Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (1 339)

plakát

Smrt ve tmě (2016) 

,,There is nothing a man cannot do once he accepts the fact that there is no god." Solidně napínavý horor, který bohužel neví, kde přestat. Ke konci už to působí zbytečně natahovaným dojmem, což je škoda. První polovina je ale výborná.

plakát

Sněhulák (2017) 

,,Why did you build the snowman facing the house?" Adaptace, na kterou jsem byl opravdu velice zvědavý. Za poslední roky čtení mi Nesbø i jeho hlavní hrdina velice přirostli k srdci (byť mám k autorovým krimi příběhům jisté výhrady), před projekcí filmového zpracování tak ve mně bojovala natěšenost se značnou obavou. Bohužel se naplnil ten druhý pocit. Chybí tomu napětí knižní předlohy či ostatně jakékoliv jiné kvalitní severské kriminálky. To se však tak nějak dalo čekat. Daleko větší problém je to, že z komplexní knihy se zase jednou stalo útržkovité shrnutí, které diváku, který nezná předlohu, prostě nemůže dávat smysl. Jednotlivé postavy se objevují bez jakéhokoliv kontextu, scény se střídají bez logické vazby a příliš tak do sebe nezapadají, což mi vadilo i přesto, že jsem předlohu před pár lety četl. Tohle se bohužel nepovedlo, což mě mrzí o to víc, když Fassbender je ve výsledku docela trefný Harry Hole.

plakát

Sněženky a machři (1982) 

Jak tak koukám, tak my byli na lyžáku ještě docela slušní :) Co se filmu týče, příjemná komedie se spoustou hlášek. Ideální na zimní sobotní večer. Z herců výborný především Suchánek, ale mnohé holky tady působí až moc uřvaně a to začne po nějaké chvíli silně vadit. I tak ale výborná klasika a pohodové 4*.

plakát

Sněženky a machři po 25 letech (2008) 

Zbytečný počin, který ale nalákal do kin tolik lidí, že se bojim, že se snad i vyplatil. Nostalgie je obrovsky přehnaná a hlášky, které se objevily už na původním lyžařském výcviku sice nezestárly, ale z úst o 25 let starších herců zní poněkud směšně až uboze. Zařazení Prachaře a Johanidesové do filmu moc nechápu- asi jenom potřeba zaplnit scénář. 2 hvězdy dávám jenom za osudy hlavních protagonistů, jejichž sny se za 25 let změnily k nepoznání a rozhodně nejsou tam, kde si před čtvrt stoletím mysleli, že budou.

plakát

Snídaně u Tiffanyho (1961) 

Nesmírně milý film, kterému ale k dokonalosti něco chybí. S hlavní dvojicí jsem spokojen - mile naivní Audrey a šarmantní Peppard, to opravdu klapalo. Ani role Rooneyho mi na rozdíl od mnohých zdejších uživatelů nevadila, ba naopak. Příběh, hudba, režie - to všechno bylo zcela v pořádku, ale čekal jsem něco navíc. Je to krásné, romantické, ale místy zbytečně naivní i předvídatelné. Všechny nedostatky sice zdatně vyplňuje zdařilý konec, ale na 5* to přece jen není.

plakát

Snowboarďáci (2004) 

Na to, že vlastně patřím do cílové skupiny, kterou by tenhle film měl oslovit, jsem se moc nebavil. Jako komedie to moc nefunguje - vtipu je pomálu, trapnost převládá a duo Kotek-Mádl sice můžu, ale tady se nijak neprosadili. Na druhou stranu se mi líbilo prostředí hor a jako milovník snowboardu tomu extra nízké hodnocení dát nemůžu. Rozhodně to ale nebude má oblíbená teenage komedie.

plakát

Sociální síť (2010) 

Fincher mě nepřestává udivovat. Tentokrát dokázal udělat z pro mě dost nezajímavého příběhu výborně stravitelné drama, Eisenberg byl v roli geeka-asociála výborný a vznikl tak velmi dobrý film. Přikláním se však k názoru, že roku 2010 byly natočeny i daleko lepší snímky.

plakát

Solo: Star Wars Story (2018) 

,,I don't like it, I don't agree with it, but I accept it." Vcelku mě to mrzí, ale tahle sólovka prostě nebyla mým šálkem kávy. Hlavní důvod? Obsazení. Je pochopitelně složité stvárnit postavu, která je natolik spojená s Harrisonem Fordem, nemůžu se však zbavit dojmu, že Alden Ehrenreich prostě nebyl správnou volbou. Tu roli jsem mu jednoduše nevěřil a totéž bohužel platí i o romantické linii s Emilií Clarke. Kdo naopak zaslouží pochvalu, je Donald Glover. Jeho Lando si v každé scéně, ve které se objevuje, krade veškerou pozornost pro sebe a raději bych sledoval jeho origin, než tyto nepříliš poutavé začátky Hana Sola.

plakát

Soudce (2014) 

Oproti mým očekáváním a koneckonců i názvu filmu, klade The Judge překvapivě malý důraz na samotné dění u soudu. Namísto toho upřednostňuje rodinné vztahy a vyrovnávání se s minulostí hlavních postav. A překvapivě se mi na něm právě tohle líbilo. Začátek sice poněkud nudil, ale jakmile jsem se do děje trochu ponořil, dvě hodiny utekly jak nic. Vyzdvihnout přitom musím především solidní dialogy, hudbu a samozřejmě hereckou sestavu. Downeyho klasicky arogantní právník překvapuje v citlivějších rovinách, Duvallův soudce působí nesmírně věrohodně a příjemná Vera Farmiga doplňuje už tak výborné herecké obsazení. K dokonalosti tomu ještě krok chybí, ale tenhle Dobkinův film na mě opravdu udělal dojem. Silné 4*.