Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (7 514)

plakát

Pařba ve Vegas (2009) 

Na Old School to nemá, ale je to pořád inteligentní film skutečně pro chlapy. Ne jako "buzerantský" Kámoš k pohledání. Sice pár fekálních vtípků mi trochu vadilo, ale naštěstí jich bylo málo a nepřebily obsah a formu. Scénář je hodně chytře napsaný! Klobouk dolů.

plakát

Mumie (1932) 

I po letech působivě natočené. ----- Třetím filmem v kolekci klasických hororů Universalu je právě Mumie, podle níž před pár lety natočil režisér Stephen Sommers, obdivovatel těchto černobílých perel, akčnější a počítačovými triky nabitý remake.   Počítačové triky u filmu z roku 1932 samozřejmě těžko hledat, ale režisér Karl Freund měl dva velké trumfy v hercích: Boris Karloff se ujal role oživlého Imhotepa, Zita Johann jakési neurčité dvojrole jeho dřívější lásky, kněžky bohyně Isis, a současné mladé ženy, která je lákána jeho voláním.   Britská expedice objeví v Egyptě mumii Imhotepa, a nešťastnou náhodou ho oživí. Ten se pak pokusí oživit i svou družku a zničit všechny, kteří jeho tajemství znají. Jak se dozvíme v komentáři, film režíroval původně německý kameraman, pro něhož šlo o první režijní dílo, a tak se dočkáme zajímavých nájezdů kamery, hry se stínem a světlem. A nutno dodat, že se tento experiment vydařil a dodává snímku zajímavou atmosféru.   Stejně jako ostatní filmy kolekce, i zde má obraz formát 1,33:1 (4:3 a zvuk v Dolby Digital 2.0. Komentář k filmu obstarává filmový historik Paul M. Jensen, ale moc mu to nejde – jeho výklad je příliš těžký a suchopárný, i když řekne samozřejmě různé historické souvislosti, biografie herců, ale pokud jde o obraz nebo právě promítané scény, spíše je jen popisuje, když už o nich vůbec mluví.   Stejně tak následující půlhodinový dokument Mumie má nejdražší nepatří k nejživějším. Pokud však jde o strohá fakta, užijeme si jich poměrně hodně – od informací o scenáristovi a autorovi předlohy, o režisérovi, o hlavních hercích, dozvíme, jak se připravovala maska mumie a její obtočení fáči, dojde také na spory při natáčení mezi režisérem a herečkou Zitou Johann. Samozřejmě nesmějí chybět ani informace o dalších filmech, v nichž oživlá mumie hraje svou roli.   A pokud by vám toho bylo, máme zde obsáhlou fotogalerii plakátů a snímků z filmu a natáčení, a pak také historický trailer na tento film.

plakát

Neviditelný muž (1933) 

Zlatá klasika, která na tehdejší dobu má slušné efekty, ale hlavně příběh. ----- Čtvrtý disk z kolekce černobílých hororů Universalu vychází z předlohy H. G. Wellse a dalšího méně známého románu jiného a dnes již zapomenutého spisovatele. Neviditelného muže režíroval opět James Whale a režíroval ho napříč žánry. Zpočátku máme dojem, že půjde o tragédii, když tajuplný muž v sněhové vánici vpadne do vesnické hospody, posléze se příběh zvrhne v komedii, když svou neviditelností „trestá“ hloupé vesničany. Pak se příběh přesune do tragické polohy a přemítání o zneužití moci, aby nakonec skončil jako typický thriller nebo jeden díl seriálu Akta X.   Příběh vypráví o vědci, který sice přijde na to, jak se stát neviditelným, ale již neví, jak tento proces obrátit zpět. Přípravek neviditelnosti má navíc vedlejší účinky – posiluje agresivitu a touhu po moci. Kolega vědec i jeho dívka se pokoušejí také pomoci, ale stávají se posléze jen objekty nenávisti šíleného neviditelného muže, toužícího ovládnout svět.   Obraz opět máme černobílý, ve formátu 1,33:1 (4:3) a zvuk v Dolby Digital 2.0. O komentář pod filmem se postaral filmový historik Rudy Behlmer a nezůstává své pověsti vtipného komentátora nic dlužen. Např. vypráví, jak se natáčel nějaký trik a nějaká scéna, a najednou si dovolí utrousit poznámku, kterou všechno shodí. Například do pokoje neviditelného vtrhne vesnická policie. Neviditelný si začne sundávat obvazy z tváře, košili – v té chvíli Rudy Behlmer popisuje, jak se celý ten trik natáčel, a jaká to byla fuška – a najednou, když si neviditelný sundá kalhoty, suše Rudy Behlmer pronese: „Jak se zdá, neviditelný nenosí spodní prádlo.“ A podobných příkladů je mnohem více. Navíc dá do souvislosti i „neviditelné“ předchůdce tohoto snímku.   Půlhodinový dokument, či spíše jakýsi film o filmu Neviditelný muž odhalen, uvádí opět Rudy Behlmer (připomínám jen, že já jsem sice také Rudy, ale Kovanda), takže je postaráno nejen o zajímavá fakta, ale i odlehčení. Dozvíme se vše, co by nás mohlo zajímat o hercích, tricích, Wellsově románu, dalších filmech s neviditelnými a také se objeví různé historky některých současných herců nebo potomků herců a tvůrců tehdejších.   A na závěr čeká tradiční galerie fotografií z filmu a plakátů.

plakát

Smrt přišla brzy (1990) (TV film) 

Herecký výkon Juliette Lewis je strhující, ale film samotný má zpoždění pár let a je neaktuální, navíc natočený příliš jednostranně. Otázka zní - dá se omluvit zločinnost a kriminalita mládeže skutečně JENOM tím, že je v mládí otčím zneužíval? ----- U snímků s určitým společensko-kritickým podtextem je vždy jeden velký problém, a to, že bude stranit jedné, nebo druhé straně.   Samozřejmě nejde asi natočit zcela objektivní film, zvláště pokud sám tvůrce má na věc nějaký svůj vlastní názor. Ale přece jen je potřeba dát slovo oběma stranám. Žel tento snímek klade klišé na klišé, moc mu ani nepomáhá, že má vzhled jak ze 70. let, přitom je z roku 1990. Herecký výkon Juliette Lewis je strhující, ale film samotný má zpoždění pár let a je neaktuální, navíc právě natočený příliš jednostranně. Hlavní otázka zní - dá se omluvit zločinnost a kriminalita mládeže skutečně JENOM tím, že je v mládí otčím zneužíval? Zde se nám předkládá příběh dívky, kterou od 14 let zneužíval otčím, matka s otčímem pak utekla a holku nechala vlastnímu osudu, ta se ve svých 15 letech vdala, ale manžel utekl na vojnu, a tak holka našla místo nejdřív jako tanečnice u tyče a pak jako partnerka místního pasáka (Brad Pitt), který ji naučí brát drogy. Pod vlivem drog holka zabije (podřízne) svého bývalého partnera, otce dvou dětí, který jí také slíbil vztah, ale nakonec se na ni kvůli práci vykašlal. Soud holku odsoudí k smrti (to není spoiler, když se podíváte na název filmu). Celé dilema je tedy jasné a v několika málo dialozích naznačené ("Co kdyby to byla tvoje dvanáctiletá dcera?" - "Nemůžeme nechat pobíhat po Americe 15leté vrahy." - "Zodpovědný je systém, v němž se rodiče nestarají o děti. Musíme změnit systém.") a záleží jen na vás, na jakou stranu se postavíte. Život to ale nevrátí ani té holce, ani tomu podříznutému otci od dvou dětí. Disk načíná protipirát a tři trailery, ty samé najdeme v hlavním menu znovu, jinak nic navíc disk nenabízí. Obraz je jen 4:3 a zvuk pouze v mono. Ve Studiu Barrandov by si měli sem tam oživit lekce českého pravopisu, protože v podtitulcích jsou chyby zvláště u zájmen 4. pádu.

plakát

Nevinná (2008) 

Dal bych pět, ale na to mi vadil výběr hlavní herečky, která mohla být méně atraktivní, aby se posílila uvěřitelnost celého jinak skvěle natočeného příběhu. --- Francouzské filmy zdá se se vracejí ke komorním příběhům, kde pouze z nutnosti ducha doby přidají sem tam nějakou akci. Podobně jako u nedávno recenzovaného filmu Špion(i) nehraje roli ani tak příběh samotný, jako jeho pomalé vyprávění s důrazem na detaily - detaily v obraze, vykreslení každodenního prostředí hrdinů, odkud plyne i určitá uvěřitelnost snímků. Žena je obviněna z vraždy, ale shodou okolností se nepodaří najít svědkyni a všechny důkazy jsou proti ní. Manžel věří, že jeho žena nic nespáchala, a když se nedomůže práva legální cestou, pustí se do přípravy manželčina únosu. Ten tvoří celou závěrečnou část filmu (skoro jeho třetinu), a právě vzhledem k oné dokonalé propracovanosti z úvodních dvou třetin funguje skvěle a napětí by se dalo krájet. Možná mi trochu vadil výběr herců, obviněná žena mohla být méně atraktivní, aby se dostálo oné důvěryhodnosti, ale jinak jde o filmařsky sice významem malé, ale zpracováním nadprůměrné dílko. Škoda jen mizerného DVD provedení - protipirát a tři trailery na úvod, tři jiné na jiné filmy v hlavním menu, a to je vše. Originální zvuk pouhé stereo.

plakát

Paradox (2009) (seriál) 

Námět je hodně podobný Flashforward, ale je britsky precizně zpracovaný, sice bez humoru, ale zato s nějakými těmi existenciálními otázkami. Seriálu hodně dodává charisma hlavních herců i syrovost prostředí.

plakát

Bratrstvo spravedlivých (1986) (TV film) 

Typický zástupce studentských 80. let, ovlivněný trošičku filmy s Charlesem Bronsonem. Keanu Reeves mi zde přišel hodně nesympatický a jeho holka ve filmu mu mohla dělat matku. Hodně ukecané.

plakát

Cypher (2002) 

Úžasný, co jde vytvořit za malý peníze! Když jsem pak viděl přeplácaný nový Star Trek, vzpomněl jsem si na Moon, který také nebyl drahý a jaký má vizuál a napětí, a pak na Cypher.

plakát

Monstra vs. Vetřelci (2009) 

Začal jsem psát, ale pak jsem si všiml, že bych jen opakoval komentář Silence. ----- Původně 3D film se na DVD vydání objevuje v provedení 2D a samozřejmě bez 3D brýlí. V takové chvíli nové technologie ztrácejí svou podporu a důležitější jsou jiné věci.   Se 3D filmy mám jeden problém - většinou jsou dělány jen pro 3D efekty, ale chybí jim příběh, cokoliv, co by ve 2D dokázalo upoutat pozornost na déle než dvacet minut. A že se 3D technologie do našich domovů hned tak nedostane (i když se o to hodně společností snaží, ale je to stále nákladné, drahé a ne tak efektivní jako ve specializovaném kině), to si můžeme být jisti, takže 2D stále rozhoduje.  Řídký příběh je problémem i Monster vs. vetřelců. Když pomineme zavádějící název, protože vlastně vetřelec bude jen jeden, nebude se nakonec ani zachraňovat svět, ale most v San Francisku. Hodně času také pobere chystaná svatba a rosničkové peripetie, které vyústí v očekávanou pointu, ale na to, jaký měly zpočátku prostor, by člověk čekal něco víc.    Příběh vypráví o dívce Susan, která má před svatbou. Spadne na ni však meteorit a ona díky tomu vyroste o nějakých pět metrů do výšky navíc. Vojsko ji zavře ve speciálním "skladišti" pro monstra v Area 51. Pak však přiletí mimozemský talíř a je potřeba zneškodnit ohromnou robotickou sondu, na niž jsou všechna střeliva americké armády krátká. Ale ani pak není vyhráno... Film oplývá jemným humorem a mnoha mrknutími pro zasvěcené, když otevřeně parafrázuje mnoho jiných úspěšných sci-fi filmů, případně na ně alespoň upozorní v obraze (nápis na jaderné raketě "E.T. Go Home!"). Komickou figurkou je zde, nebo má být, americký prezident, jakýsi playboy, a celá jeho rada.    S monstry je to trochu horší, i když Dr. Švába namluvil v originále Hugh Laurie, známý teď spíše jako Dr. House, a položil se do své postavy beze zbytku. Tvoří je sliz bez mozku, chybějící článek (vypadá jako něco mezi rybou a opicí) a hmyzosaurka velikosti několika mrakodrapů - pravděpodobně. Soudě podle některých scén se její velikost sem tam mění. Jenže kromě Dr. Švába se ostatní monstra nemají jak projevit - nejenže vlastně dostanou docela málo prostoru, ale i ten je pro jejich příběh takový nijaký.     Zkrátka - přes dokonalou animaci a hoodně odkazů a vtipů, někdy až parodického charakteru, přes množství 3D akcí, je film příběhově stále jen slabším odvarem např. Toy Story nebo Cars. A navíc - a to důrazně vypichuji - nejde o film pro děti. Soudě podle ohlasu našeho syna, sedmiletého, se u filmu po asi dvaceti minutách hodně nudil, příběh ho nebral, vtipům nerozuměl. A popravdě se mu ani nedivím.  Jak již bylo řečeno v perexu, na DVD je film pouze ve 2D. Jedině na Blu-Ray se objeví krátký 3D film, jinak nic 3D netřeba hledat. Poměrně svižně naběhne menu, kvalita obrazu i zvuku je na mírně nadprůměrné úrovni. Jako bonusy nás čekají komentář tvůrců, film o filmu (17:28), technologie ve filmu (6:18), tři vystřižené scény (5:27), video hrací skříň z různých filmů DreamWorks, pod tlačítkem Nemačkejte v hlavním menu pak jsou ještě minutové upoutávky na různá DVD, seriál a hru. To vše s CZ titulky (včetně komentáře!). Takže jen hnidopišsky jeden zápor - u bonusů chybí možnost časového posunu, tedy skoku.

plakát

Six Degrees (2006) (seriál) 

Moc mě to nechytlo. Postavy mi nepřišly totiž uvěřitelné, jejich problémy samotné už byly mimo obyčejný svět. A když do toho ještě přijde řada setkávacích náhod, bylo toho moc. Nejuvěřitelnější snad byla postava fotografa, ale i u ní platilo, že je zde zastoupený určitý druh klišé, a u těch ostatních mi to klišé vadilo úplně nejvíc (když černoch, tak s gangsterskou minulostí, když manažerka, tak rovnou šéfka public relations, když tajuplná dívka, tak po ní rovnou někdo jde, když hezký chlap, tak podvádí, když vdova, tak jí manžel umřel při Pouštní bouři...)