doufám, že na všem tom libovém masíčku, co muselo panu řezníkovi zůstat na stole, si pochutnám s druhým, finálním, chodem.

Policejní parťáci, Gator a Peacock. Jeden naivní a spokojený se svým životem, druhý nespokojený a věčně naštvaný. Růžové brýle versus odřené klouby. Vlastně ne tak versus... jako spolu, spolu musí vyjít, spolu musí najít cestu jako parťáci, spolu musí vyřešit nedůležitý a nezajímavý případ, co si hraje na hlavní příběh. Příběh který má sice hlavu a patu, ale zbytek těla nám jaksi proťal kombajn. A je to celkem fuk, protože hlavní je tu det. Gamble a det. Hoitz. Hlášky, gagy a pseudo akce. Jejich malé problémy a démoni minulosti a snaha posunout se někam dále. Další z komediálních akcí, kde to stojí hlavně a především na ústředních hercích a jejich postavách. V The Other guys to stojí pevně na čtyřech nohách, ale na velmi tenké římse...

Malé velké sólo Jonaha Hilla. Které by rozhodně nebylo tím, čím je, bez pomoci Russella Branda jako extrovertního hedonistického rockera Alduse Snowa. Další z nové řady komedií, kde zápletka hraje druhé housle (v případě The Other Guys se dá ptát, zda vůbec něco hraje...). Vsází více na herce, postavy, konkrétní situace a s nimi spojené gagy a tepané dialogy. Jinak příběh je vlastně trochu variace na party-jízdu a na roadtrip s misí. Partička je to perfektní... ale i když si hraje, že má "koule", je ve výsledku jaksi sterilní. Je to sice škoda, ale po pár týdnech budete i přes dobrý pocit a zbytky nadšení marně z paměti lovit nějaké vypečené scény. Prostě use it - lose it komedie. Ale moc příjemná. Tedy až na Aaronovu přítelkyni. Tu jsem osobně nemohl vystát...

trošku pocta žánru, trošku pocta hercům a trochu komediálně-akční vzpruhy se "starými pákami". Retired je klíčové slovou, už jen pro to, jak se film nese... akce, odpočinek, akce, odpočinek, a tak dále. Takové důchodové tempo, které trošku koketuje s nudou, naštěstí to vždy vytluče nějaká komediálně-akční zábava. A to od počátku do konce.