Boogeyman

Co si pamatuju fakt dobře je to obrovské množství rozmláceného nádobí, to mě tehdá docela dost deptalo, protože mi ho přišla škoda. Jinak si už pamatuju jen to, že jde o průměrnou komedii, dalo by se říct teenagerskou a socialistickou. Na dnešní poměry moc málo fekálního humoru!

Tyhle dvě babky a detektivním cítěním mě sraly už jako dítě, v současnosti mi nesmí na oči.

Nechci nějak hanit slavnou verzi švejkovo dobrodružství s fenomenálním Rudolfem Hrušínským, ale to co mi nabídl Jiří Trnka a Jan Werich je genialita a pro mě jednoznačně nejlepší adaptace Haškova románu.

Jeden z vrcholů vlny české sci-fi komedie sedmdesátých a osmdesátých let. To nejlepší, čím české filmové nebe v té době disponovalo dalo vzniknout nezapomenutelné crazy hovadině, kde vše je absolutně možné a ještě udělalo reklamu špenátu a kremrolím! Což takhle dát si špenát? Kdykoliv a kdekoliv, dokud se bernardýn Bohouš neoblízne a Jirka Schelinger nezachřepčí titulní skladbu, já nedokážu odejít!

Nestárnoucí rodinná taškařice, která nesmí chybět na českých obrazovkách minimálně dvakrát do roka. Další z kategorie filmů, jež přes svou notorickou známost sice nelezou na nervy, přesto je narozdíl od geniálních děl z dílny Svěrák-Smoljak-Menzel nevyhledávám. Přesto nelze než smeknout před výkony představitelů dvou hašteřících se ústředních párů, nutno dodat, že s odchodem Miloše Kopeckého zmizelo i klukovsky rošťácké kouzlo starší dvojice. Nic proti Sovákovi, ale je moc dospěle seriózní!

Nestárnoucí rodinná taškařice, která nesmí chybět na českých obrazovkách minimálně dvakrát do roka. Další z kategorie filmů, jež přes svou notorickou známost sice nelezou na nervy, přesto je narozdíl od geniálních děl z dílny Svěrák-Smoljak-Menzel nevyhledávám. Přesto nelze než smeknout před výkony představitelů dvou hašteřících se ústředních párů.

S minimálními úpravami zkopíruju svůj komentář k prvnímu dílu této televizní stálice, na změny ovšem důkladně upozorním. Klasika televizních obrazovek na víkendová odpoledne, která v mých očích dokonale zastává funkci vaty, tedy může to běžet, občas na to kouknu, sním o toho oběd, ale sledovat to nebudu ani omylem, na to je to totiž moc obyčejné a obehrané. První (zde je změna, v původním komentáři stálo „druhý“) díl to samé v bleděmodrém, jen minimálně detinštější (druhá změna, původně text obsahoval slovo „dospělejší“).

Klasika televizních obrazovek na víkendová odpoledne, která v mých očích dokonale zastává funkci vaty, tedy může to běžet, občas na to kouknu, sním o toho oběd, ale sledovat to nebudu ani omylem, na to je to totiž moc obyčejné a obehrané. Druhý díl to samé v bleděmodrém, jen minimálně dospělejší.

Československý dětský film v té nejčistší socialistické podobě, jakých však bylo v osmdesátých letech spousty. Jako dítě jsem to miloval, dnes mě to nenudí.

O něco lepší než Adéla ještě nevečeřela, především díky skvělému Hrušínskému a Kopeckému a díky maďarským lingvistickým hrátkám. Jinak mám u tohoto nadmíru ceněného filmu problém, že i přes celkové slušné množství opravdu výborných vtipů je celková atmosféra extrémně suchá, tak suchá, že mě to ani moc nebaví. Poctivé čtyři hvězdičky, nad kultovností tohoto díla zůstává rozum stát.